Reklama

Jak se kanadské město Toronto adaptuje na změnu klimatu

Město Toronto vydalo v roce 2017 pro všechny nové rezidenční, průmyslové, komerční objekty a instituce nové zelené standarty. U každého bodu je  definováno, co je povinně požadováno a co je dobrovolné. Podívejte se na přehled, k jakým změnám město přistoupilo, aby zajistolo příjemný komfort pro život i při stoupající globální teplotě.

 

1. Podpora sdílení vozidel, cyklistiky a pěší chůze
- zajištění míst pro nabíjení elektrických vozidel, parkovacích míst pro kola, vybudování bezpečných chodníků pro chodce

2.  Zmenšování povrchové teploty okolí a poskytování stínu pro zajištění lidského zdraví a komfortu  
- změna černých asfaltových povrchů, výsadba stromů

3. Snížení teploty na střechách - Instalování zelených střech.
- Všechny budovy větší než 600 m2 ozelení střechy min. z 50 %. Zbytkové plochy musí být opatřeny chladícími materiály. Na těchto budovách (nad 600 m2) musí být umístěny solární panely nebo jiné zdroje obnovitelné energie, které budou schopny zajistit min. 5 % spotřeby energie.

4. Minimalizování energetické náročnosti staveb díky efektnímu designu budovy a obnovitelným zdrojům energie

Reklama

5. Maximální zadržování  a čištění dešťové vody
- Zachytit min. prvních 5 mm z každého deště – znovuvyužitím, vsakem na místě či evapotranspirací.

6. Ochrana stávajících městských stromů a vytváření prostoru pro nové stromy
- Na 40 % plochy pozemku vysadit min. 1 strom na každých 66 m2.
- Každému stromu bude poskytnuto min. 30 m3 kvalitní půdy (20 m3 pro sdílený prostor)
- Vysazovat vysoké stínící stromy v 8-10 m intervalech (zahrnuje jak soukromé ulice, tak veřejné bulváry)
- Pro parkovací plochy je stanoveno minimum 1 strom na každých 5 parkovacích míst.
- Každému stromu musí být poskytnut zavlažovací program min. 2 roky po výsadbě.
-  Chránit veškeré stromy o průměru 30 cm a vyšší před zraněním nebo odstraněním.

7. Ochrana obnova přírodního prostředí a zvýšení biodiverzity
- Min. 50 % zahradně-arch. upravených ploch (zelené střechy v úrovni či mimo dotyk s parterem a zelené stěny) bude osázeno suchomilnými rostlinami.
 -Min. 50 % rostlinných druhů v zahr. architektonicky upravených prostorech bude původních.

8. Optimalizace designu budov, aby nedocházelo ke kolizím s ptáky

9. Redukce světla a záření v noci

10. Usnadnění třídění odpadu a snížování odpadů
- Poskytovat prostor pro skladování odpadů min. 25 m2 na prvních 50 jednotek a 13 m2 na každých dalších 50.

11. Rekonstrukce a znovuužití původních budov
- Uchovávání zdí, podlah, střech
- Recyklování nebo záchrana alespoň 75% nenebezpečných konstrukcí a
demolice zbytku.
- Snížení poptávky po nových materiálech a zvýšení trhu pro recyklaci
materiálů - nejméně 20 % konstrukce projektu z recyklovatelných materiálů

12. Zvýšení poptávky po stavebních materiálech a výrobcích, které jsou získávány, zpracovávány či vyráběny v regionu
-  Zajistění, aby nejméně 20%  stavebních materiálů  a výrobků pro nově projektované budovy bylo získáno nebo zpracováno do 800 km (2400 km, pokud by bylo převáženo železnicí nebo po vodě).

Autor: MK

 

Reklama

Komentáře

Iva (Po, 10. 12. 2018 - 14:12)
U nas se neadaptujeme nijak. Vysadily se akorat lipy republiky - co nejmensi druhy, aby nestinily a bylo z nich malo listi. Jinak spis lidi stale stromy kaci. Ale v nekterych mestech vidim krasna nova stromoradi. To vse ostatni je v CR zatim sci-fi. Osobne bych byla za tu rekonstrukci starych budov. Obce se rozrustaji o umele satelity, zabira se puda a centra vesnic chatraji.
Evelin (Po, 10. 12. 2018 - 16:12)
Tak i já se přikláním k výše uvedenému článku. Kolem našeho města byla samá opečovávaná pole s mnoha různými plodinami. A dnes? Jedno z velkých polí, kde se pěstovala kukuřice, řepka nebo slunečnice stojí obrovská solární elektrárna. Postavit si dům na orné půdě je nemožné, ale pro kšeft jde všechno. S tím občan nenadělá nic, kde je chyba???
Karel (Po, 10. 12. 2018 - 16:12)
Ještě horší než solární elektrárna je zábor půdy pro nějaké sklady, protože vybetonováním základů a vyasfaltováním příjezdových cest se orná půda definivně zničí. Soláry vždy mohou ještě časem zmizet, až se vymyslí něco efektivnějšího. Mezitím by se mezi nimi mohly pást třeba ovce či být aspoň louka pro motýly.
Evelin (Út, 11. 12. 2018 - 11:12)
Pane Karle, skvělý názor, přikláním se k němu také. I u nás se takové nešvary najdou a není jich málo. Děkuji za Váš příspěvek. Evelin
Marie (Čt, 9. 5. 2019 - 09:05)
U nás sci-fi, i když teď jsem četla, že v Plzni chtějí podporovat zelené střechy a fasády. No na vsích by stačilo, kdyby nebyla likvidována každá zeleň a místo ní nedělány další dlážděná parkoviště a kdyby lidi si nekáceli všechny vzrostlé ovocné stromy na zahradách a místo nich nevysazovaly metrové zákrsky.
Michael (Út, 12. 11. 2019 - 13:11)
I ve Francii musí mít nově postavené budovy buď zelenou střechu či střechu pokrytou solárními taškami, panely.
Reklama