Dětský pokoj

6.9.2007 00:00
Zdravý domov

Dětský pokoj by měl dítěti poskytnout soukromí nerušené provozem domácnosti. Na to stejně jako na jeho bezpečnost bychom měli dbát už při jeho plánování. Vytvořit dětský pokoj tak, aby vyhovoval tříletému i puberťákovi, nelze. Je třeba brát ohled na věk dítěte a na to, k čemu jaké vybavení potřebuje. V dětském pokoji dítě spí, hraje si, jsou zde jeho věci na oblečení i na zábavu - a je to jeho vlastní prostor.

Zařídit pokoj pro malé dítě není zvlášť náročné. Základem je samostatná dětská postýlka s kvalitní matrací (dítě však často v prvních týdnech spává v posteli s matkou), s postranicemi a polohováním. Postýlka nemusí být nová (po kamarádčiných dětech klidně stačí, každá ušetřená koruna se hodí), ale musíte dobře zkontrolovat její pevnost a bezpečnost. Správná postýlka by měla mít zaobleny veškeré hrany. Neměla by se viklat - oceníte to, až bude dítko schopno v postýlce stát a lomcovat jejími postranicemi. Příčky postranic musejí být v optimální vzdálenosti, aby se mezi ně nevešla hlavička dítěte (ideálně mezi 6 a 8 cm) a zároveň v nich nemohla uvíznout dítěti nožka nebo ručka (tedy ne menší než 2,5 cm). Pokud jsou postranice polohovatelné, musí se dát zajistit, aby s nimi dítě nemohlo manipulovat. Materiál (i nátěr), z něhož je postýlka vyrobena, musí být nezávadný - to platí pro všechen nábytek v dětském pokoji. Nátěr nesmí být čerstvý, aby se neuvolňovaly škodlivé látky - formaldehyd může dítě ve spánku přiotrávit, nesmí se olupovat, aby dítě nátěr nespolklo. Povrch také nesmí obsahovat polychlorované bifenyly.

Jak již bylo řečeno, postýlka může být i starší. Co však musí být nezbytně nové, je matrace. Ta by měla být spíš tvrdší (což pomáhá snižovat riziko SIDS - syndromů náhlé ho úmrtí novorozence) a dosahovat ke všem stranám postýlky. Klasické matrace z molitanu mohou u některých dětí vyvolat alergické reakce, proto volte raději antialergický materiál (například kokosové vlákno, polystyrénové jádro obalené rounem) a snímatelný a pratelný potah. Pokud je dno postýlky polohovatelné, snižujte jeho výšku úměrně věku dítěte (u novorozence nejvýš).

Druhým kouskem nábytku, který by měl být v dětském pokoji umístěn, je přebalovací pult. V obchodech jsou nabízeny speciální komody nebo pulty policového typu s vrchní deskou upravenou tak, aby miminko mohlo bezpečně ležet. Svůj účel splní i stůl nebo skříňka na oblečení a pleny s nahoře umístěnou přebalovací podložkou (tvarovanou jako kolébka, s vyvýšenými boky, aby se miminko nemohlo překulit, přepadnout). Vždy je však třeba dbát na to, aby byl použitý nábytek stabilní, opět bez ostrých hran a rohů, a místo na přebalování aby bylo z dosahu předmětů, které by na sebe ležící dítko mohlo strhnout (třeba květináče apod.). Stejná pravidla platí i pro dětskou vaničku a prostor pro koupání.

První týdny i měsíce se dětský život - kromě spánku a hygieny - odehrává především na podlaze. Tu je nejvhodnější ponechat bez celoplošného koberce, aby byla snadno udržovatelná, nechytala prach a nezadržovala roztoče. Nejideálnější je podlaha dřevěná (je teplá a snadno se udržuje), praktické je i lamino, korek nebo linoleum, které neobsahuje žádné chemické přísady. Kusové koberce podložte protiskluzovou podložkou nebo pásky, které zabrání volnému pohybu koberce po podlaze. Noha pak neujede dítěti ani vám při jeho přenášení.

