9 látek znečišťujících ovzduší a jejich negativní vliv na zdraví

K znečištění ovzduší připívají jak přírodní procesy (sopky, větrné bouře, lesní požáry), tak čím dál více i antropogenní činnosti (průmysl, doprava, zemědělství, domácnosti…). Všech 9 znečišťujících látek je škodlivých pro naše zdraví. Jemné částečky prachu ve vzduchu stojí dle studie každý rok až za 800 tisíci předčasnými úmrtími v Evropě a téměř 9 miliony na celé Zemi. Dioxiny – nejnebezpečnější látky vznikají často i kvůli nezodpovědnému pálení plastů v domácích kotlích.

PM2,5 (jemné prachové polétavé částice): Jedná se o částice o průměru menším než 2,5 mikronu. Jsou dostatečně malé, abychom je zhluboka nadechli do našich plic a ony vstoupily do krevního oběhu. Čím menší částice je, tím dál se v lidském těle dostane, a tím více je nebezpečná. Studie prokázaly, že mohou ovlivnit naše plicní i kardiovaskulární zdraví a vést k bronchitidě, astmatu a plicním onemocněním; stejně jako k srdečním chorobám, mrtvici a rakovině. Mohou také ovlivnit vývoj mozku. Ve zprávě z loňského října evropský odbor pro ochranu životního prostředí uvedl, že vystavení se jemným částicím způsobilo přibližně 422 tisíc úmrtí ve 41 evropských zemích, 391 tisíc z nich v zemích Evropské unie. Jednalo se vždy o předčasná úmrtí.

PM10: Prachové částice s průměrem menším než 10 mikronů. Větší z těchto částic o průměru 2,5–10 mikronů jsou většinou opět vydechovány, ale stále mohou vést k podráždění dýchacích cest a infekcím.  Částice PM10 jsou tvořeny komplexní směsí mnoha různých druhů látek včetně sazí (uhlíku), částic síranů, kovů a anorganických solí jako je i mořská sůl. PM10 se prakticky mohou uvolňovat z jakýchkoliv třecích ploch. Významný zdrojem je tzv. sekundární prašnost, zvíření již usazeného prachu (těžba, doprava, stavebnictví). V domácnosti může být zdrojem PM10 například  hořící vařič, svíčka, lak na vlasy...

Přízemní ozon: Troposférický ozon neboli „přízemní“ ozon je běžný v troposféře do 11 km od povrchu Země. Nejvyšší koncentrace dosahuje v létě za slunečného, horkého počasí. Jeho koncentrace ale zvyšují také reakce při průmyslové výrobě a spalování fosilních paliv. Přízemní ozon je zdraví škodlivý, zvlášť v kombinaci se smogem ve městech. Expozice ozonu může vést k podráždění hrdla, bolesti na hrudi a v dlouhodobém horizontu k vážnějšímu poškození plic.

SO2 (Oxid siřičitý): Oxid siřičitý reaguje s chlorofylem v rostlinách a narušuje tak fotosyntézu. V ovzduší oxiduje se vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů. Hlavní podíl na jeho vzniku má spalování fosilních paliv při průmyslových procesech i v domácích topeništích. Ovlivňuje dýchací i kardiovaskulární systém, což vede k astmatu, infekcím a podráždění očí.

NO2 (oxid dusičitý): Primárním zdrojem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Další velkým zdrojem oxidů dusíku jsou emise ze spalovacích procesů. Je součástí kyselých dešťů i přízemního ozonu. Může vést k bronchitidě, astmatu a srdečním onemocněním.

CO (oxid uhelnatý): Vzniká nedokonalým spalováním uhlíkatých materiálů a jako produkt v některých průmyslových a biologických procesech. Snižuje pohyb kyslíku v těle. Při jeho nízkých koncentracích může zdravý člověk pociťovat únavu, člověk se srdečními problémy bolest na prsou. Při vysokých koncentracích může způsobit nevolnost, bolesti hlavy a závratě. Velmi vysoké koncentrace jsou smrtelné.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): Do této skupiny se řadí asi 100 organických uhlovodíkových sloučenin. V prostředí přetrvávají velice dlouho (jsou tedy perzistentní), neboť odolávají přirozeným rozkladným procesům. Vznikají převážně při nedokonalém spalování organických látek (uhlí, olejů, nafty, benzinu a plastů) v nevhodných spalovacích zařízeních. Tyto sloučeniny mají mutagenní a karcinogenní vlastnosti, ohrožují zdravý vývoj plodu.

Polychlorované bifenyly PCB: Vznikají jako vedlejší produkty v řadě průmyslových výrob (například v hutnictví, při spalování odpadů, při chemické výrobě různých sloučenin atd.). Expozice PCB ovlivňuje mozek, oči, srdce, imunitní systém, játra, ledviny, reprodukční systém a štítnou žlázu. Expozice těhotných žen může způsobovat snížení porodní váhy a neurologické poruchy dětí.

Dioxiny: Jedná se o nejnebezpečnější látky. Jsou nebezpečné i ve stopovém množství. Vznikají zejména při spalovacích procesech – ať už v průmyslu, v automobilech či při pálení nejrůznějších materiálů. Zvláště nebezpečné je spalování odpadu obsahujícího chlórované látky (např. PVC). V prostředí přetrvávají velmi dlouho. Zvyšují pravděpodobnost onemocnění rakovinou a poškození vývoje plodu.

Autor: MK

 

 

 

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama