Černý asfalt a vysekané trávníky - důvody, proč se v obcích v horku nedá žít

Teplota na černé asfaltované silnici se v době letních veder často vyšplhává až k 75 stupňům Celsia. Zelené plochy by v obcích měly plnit funkci přírodní klimatizace. Bohužel pokud jsou zelené plochy ve vedru vysekány a spáleny od slunce, tak místo ochlazovací funkce se samy rozehřívají až na 60 stupňů Celsia.

Problematický asfalt

V minulosti se na cesty používaly různobarevné kameny. Ty světlejší nepohlcovaly ultrafialové záření a teplo se absorbovalo přes spáry dál do země. Ohřívala se zem, ta naakumulovala teplo, které se ukládalo v půdě. Nezámrzná hloubka se ustálila na 90 centimetrů. Pod ní už půda nezamŕzala a kořeny rostlin přežívaly.  Dnes se i  malé cesty v intravilánu vsí asfaltují tmavým asfaltem. Zpevněné plochy nemají strukturu. Cesta, která se vyasfaltuje, nedýchá, natáhne teplo a pak ho zase uvolní do vzduchu. Neabsorbuje žádnou vláhu. Odhaduje se, že 30-40 procent dešťové vody posíláme kanalizací a řekami do jiné části světa. Těch 40 procent dešťů, což vždy zůstávalo v lokalitě, dnes chybí. Tím se ovlivňuje globální klima, oteplování, ale hlavně si sami děláme nesnesitelné prostředí.Když začne být horko a teploty vyšplhají třeba na 36 stupňů, asfaltové plochy nevychladnou, každý den se zahřívají více a více. Někdy končí až na 75 stupních, přičemž se už opravdu dá i vařit.
V Miami si začali epoxidovými barvami malovat cesty na bílo a dokázali tak snížit teplotu silnic až o 15-20 stupňů. Další možností je začít používat v rezidenčních čtvrtích či v obcích mimo hlavní komunikaci na příjezdových cestách k domům či na parkovištích místo asfaltu různé alternativy - zatravňovací dlažbu, makadan, štěrk, mlat a pod. Asfalt na vsi ke každému jednotlivému domu je drahým luxusem, který významně zhoršuje naše životní prostředí.

Problematické trávníky

Trávníky pokosené tak,  že se nechá ani ne centimetr trávy, mají za efekt to, že zemina, na kterou peče slunce, se rozehřeje na 55 až 60 stupňů Celsia. Stane se z ní skořepina, hlína, tráva se jen velmi těžko dává znovu dohromady, neroste, neprosakuje, nezadržuje vodu. Když jsou návalové deště, voda nesteče samovolně do půdy, protože nemá jak. Teče do kanalizace, zahltí ji, a pak mohou vzniknout i lokální povodně. Dalším efektem je, že z roku na rok se půda stává neplodnější. Tím, že ztvrdne na hliněnou skořápku jako džbán, už vlastně nic nepřijímá. Podle bratislavského architekta Braňo Kaliského se musí vypracovat koncepce péče o zeleň s tím, že se bude sekat tráva na 5-centimetrovou výšku každý měsíc, avšak mimo období veder a sucha, kdy tráva neroste a jakýkoliv zásah ji ničí.  Na místech, kde není nutné mít trávník je vhodnější zakládat kvetoucí louky, které se sečou 2x do roka nebo záhony s letničkami, nízkoúdržbové záhony trvalek či vysadit keře a stromy. Když je na jednom větším prostoru plno druhů rostlin vedle sebe, tak se navzájem podporují, oplodňují, ochraňují. Když jeden zastíní druhý, přes kořenový systém mu ten větší dodá vodu a živiny, navzájem se vyživují. Stromy a rostliny komunikují, proplétají se kořenovými systémy a navzájem se zachraňují a léčí. Navíc kvetoucí louky poskytují výživu užitečnému hmyzu včetně včel. Monokulturní trávník, aby plnil svou estetickou funkci, je na údržbu úplně nejvíc náročný - je potřeba sekat až 30x za sezonu, pravidelně zavlažovat, hnojit a ošetřovat proti plevelům jedovatými pesticidy. Jinak není v letním parnu zelený, ale hnědý, spálený. Tam, kde chceme tedy mít stálezelený trávník je lepší volit polykulturní travní směsi. Pokud je nutné v horkých dnech zavlažování, tak jedině sesbíranou dešťovou vodou, nikoliv pitnou.

Pro města či tam, kde není dostatečné množství přirozené zeleně, jenž by plnila klimatizační funkci, jsou řešením i zelené fasády, zelené střechy či mechové stěny. Na zelené střechy začalo město Brno, jako prvnív České republice, poskytovat lidem dotace.

Zajímavý je koncept tzv. spongy city - houbovité město, který se zavádí v čínských městech či v Berlíně - ve čtvrti Rummelsburg.

Autor: mk
Použitý zdroj:
https://spravy.pravda.sk/ekonomika/clanok/481298-architekt-mesta-su-rozp...

https://www.youtube.com/watch?v=uWjGGvY65jk

http://lovesquare.group.shef.ac.uk/?p=302
 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama