Reklama

Dramatický úbytek hmyzu může ohrozit i lidstvo - Hmyzí armagedon se rozšířil z polí až do zahrad

Asi jste v poslední době zaznamenali alarmující články o vymírání hmyzu. Někteří lidé na to reagovali radostně, že nebudou aspoň komáři, mouchy a klíšťata, jiní právě na základě osobní zkušenosti, že totoho otravného hmyzu je v jejich okolí mnoho, vědecky potvrzenou skutečnost o globálním úbytku hmyzu popírali.

Pravdou je to, že krev sající hmyz či hmyz živící se zdechlinami může existovat dokud budou existovat živočichové, zatímco užitečný hmyz, který je vázaný svým vývojem či potravou na rozličné specifické rostliny a který je důležitý pro přežití živočichů a lidstva, velmi rychle ubývá a pokud se tento trend nezastaví, tak podle vědců do 100 let vyhyne.

Když nebude zánik hmyzu řešen, bude nás čekat již v blízké budoucnosti katastrofický kolaps přírodních ekosystémů.

Hmyz je v centru každého potravního řetězce, hmyz opyluje velkou většinu druhů rostlin, udržuje zdravou půdu, podílí se na rozkladu biologického materiálu, recykluje živiny, kontroluje škůdce a mnoho dalšího Bez hmyzu nebude dostatek potravy pro ryby, ptáky, plazy, obojživelníky, savce včetně lidí.

Za hlavního viníka poklesu populace hmyzu je označován současný způsob zemědělské produkce, kdy kvůli nepřirozenému pěstování monokulturních plodin je používáno velké množství chemických pesticidů, s cílem maximalizace zisku jsou likvidovány remízky se stromy, keři a divokými rostlinami a pole jsou často zorány až k cestám, aniž by byl ponechán pás polních květin a bylin. Oblasti intenzivního zemědělství neposkytují téměř žádná vhodná zázemí pro jakákoliv živá zvířata. Vědci v Anglii vyzývají spotřebitele, aby požadovali a kupovali kvalitní ekologicky pěstované potraviny a tím nutili zemědělce k šetrnějším způsobům pěstování plodin.

Reklama

Dalším problémem je ale i sečení všech luk v určitém termínu kvůli dotacím, kdy hmyz nemá možnost někam uniknout a přežít.

V některých oblastech se vysekává téměř vše. Podél cest tak pro hmyz často nezůstane žádné místo, protože vše je vysekáno velmi nešetrným způsobem až na hlínu. Tam, kde dříve rostly chrpy, čekanky, kopretiny, heřmánek a vlčí máky, zůstavá vyholená zem, jelikož zeleň se po nešetrné seči v suchém létě již nedokáže zregenerovat.

V lesích jsou dnes bohužel též používány pesticidy. Tam, kde dříve byla tráva kolem mladých stromků vysekávána i za pomoci brigádníků,  dnes nastupuje chemický postřik. V lesích a především na jejich okrajích chybí keře a byliny.

Bohužel podobné postupy - vysekávání celých pozemků najednou, používání pesticidů, likvidace všech odumřelých rostlin a listí, kácení vzrostlých stromů a křovin - se staly normami i v mnoha obcích a zahradách, takže pro hmyz již zůstává velmi málo životního prostoru. Ani venkov dnes již na některých místech není pro hmyz útočištěm. Ještě před pár lety se na vsích sekalo postupně, jak lidi potřebovali trávu pro slepice, králíky či jiné domací zvířectvo. Nyní je často péče o zeleň na vsi svěřena firmě a jednou měsíčně je vše do posledního stébla vysekáno. Nahrazení rozkvetlých zahrad našich předků zámkovkou, kačírkem, kůrou, tůjemi a každý týden sekaným trávníkem způsobuje i na vsích ubýtek užitečného hmyzu.

Ti, kterým není úbytek hmyzu lhostejný, se snaží vysévat např.  kvetoucí louky pro opylovače, motýlí louky, kupovat domečky pro hmyz. Tyto aktivity jsou určitě vítané, ale ne vždy postačují. Např. motýlí keř či motýlí louka poskytuje motýlům potravu, ale již neumožňuje vývin motýla z vajíčka přes housenku po dospělého jedince. K tomuto vývinu potřebují motýli rostliny, které si většina lidí nepřeje mít na své zahradě a bohužel stále častěji tyto rostliny vadí lidem i v jejich okolí - kopřivy, bodláky, pcháče, miříkovité rostliny,  kostřavy, krvavec toten, vrby, topoly, břízy. Každý určitý druh motýla potřebuje svou specifickou rostlinu. To platí i o mnoha dalších druzích hmyzu. Tyto tzv. plevele však nyní díky naší současné neoblibě, mizí a s nimi mizí i krásní motýli a další hmyz.

Včela medonosná u nás zatím přežívá díky obětavé péči včelařů, avšak i ta problémy s pesticidy a výživou. Pokud nemá dostatek kvalitní pestré stravy z kvetoucích, chemií nezasažených bylin, je její imunitní systém oslaben a včela podléhá parazitům a virům. V současnoti již plno včelařů musí od léta včely dokrmovat cukrem, protože po odkvětu stromů je v krajině a zahradách málo kvetoucích medonosných rostlin. Včela medonosná však není jediným důležitým hmyzem pro opylování. Další důležití opylovači jsou například včelky samotářky, čmeláci - ti mají schopnost vylétat brzo na jaře a opylovat i za špatného počasí brzo kvetoucí ovocné stromy. Včelek samotářek existuje opět mnoho druhů a každý druh je vázán potravou na rozličné rostliny a příbytek si budují v různých materiálech (dutých stéblech, hlíně, písku, maltě, trouchnivějícím dřevě, rozpadajících se cihlách, omítkách, kamenných zídkách, ve spadaném listí). Pokud musíme mít na zahradě vzorně uklizeno, pak je důležité umístit si na ni aspoň hmyzí domečky, avšak tímto způsobem neuspojíte nároky všech druhů. Chemické postřiky, nedostatek různých medonosných rostlin kvetoucích po celou sezónu či materiálu pro hnízdění může být pro tento velmi užitečný hmyz likvidačním faktorem.

Je zajímavé, že velmi vysoký úbytek hmyzu byl zaznamenán v Evropě právě v bohatém Německu, které bylo známo svou pořádkumilovností a úhledným vysekáváním. V posledních letech po zveřejnění varovné zprávy německých vědců o tom, že vyhynuly tři čvrtiny hmyzu, se začínají v německých městěch i vesnicích vysazovat nejen líbivě kvetoucí loučky, ale i porosty s  vysokými miříkovitými rostlinami, bodláky a dalšími důležitými rostlinami pro hmyz. Lidé jsou informováni o nutnosti tzv. mozaikovitého sečení, kdy je vždy určitá část zahrady či obecní zeleně ponechána neposekaná, aby měl kam hmyz uniknout. Vhodné je vyčlenit některé plochy a ty sekat jen 2x do roka jako louku tak, aby se mohly kvetoucí rostliny vysemenit. Dalším důležitým bodem je nelikvidovat na podzim všechno spadané listí a nechávat v sadech, parcích, lesích i nějaké staré odumřelé dřevo, ve kterém může žít velké množství hmyzu.

Není-li vám osud hmyzu a následně ostatních živočichů lhostejný, vnímejte ve svém okolí:
- nadměrné a zbytečné používání pesticidů,
- zda je ve vašem okolí od jara do podzimu potrava pro hmyz (co nejpestřejší skladba původních divokých rostlin)
- zda jsou ve vašem okolí i rostliny důležité pro vývoj hmyzu
- zda má hmyz podmínky pro přežití zimy                                                                                                                                                                                                                       - kupujte lokální, šetrným způsobem produkované potraviny                                                                                                                                                                                         - tolerujte místa s divočinou - občas stará pískovna či bodláky zarostlá halda zeminy se může stát rájem pro vzácné druhy jinde vymírajícího hmyzu

Přemnožení nepříjemného a škodlivého hmyzu je vždy důsledek nerovnováhy, kdy byly zredukováni přirození nepřátelé. Například úbytek žab v důsledku používání pesticidů (obojživelníci jsou velmi citliví na pesticidy) a úbytek vlaštovek a jiřiček v důsledku ničení jejich hnízd na domech může způsobit přemnožení něpříjemných komárů. Rovnováha v přírodě je podobně jako v lidském těle dost citlivá a často ji můžeme svými zásahy velmi narušit. Pokud dáme přírodě čas, má velkou schopnost obnovit rovnováhu. To bohužel málo kdy děláme. Někdy spíš dalšími zásahy nerovnováhu prohlubujeme.

Autor: MK

 

Reklama

Komentáře

Nika (Pá, 22. 2. 2019 - 09:02)
Ty pesticidy jsou určitě problém. U nás lidi v sousedství stříkají vše - trávu kolem plotu, když se jim moc rozrostou maliny, tak ty výhony, které nehtějí postříkají, trávník postříkají proti pampeliškám, na chodnících, silnici, jakmile se objeví nějaká divoká rostlinka, tak je hned někým postříkána, aby se náhodou nerozrostla. Když se jde člověk projít po vsi, tak stále někde nachází zrzavá místa spálená od pesticidů. Nevím, proč se nemůže aspoň ihned zakázat používání pesticidů v obcích. Dala bych to pouze na povolení, pokud by byl opravdu vážný důvod nějakého invazivního rozšíření a vždy by to měl dělat odborník dle pravidel. Ne že si někdo usmyslí, že mu vadí někde kopřivy či kapradí a poleje je roundupem.
Nika (Pá, 22. 2. 2019 - 21:02)
Mate hezky pristup. Mrzi mne, kdyz nekteri starsi lide, kdyz nestihaji vzorne osetrovat zahradu (coz je pochopitelne), tak vse vykaci a v horkych dnech v prave poledne zahradu prejedou sekackou, aby ani trava na ni nerostla. Toto je podle mne zlocin na prirode. Neosetrovana zarostla zahrada je urcite prospesnejsi nez tato likvidace vseho ziveho na zahrade. A nekdy jsou i tyto neupravene zahrady svym zpusobem puvabne. Ale aby to nevyznelo jen proti starym lidem, tak nekteri mladi tez u novostavby nevysadi jediny strom, jen vysejou travu, kterou pak sekackou umori. Pritom je tolik krasnych stromu, tolik uzasnych ovocnych a okrasnych keru, ktere nepotrebuji temer zadnou praci a jeste poskytuji chutne ovoce. Co se nestihne ocesat, tak sni hmyz a ptaci.
sardanapal* (So, 23. 2. 2019 - 08:02)
Jenže v době stupidních vyhlášek a nařízení je to těžký . Dnes vás kdokoliv může napadnout a udat , že svůj pozemek neudržujete , skrz šíření plevelů (což je podle některých mimo sterilního trávníku téměř vše ostatní) a alergenů ...
Petr (So, 23. 2. 2019 - 19:02)
https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/ministerstvo-zrusilo-asi-vyhlasku.A150427_2158477_vary-zpravy_pkz Nutit vas k sekani dle ministerstva nikdo nemuze. Na druhou stranu neni nutne nechat zarust uplne celou zahradu plevelem, ale vysekavat vse na tri centimetry, neni normalni - nikdy to tak driv nebylo.
Jarda (Ne, 24. 2. 2019 - 09:02)
Lidičky a co takhle CHEMTRAILS?! Říká vám to vůbec něco? Zapátrejte na internetu, ale pozor, v mainstrýmu je to téma striktně tabuizované.
Osobně jsem přesvědčen, že co se týče úbytku většiny druhů hmyzu(a nejen
jeho) stojí právě chemtrails. Hmyzu a jiných drobných živočichů totiž ubývá
celoplošně, tj. i v lokalitách, kde k tomu není absolutně žádný důvod, ten
ksindl(nanočástice oxidů hliníku, baria, stroncia atd.) co padá shůry ale dosáhne všude a prakticky na každého. Sledujde oblohu, co se tam děje!!!!!
Jarda (Ne, 24. 2. 2019 - 09:02)
Souvislosti nechť si každý najde sám.
http://orgo-net.blogspot.com/search/label/Chemtrails.
Tomáš (Út, 26. 2. 2019 - 16:02)
Německo chystá zákon na ochranu hmyzu - Ročně bude investovat 100milionů EUR + 25 milionů EUR na výzkum - Vláda stanoví pravidla pro „ekologicky a přírodně únosné používání pesticidů a výrazné snížení jejich výroby, stejně jako pro užití a výrobu dalších látek, které poškozují biotopy hmyzu - Německo chce také přestat betonovat novou půdu pro silnice nebo výstavbu domů (u nás je největší zábor půdy kvůli výstavbě - přes 50 procent) a rovněž chce omezit světelné emise, které v noci matou hmyz .
sardanapal* (Út, 26. 2. 2019 - 17:02)
Chce to jen nechat trochu toho "bordelu" na zahradě ... A když už se skácí z důvodů "bezpečnosti" starý strom - ponechat alespoň dva tři roky dva špalky neodkůrované na místě ...
sardanapal* (Út, 26. 2. 2019 - 17:02)
Ano vím je těžké nechávat bujet rostliny pokud je vaše dítě , nebo soused alergik , ale pár metrů "kopřiv" , nikdy nebude mít tu sílu co přilítne luftem ...
Hanka (Čt, 28. 2. 2019 - 17:02)
Bohužel nějaká ta alergie se již týká většiny populace. To by na světě již nemohlo růst mnoho rostlin, protože máte pravdu, že většina pylů létá na velkou vzdálenost. Alergici mají problém ať už máte břízu na zahradě nebo je ve vsi či v lese za obcí. Je zajímavé, že alergií přibývá právě jak se vzdalujeme přírodě, žijeme ve sterilně čistých prostorách. Na druhou stranu venku je naopak mnohem větší prašnost než dříve kvůli automobilové dopravě, permanentní výstavbě a nedostatku zeleně, která prach zachycuje. A prašnost velkou měrou přispívá k oslabování imunity, alergiím, onemocnění srdce...
Touha (Út, 26. 2. 2019 - 17:02)
Na zahradě beton x dokonalý trávník včely nikdy nebudou, kde taky.
sardanapal* (Út, 26. 2. 2019 - 17:02)
Vidíš Děvče , to je alespoň debata pro Nás . Tady si snad lidí nadávat nebudou ...
Touha (Út, 26. 2. 2019 - 18:02)
Nerada to přiznávám, to víš
sardanapal* (Út, 26. 2. 2019 - 18:02)
Trochu odbočím , ale vážná hrozba vyhynutí jest u oboživelníků ... Vypouštěním různých ex. tvorů ... Jó my sme Americe darovali Neštovice a ona nám Syfilídu ... Oboje sme zvládli(teda komunisti syfilis ) ale žabičky to mají odskákat ?
Monika (Čt, 28. 2. 2019 - 09:02)
Je pravda, že všude se teď mluví o hmyzu a popř. o ptácích, ale podobně jak ubývá hmyzu ubývají i obojživelníci, jelikož se hmyzem živí - navíc jim též velmi ubývá životní prostor - různé tůňky, mokřady. O tomto se asi mluví méně, protože na rozdíl od hmyzu žáby moc k ničemu nepotřebujeme a nejsou tak krásné jako ptáci. Pamatuji v dětsví, kolik rozličných barevných žabiček bylo v potoce, pak tam začali železničáři vypouštět nějaký chemický odpad z topírny a žáby zmizly. Občas se někde ukázal skokan. Podél cest byly škarpy, kde celoročně stála voda a v ní žili žáby a čolci. Dnešní děti již čokly neznají.
Touha (Čt, 28. 2. 2019 - 16:02)
Jenže s tím, co se děje s krajinou toho jedinec moc nenadělá, tedy kromě nějakých politických aktivit. Kdežto s tím, jak vypadá jeho zahrada, ano. Tam má každý možnost volby. Zda nakupovat v bauhasu a spol nesmyslé hnojivy vyhnané keříky, (které každý druhý rok obnoví, protože mu stejně zajdou), vydláždí půl zahrady "přenádhernou" dlažbou nebo nechá trávu žít (když už ne vyloženě nesekaná louka) a sází rostlinyv místě obvyklé, z místních zdrojů atd.
sardanapal* (Čt, 28. 2. 2019 - 15:02)
No "čokly" snad ještě jo ...
Musel sem si rýpnout ...
Monika (Pá, 1. 3. 2019 - 12:03)
Ano psy děti ještě znají :-) Možná podvědomý strach, že by mohlo být i hůře, způsobil tento překlep.
sardanapal* (Čt, 28. 2. 2019 - 17:02)
S tímto nelze než souhlasit ... Ale každý může začít bojovat sám u sebe doma , ve své domácnosti ... Každá "voňka" na hajzlíku , každá aviváž , veškerá změkčovadla plastů a nejen ďetských hraček ( možná by se nejedna dáma divila co si kam cpe" ...
Dřív se lednička vymyla octovou vodou , na stěny i na mébl se používalo mýdlo s "jelenem" ...( mimochodem - jelena , používají i muzejní restaurátoři ... A dnes , haňba blít ...
