Podobně jako v cizině budeme i my muset začít měnit naši krajinu, aby lépe vyhovova měnícímu se klimatu. Rozsáhlejší terénní úpravy krajiny pro zachytávání a udržení vody v krajině, změna zemědělství a lesního hospodářství - to vše vyžaduje nějaký čas, změny zákonů a finance. Přesto je pár věcí, co můžeme udělat velmi rychle s minimálními náklady a podílet se na této změně může téměř každý - minimálně změnou pohledu na přírodu, krajinu, obecní zeleň či svou zahradu.

Jetel je hebčí a udržitelnější než tráva. Zlepšuje půdu, přitahuje příznivé opylovače a volně žijící živočichy a nevyžaduje žádnou vodu, hnojivo, herbicid ani sekání! Navíc je jedlý!

Baterie jsou součástí snad každé domácnosti - mezi ty nejčastěji používané patří takzvané monočlánky, které kupujeme do různých elektropřístrojů a ovladačů. Právě monočlánky se nám také nejčastěji kupí, protože jejich životnost není extrémně dlouhá. Je nezávadné tyto použité zdroje energie uchovávat přes léto doma?

Podle studie UNESCO je více než 80 % světové odpadní vody stále vypouštěno bez dostatečné úpravy zpět do životního prostředí 64 % světové populace nemá přístup k pitné vodě v nezávadné kvalitě

Žluté trávníky, vyprahlé zahrady, mrtvé lesy, pole, na nichž nic neroste, krajina měnící se pomalu v poušť? Kdysi zcela nereálná představa se pomalu začíná měnit v reálnou možnost. Česká republika se mění v oblast sucha, srážkový deficit zde trvá nepřetržitě od roku 2014, a ani výhled do budoucna není lepší.

Brno chce do roku 2020 přestat používat glyfosát, pesticid používaný k hubení plevele a nežádoucích rostlin při údržbě zeleně. Radní proto nařídili všem ředitelům příspěvkových organizací včetně škol a nemocnic, aby ve svých areálech nahradili používání tohoto prostředku jinými technologiemi. Novinářům to řekl primátorův náměstek Martin Ander (SZ). Podle něj u glyfosátu existuje riziko, že může přispět ke vzniku rakoviny.

Toxikologické informační středisko (TIS) pro Českou republiku funguje již po více než 50 let v nepřetržitém provozu na Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ročně toto pracoviště vyřizuje 17 tisíc telefonátů, z nichž se téměř 200 týká rtuti. Nejčastěji se probírá riziko otravy ve spojitosti s rozbitím rtuťového teploměru. K té však dochází velice vzácně a i samotná konzumace rtuti nemusí způsobit závažné zdravotní komplikace.

Roztoči jsou malí živočichové s osmi nohama, kteří nejraději žijí na teplých, vlhkých a temných místech. Nový byt nebo dům zamoří tihle malí živočichové do půl roku. Největší populace roztočů domácích se vyskytuje v ložnici, kde žijí většinou v matracích, polštářích a lůžkovinách. Udává se, že zhruba až 5-10 % váhy lůžkovin tvoří roztoči! Velká část populace je na ně alergická, což může vést až k astmatu, v horším případě k závažným komplikacím nebo i úmrtí.

Úbytek hmyzu, ptáků, sucho, povodně, horko, prašnost, znečištění životního prostředí chemií a spalovacími zplodinami, eroze půdy, ochuzování zeminy o živiny, hluk, snižování druhové rozmanitosti rostlin i živočichů, stres, alergie - k tomu všemu může přispívat i móda anglických trávníků. Čím ji nahradit?

Extrémní horka budou stále běžnější ? o tom, že se s nimi budeme potýkat také v naší zemi, potvrzuje třeba studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK: podle ní stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C, to v případě, že emise skleníkových plynů dále porostou. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou.