Žluté trávníky, vyprahlé zahrady, mrtvé lesy, pole, na nichž nic neroste, krajina měnící se pomalu v poušť? Kdysi zcela nereálná představa se pomalu začíná měnit v reálnou možnost. Česká republika se mění v oblast sucha, srážkový deficit zde trvá nepřetržitě od roku 2014, a ani výhled do budoucna není lepší.
Brno chce do roku 2020 přestat používat glyfosát, pesticid používaný k hubení plevele a nežádoucích rostlin při údržbě zeleně. Radní proto nařídili všem ředitelům příspěvkových organizací včetně škol a nemocnic, aby ve svých areálech nahradili používání tohoto prostředku jinými technologiemi. Novinářům to řekl primátorův náměstek Martin Ander (SZ). Podle něj u glyfosátu existuje riziko, že může přispět ke vzniku rakoviny.
Toxikologické informační středisko (TIS) pro Českou republiku funguje již po více než 50 let v nepřetržitém provozu na Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ročně toto pracoviště vyřizuje 17 tisíc telefonátů, z nichž se téměř 200 týká rtuti. Nejčastěji se probírá riziko otravy ve spojitosti s rozbitím rtuťového teploměru. K té však dochází velice vzácně a i samotná konzumace rtuti nemusí způsobit závažné zdravotní komplikace.
Roztoči jsou malí živočichové s osmi nohama, kteří nejraději žijí na teplých, vlhkých a temných místech. Nový byt nebo dům zamoří tihle malí živočichové do půl roku. Největší populace roztočů domácích se vyskytuje v ložnici, kde žijí většinou v matracích, polštářích a lůžkovinách. Udává se, že zhruba až 5-10 % váhy lůžkovin tvoří roztoči! Velká část populace je na ně alergická, což může vést až k astmatu, v horším případě k závažným komplikacím nebo i úmrtí.
Úbytek hmyzu, ptáků, sucho, povodně, horko, prašnost, znečištění životního prostředí chemií a spalovacími zplodinami, eroze půdy, ochuzování zeminy o živiny, hluk, snižování druhové rozmanitosti rostlin i živočichů, stres, alergie - k tomu všemu může přispívat i móda anglických trávníků. Čím ji nahradit?
Extrémní horka budou stále běžnější ? o tom, že se s nimi budeme potýkat také v naší zemi, potvrzuje třeba studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK: podle ní stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C, to v případě, že emise skleníkových plynů dále porostou. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou.
Včely velmi často brzo zjara či po odkvětu ovocných stromů a řepky na polích nemají kde nalézt potravu. Oslabené, nedostatečně rozmanitou stravou vyživené včely pak mnohem hůře přečkávají zimu a odolávají chorobám. Celosvětově nejen včely, ale i jiný hmyz, vymírají hrozivou rychlostí. Podle studie provedené v Německu za posledních 25 let vymizely tři čtvrtiny hmyzu.
Stránky
- «
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- následující ›
- poslední »