Elektrostatické stínění geopatogenních zón

13.10.2004 00:00
Zdravý domov

Jsou místa, ve kterých vlivem nehomogenit v podloží dochází nad terénem k určitým změnám fyzikálně chemických vlastností prostředí, které pak spolupůsobením se sluncem případně i jinými planetami vytváří nad povrchem země geoanomální pole. Tato pole pak mohou negativně stimulovat citlivý, nebo nemocí oslabený organismus. Značný vliv může mít také jak změna chemického složení vzduchu, tak i změna intenzity elektromagnetických polí. Negativní působení je pak závislé na dispozici jedince, době působení a hlavně souběhu více zátěží.

Nehomogenity ve fyzikálně-chemických vlastnostech geologického podloží a jejich negativní vliv na živý organismus nazýváme geopatogenní zóny (GPZ). Zvlášť nebezpečná jsou pak místa křížení dvou, či více GPZ. Známé jsou např. různé příjmové podmínky VKV rádia i v terénu, kde můžeme naprosto vyloučit jakékoliv odrazy signálu od pevných překážek a přesto zde dochází částečně k pohlcení a částečně i k zmíněnému odrazu signálu. Jelikož živý organismus je bioelektrický systém, pak v něm mohou vyvolat poruchy při přenosu bioelektrických potenciálů (především mezi nervovými buňkami - neurony, tak při mechanismu buněčného dělení - 1.) vnější elektrická pole, anomální přítomnost elektricky nabitých částic schopných pronikat do organismu, či změny elektrické vodivosti prostředí. To vše ve svém důsledku vede k různým somatickým potížím a stresu. Dlouhodobý stres pak má za následek již známé zdravotní problémy.

Nad každou látkou (i v pevném skupenství) se podle obecných principů chemie po delší či kratší době ustálí termodynamická rovnováha jejich par. V případě pevných látek podloží se tento proces projevuje emisí par příslušné látky do okolí. I když jde o nepatrné koncentrace látek, řádově ppm~10-6 či dokonce ppb~10-9, mohou vést ke vzniku škodlivých aerosolů, které pak při dlouhodobém působení hrají významnou roli. Navíc jejich koncentrace narůstá exponenciálně s teplotou a vlivem ionizačního záření se ještě mohou dále štěpit na menší částice a získat tak i určitý elektrický náboj (iont - 2.). Ten pak má určitou stabilizující roli držet aerosol v určité formaci elektrostatického pole a omezuje jeho rozptyl v prostoru. Patrně v těchto místech bude určitou roli hrát i vyšší energetická výměna mezi kosmem a zemí.

Známé a v poslední době často diskutované jsou oblasti s výskytem radioaktivního plynu radonu, který neustále uniká z hornin či stavebních materiálů, které tyto horniny obsahují. Pokud jsou škodlivé látky elektricky neutrální a usazují se na nepatrných aerosolových částicích (velikost menší než 0,1 ?m), lze se proti nim jen těžko bránit. Jsou zde nutná nákladná protiradonová opatření i když někdy při nižších koncentracích postačí pouhé odvětrání. Jiná situace je s nabitými částicemi kovů, ty lze dobře zachytit dodatečným elektrickým polem, ale jak už bylo vysvětleno odvětrání zde nepomáhá. Předpokládá se, a předběžná měření ukazují, že v některých místech je koncentrace iontů některých těžkých kovů řádově vyšší. Tato místa mohou být právě spojována s existencí GPZ - 3..

Co tedy může zastavit tok par iontů, či ještě menších částic, které mají schopnost pronikat prakticky všemi materiály a mají elektrický náboj? Může to být polarizované homogenní elektrické pole, které vytvoříme mezi elektrodami deskového kondenzátoru tím, že k jeho svorkám připojíme stejnosměrný elektrický proud o určitém nízkém napětí. Položíme-li pak desky kondenzátoru vodorovně na plochu, kterou chceme stínit, nabité částice prvků projdou krajní elektrodou a zachytí se až v polarizovaném elektrickém poli mezi elektrodami, takže přilnou k elektrodě s opačnou polaritou. Po určité době dochází k postupné depolarizaci elektrod nahromaděnými nabitými částicemi a snižuje se tak postupně absorpční schopnost stínícího kondenzátoru. Tomu podle CZ patentu č. 279083 z 27.3.1991 se zabrání tím, že svorky stínícího kondenzátoru v určitých časových intervalech se nuceně přepólují a vytvoří se tak mezi elektrodami vždy pole nové s obrácenou polaritou, schopné pohlcovat další prolínající nabité částice. Ty při tom ztrácejí svůj el. náboj a tím i schopnost se držet v určité formaci nad geoanomálií a tak snadno pronikat do organismu.

Uvedený způsob stínění GPZ je znám již třináct let, využíván je více jak třemi tisíci osobami. Stínící zařízení pracující na uvedeném principu jsme pojmenovali Geosan 01. I když nelze říci, že uvedeným stíněním vyřešíme automaticky všechny naše zdravotní problémy, tak jistě posílíme samoléčicí schopnost organismu, zintensivníme případnou léčebnou terapii, ale hlavně se zbavíme nevysvětlitelných stresů a po vyléčení snížíme riziko recidivy.

Autor: Eduard Boháč
Použité zdroje:
1. viz např. B. Alberts, D Bray et al.: Základy buněčné biologie, Espero Publishing, Ústí nad Labem, ISBN 80-902906-0-4
2. Měření spektrálních charakteristik iontových polí, ELEKTROREVUE 2001/38, Ústav přístrojové techniky AV ČR Brno
3. RNDr. Břetislav Krčmář "Mohou zlomové struktury ovlivňovat zdraví lidí?" Zpravodaj společnosti Energy č.5-8/2000

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Čau Aleši! Souhlasím s Tebou! Jsou to bláboly a nejhorší je, že tomu...
Borča  |  9.5.2005 12:21

V současné době probíhá celoplošné bezplatné měření...
PN  |  18.3.2007 12:46

Dát si do postele kvalitní zdroj elektrosmogu může snad jen hlupák, dnes...
Miroslav Čarnecký  |  30.9.2009 14:35

Čarnecký, nech se vyšetřit.
_  |  30.9.2009 21:53

..aby mohl anonym závidět, jak jsi zdravý:-)
Klea  |  30.9.2009 21:55

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *