Jak skladovat vypěstovanou úrodu

20.9.2016 00:01
Zdravý domov

S koncem léta nastává období, kdy je potřeba sklidit vypěstovanou úrodu a také ji správně uskladnit, aby ztratila co nejméně zdraví prospěšných látek. Zatímco ovoce a zeleninu je dobré skladovat odděleně v chladné místnosti, kořenovou i košťálovou zeleninu lze uchovat v písku, brambory pak na dřevěném uhlí a švestky dokonce v mouce. V následujícím článku představíme rady, jak nejlépe zpracovat a skladovat úrodu.

Zeleninu a ovoce skladujte odděleně, v chladu a temnu
Základem pro správné uchovávání ovoce a zeleniny je výběr samotného prostoru určeného ke skladování. Ten by měl být větraný, temný a chladný se stálou teplotou, ideálně v rozmezí 0 až 4 °C. Důležité je zajistit, aby uložená úroda během zimních měsíců nepromrzla. Ztrácí pak totiž strukturu i chuť. Vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat okolo 85 %, můžeme regulovat kropením podlahy či naopak větráním. Stěny prostoru je rovněž možné pokrýt vápnem s přídavkem modré skalice, aby nedocházelo ke vzniku plísní. Pravidlem je, že nikdy neskladujeme ovoce a zeleninu dohromady. Některé druhy zeleniny, jako brambory či zelí, totiž vydávají specifické pachy, které mohou nepříjemně ovlivnit chuť uskladněného ovoce. Zelenina může zase při skladování s ovocem kvasit. Proto je lepší uchovávat ovoce a zeleninu odděleně v jiných místnostech nebo alespoň oddělené přepážkou.


Kořenovou zeleninu uložte do písku, brambory na dřevěné uhlí
I v případě jednotlivých druhů zeleniny se liší způsob uskladnění. Kořenovou zeleninu, jako mrkev, celer či petržel můžeme uchovávat v bedýnkách zasypanou vlhkým pískem či suchou rašelinou tak, aby se jednotlivé kusy vzájemně nedotýkaly. „Do písku je vhodné zakládat i některé druhy košťálové zeleniny, jako salát, kapustu či zelí. Právě košťálová a kořenová zelenina se při skladování doplňují. Zatímco košťálová zelenina zachová vlhké klima, kořenová naopak vlhkost absorbuje,“ uvedl Jan Petr ze společnosti Vitalvibe, která se specializuje na zdravý životní styl. Brambory pak zase můžeme skladovat na kouscích dřevěného uhlí. Díky tomu si zachovají čerstvou chuť po celou zimu. Cibuli a česnek je naopak nutné skladovat odděleně. Vzhledem k tomu, že jim nesvědčí vlhko a ostatní zelenina by od nich mohla načichnout, svážeme je do svazků a zavěsíme na dobře větrané a suché místo, například dveře.


Švestky a blumy je vhodné zasypat moukou
Písek je vhodný nejen pro skladování kořenové a košťálové zeleniny, ale i ovoce, například jablek či hrušek. Pro zachování chuti a odvod vlhkosti zabalíme jednotlivé kusy ovoce stopkou vzhůru do papíru. Poté je naskládáme ve dvou řadách proložených pískem do bedýnek a překryjeme víkem. Dalším oblíbeným druhem ovoce ke skladování jsou například švestky či blumy. Podmínkou je, aby sklizeň nepřišla do kontaktu se vzduchem. K tomu využíváme obyčejnou pšeničnou mouku. Plody i se stopkami sbírané za suchého počasí skládáme do nádoby a postupně zasypáváme moukou. Před použitím mouku z plodů omyjeme a pro čerstvou chuť na okamžik podržíme švestky v sítu nad parou.


Plody zpracujte pomocí sušení nebo kvašení
Pro milovníky různých zavařenin a kompotů je ideální sklizenou úrodu zpracovat. Pravděpodobně nejšetrnějším způsobem úpravy je sušení. Sušit je možné v troubě, na slunci či v sušičce v teplotním rozmezí 30 až 60 °C. Takto upravené potraviny ztratí pouze okolo 20 % vitamínů a díky zvýšené koncentraci cukru se stanou ještě sladší. Mezi nejoblíbenější plody k sušení patří rajčata, papriky či mrkev. „Z mrkve můžeme například vyrobit originální sušené tyčinky. Postačí ji nakrájet na tenké nudličky nebo použít takzvaný spiralizér, díky kterému lze vyrobit nudle nebo špagety ze zeleniny nebo ovoce,“ popsal Jan Petr ze společnosti Vitalvibe. Mezi další rozšířené způsoby zpracování úrody patří kvašení. Tato metoda se používala hlavně ve střední a severní Evropě, kde nebyl dostatek slunce pro sušení. Během kvašení dochází k narušení vlákniny, díky čemuž je zelenina velmi lehce stravitelná. Nechat kvasit můžeme například mrkev, zelí, kapustu či cuketu, neboť obsahují dostatek cukru, díky kterému se tvoří kyselina mléčná. Takto upravená zelenina obsahuje spoustu přírodních látek, které příznivě podporují střevní mikroflóru.

Přidat komentář

 
* *