Dobré celkové osvětlení dětského pokoje zvyšuje přehled, a tím i bezpečný pohyb. V prvních měsících po narození dítěte volte osvětlení spíše tlumené, malé děti nesnášejí ostré světlo. Možným budoucím potížím se zrakem dítěte předejdete vhodným rozložením osvětlení - kombinací několika světelných zdrojů. Světla, která jsou v dosahu (na stolku apod.), však musejí být z materiálů, které nejsou náchylné k rozbití (plast, textil) a nepálí. Dbejte na takové umístění světel, aby v případě prasknutí žárovky nemohlo mít vaše dítě přístup k elektrickému napětí. A máte-li dítko živější, raději všechna světla pevně ukotvěte k nábytku nebo do zdi. Elektrické zásuvky by měly být chráněny bezpečnostními kryty (záslepkami), nebo alespoň umístěny výše než 1,5 metru nad zemí.

Pro děti větší, které začnou lézt a batolit se, je třeba provést v pokoji některé změny. Na podlahu je možné umístit hrací koberec kvůli zateplení i kluzkosti. Protože dítě potřebuje ke svým hrátkám především prostor, zachovejte v pokojíku jen nezbytné minimum nábytku. Vhodnější budou spíše kontejnery na hračky, které lehce umístíte i na sebe, jsou vesele barevné a pomohou vám vést potomky k pořádku. Dětský stolek a židlička pro malování či prohlížení knížek by měly mít opět oblé rohy a také přímé osvětlení, aby dítě při hře dobře vidělo. A pokud nechce být dítě v noci ve tmě (kdo se jako dítě nebál tmy?), je možné pořídit tzv. noční světlo s tlumeným svitem. Pozor také na povrch stěn; malé děti zkoumají okolní svět nejraději ústy, barvy na stěnách proto musejí být zdravotně nezávadné.

Pro děti předškolní pořizujeme postel "dospěláckou", nebo lze využít nabídek výrobců nábytku pro děti a pořídit nastavovací postel, která "roste" s dítětem. Patrovým postelím je nejlepší se vyhnout, pokud je to možné, předejdete tak zbytečným pádům ve spánku nebo při dětském dovádění. Pokud však z prostorových důvodů volíte tento druh postelí, přesvědčte se o jejich stabilitě a horní lůžko dobře zabezpečte proti pádu. Nejdůležitější na posteli je opět matrace, která má být nová, zjednoho kusu a vyhovovat dětské hmotnosti, aby nedocházelo k ohrožení rostoucí dětské páteře. Prostor pod postelí může sloužit jako skladovací místo pro peřiny, sezónní oblečení nebo hračky v kontejnerech na kolečkách, které si dítě samo může ke hře vytáhnout a zase uklidit.

Židle i stůl pro školáky je ideální pořídit polohovací, aby "rostly" zároveň s dítětem. Pracovní deska by měla být velká minimálně 75 x 100 cm, aby si dítě mohlo opřít oba lokty, což zaručí správný tlak ruky na tužku či pastelku. Židle by měla mít nastavitelný i stupínek pro nohy a opěrku zad. Otočné židle na kolečkách nejsou pro malé školáky vhodné: jednak je svádí k točení a jízdě (odvádějí je od úkolů a mohou způsobit pád či poranění nohy), jednak nejdou zafixovat a dítě sedí u stolu v nesprávné, zkroucené poloze. Velmi vhodné je naopak sezení u pracovního stolu na gymnastickém balonu, ale to chce také již ukázněného školáka nebo uložit balon do speciálního rámu, a vytvořit tak alternativní zdravou "židli".

Se školními povinnostmi přibudou i police a skříňky. Dovolte dítěti, aby si vybavení vybíralo s vámi, je to přece jeho vlastní prostor a rozvíjí i jeho fantazii. Nezapomínejte ale na hrací prostor, je pro dítě stále nezbytný.

Zdroj: Radmila Gálová - Bezpečný domov pro dítě, nakladatelství Era

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

mohu s hrůzou konstatovat, že kokosovou matraci dítěti do roka už v...
Efi  |  25.8.2008 14:36

TAKY TI TA POSTEL DIVNĚ SMRDĚLA? MĚ TO TAK VADILO,ŽE JSME JI VYHODILI....
KAJA  |  16.9.2009 22:17

,
NEVŠIMLA JSEM SI DATUMU NA DISKUSI -PARDON  |  16.9.2009 22:18

Vřele všem doporučuji tyto deky se složkou aktivního stříbra, které...
Linda.now  |  11.1.2012 11:22

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *