Žluté trávníky, vyprahlé zahrady, mrtvé lesy, pole, na nichž nic neroste, krajina měnící se pomalu v poušť? Kdysi zcela nereálná představa se pomalu začíná měnit v reálnou možnost. Česká republika se mění v oblast sucha, srážkový deficit zde trvá nepřetržitě od roku 2014, a ani výhled do budoucna není lepší.

Brno chce do roku 2020 přestat používat glyfosát, pesticid používaný k hubení plevele a nežádoucích rostlin při údržbě zeleně. Radní proto nařídili všem ředitelům příspěvkových organizací včetně škol a nemocnic, aby ve svých areálech nahradili používání tohoto prostředku jinými technologiemi. Novinářům to řekl primátorův náměstek Martin Ander (SZ). Podle něj u glyfosátu existuje riziko, že může přispět ke vzniku rakoviny.

Toxikologické informační středisko (TIS) pro Českou republiku funguje již po více než 50 let v nepřetržitém provozu na Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ročně toto pracoviště vyřizuje 17 tisíc telefonátů, z nichž se téměř 200 týká rtuti. Nejčastěji se probírá riziko otravy ve spojitosti s rozbitím rtuťového teploměru. K té však dochází velice vzácně a i samotná konzumace rtuti nemusí způsobit závažné zdravotní komplikace.

Roztoči jsou malí živočichové s osmi nohama, kteří nejraději žijí na teplých, vlhkých a temných místech. Nový byt nebo dům zamoří tihle malí živočichové do půl roku. Největší populace roztočů domácích se vyskytuje v ložnici, kde žijí většinou v matracích, polštářích a lůžkovinách. Udává se, že zhruba až 5-10 % váhy lůžkovin tvoří roztoči! Velká část populace je na ně alergická, což může vést až k astmatu, v horším případě k závažným komplikacím nebo i úmrtí.

Úbytek hmyzu, ptáků, sucho, povodně, horko, prašnost, znečištění životního prostředí chemií a spalovacími zplodinami, eroze půdy, ochuzování zeminy o živiny, hluk, snižování druhové rozmanitosti rostlin i živočichů, stres, alergie - k tomu všemu může přispívat i móda anglických trávníků. Čím ji nahradit?

Extrémní horka budou stále běžnější ? o tom, že se s nimi budeme potýkat také v naší zemi, potvrzuje třeba studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK: podle ní stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C, to v případě, že emise skleníkových plynů dále porostou. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou.

Neuspořádané, divoké zahrady jsou lepší pro duševní zdraví než bezchybně posekané, prohlásil vystavovatel na výstavě zahradní architektury Chelsea Flower Show 2018 v Londýně.

Spíte nekonečné hodiny a přesto se probouzíte nevyspalí? Bolí vás záda, krk nebo dokonce hlava? Jednou z příčin, proč vstáváte unavení a se strnulým krkem, může být nesprávný polštář. Určitě jste netušili, že může být i jedním z důvodů proč chrápete.

Ovlivnilo by to náš příjem kyslíku? Snížilo by to naše zásobení potravou? Mělo by to globání následky pro klima? Jak by to působilo na naše psychické i fyzické zdraví? Zde je 10 změn, které by nás postihly.

Včely velmi často brzo zjara či po odkvětu ovocných stromů a řepky na polích nemají kde nalézt potravu. Oslabené, nedostatečně rozmanitou stravou vyživené včely pak mnohem hůře přečkávají zimu a odolávají chorobám. Celosvětově nejen včely, ale i jiný hmyz, vymírají hrozivou rychlostí. Podle studie provedené v Německu za posledních 25 let vymizely tři čtvrtiny hmyzu.