Pavel (Čt, 28. 2. 2019 - 19:02)
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/viden-a-bratislava-budou-vice-chranit-hmyz
! (Pá, 1. 3. 2019 - 08:03)
Veškerý vývoj přírody není ničím jiným než historií vymírání druhů. Setkali jste se snad s trilobitem nebo s dinosaurem jinde než v muzeu? A s jejich vyhynutím nemá člověk nic společného. Proto nechápu snahy bojovat proti tomuto přirozenému vývoji.
Karolína (Pá, 1. 3. 2019 - 10:03)
Na tomto není nic přirozeného. Je to systematické ničení přírody člověkem, který je sice také z přírody, ale hodně se svým chováním od ní vzdálit. Tam, kde žiji se ještě na úbytku biodiverzity žádné globální změny nepodílí - rostlo a žilo by toho tady spousty, kdyby to lidi stále nelikvidovali různými způsoby včetně lití chemie všude možně. Přirozené bude vyhynutí druhů, až přiletí meteorit, bouchne sopka či vznikne nějaká světová pandemie.
Návštěvník (Pá, 1. 3. 2019 - 09:03)
Že by prehostorický život ničil planetu jako dnes mi?To určitě ne.Vymírání určitých druhů přirozeně je normální ale není normální aby se tak dělo, ve velkým vlivem oteplováním který má na svědomí člověk a ne příroda.
MOA (Pá, 1. 3. 2019 - 12:03)
Když kolem roku 1280 na ostrov dorazili Maorové, čítala populace ptáků moa asi 58 000 jedinců. Postupným odlovem však jejich početní stavy klesaly a zhruba za 150 let vyhynuli moa úplně.
V důsledku toho vyhynul pták Hokioi.
Petr (Pá, 1. 3. 2019 - 12:03)
Bohužel tak to je - vyhubíme jeden druh (třeba pro nás nepříjemný či naopak zajímavý jako potrava) a další druhy následují. Ono to přemnožení klíšťat je kromě změny klimatu též způsobeno tím, že mizí jejich predátoři (jiný hmyz, ptáci). Určitě to není nedostatkem sekání, protože seče se stále a klíšťat je furt víc a víc.
ponorka (Po, 22. 6. 2020 - 08:06)
Kromě pesticidů, oteplování apod. ničí hmyz taky nešetrný způsob sečení trávy. Sekačka snadno rozšmelcuje všechny ty drobné tvory na kaši - a seče se tímto způsobem všechno: zahrady, louky, pole... Spousta druhů nedokáže utéct nebo včas uletět. Chtělo by to návrat k ručnímu kosení - kosa určitě nenadělá takovou škodu, ale to je pro spoustu lidí asi neuvěřitelná představa.
ponorka (Po, 22. 6. 2020 - 08:06)
Kromě pesticidů, oteplování apod. ničí hmyz taky nešetrný způsob sečení trávy. Sekačka snadno rozšmelcuje všechny ty drobné tvory na kaši - a seče se tímto způsobem všechno: zahrady, louky, pole... Spousta druhů nedokáže utéct nebo včas uletět. Chtělo by to návrat k ručnímu kosení - kosa určitě nenadělá takovou škodu, ale to je pro spoustu lidí asi neuvěřitelná představa.
Martina (Po, 22. 6. 2020 - 11:06)
Já se kosit naučila před 14 dni. Manžel měl namoženou ruku a tráva byla již vyšší než my, tak mi to ukázal a já to zkusila. Není to nijak těžké. Možná se toho lidi zbytečně bojí, myslí, že musí jít na nějaký kurz atd. Řekla bych, že pokud to člověk nepřežene a nepokosí najednou celou luku, že z toho ani nic nebolí. Možná sekačkou se člověk nadře více, pokud tráva trochu přeroste. Jinak na menší plochy je možno mít elektrickou kosu, vyžínač - tou se dle mého nic nerozdrtí. Nejhorší jsou sekačky s pojezdem nastavené na nejnižší výšku.
děda75 (Pá, 22. 2. 2019 - 13:02)
Nestíhám "vzorně ošetřovat" své dost velké zahrady. Jak se ukazuje, vlastně je to k užitku. I když jsem o tom už dost věděl, článek mě dost potěšil. A povzbudil. K dalšímu "zlepšení" ve prospěch hmyzu. Vlastně i sebe.
Reklama