Klimatizace a větráky

"Není to vždy jen klimatizací, vliv má i psychika," řekla ČTK Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. Lidem podle ní vadí, že si nemohou otevřít okna. "Mají pocit, že jsou v kleci," vysvětlila.

Problém může být také v nastavení stupně chlazení. Každý vnímá teplo jinak, někdo nosí ve 28 stupních Celsia dlouhé rukávy, jiný má ve 22 stupních nátělník. Když je člověku horko a na chvíli vyvětrá, vyhoví to jeho potřebám. V klimatizovaném prostoru jsou ale trvale stejné podmínky.

Klimatizace by podle Mathauserové měla být nastavena o pět stupňů Celsia níže, než je venkovní teplota, ve vedrech si ji však lidé dávají na nižší hodnoty. "Termoregulace lidského těla nezvládne velké teplotní výkyvy, proto se vyplatí po odchodu z prochlazené místnosti setrvat chvíli na neklimatizované chodbě, vypít trochu minerálky a pak jít do rozpálených ulic," řekla.

Problémy může způsobit i obyčejný větrák. Proudící vzduch totiž zvyšuje odpařování potu, člověk se ochlazuje, až se prochladí a dostane rýmu. "Člověk by se měl vyvarovat toho, aby seděl v průvanu či proudu vzduchu z klimatizace nebo větráku. V kancelářích s mnoha zaměstnanci to bývá problém, na někoho fouká více," dodala. Větráky by neměly směrovat proud přímo na člověka, ale protáčet vzduch v místnosti, to dá člověku pocit úlevy.

Lidé, kteří nemají doma větráky, by se měli zdržovat v chladnějších částech bytu a zatáhnout závěsy na oknech. Měli by mít rovněž dostatek tekutin, nikoli však ledových. Starší lidé by v horku neměli chodit ven.

Autor: Naďa Myslivcová - ČTK