Jak ničíme hmyz a podřezáváme si tak pod sebou větev

Co vše přispívá k hmyzí apokalypse:

Pesticidy. Hmyz likvidují nejenom insekticidy, které jsou přímo zaměřeny proti z našeho pohledu nežádoucímu hmyzu, ale i např. herbicidy, které se používají k hubení nežádoucích plevelů, mají často přímý toxický účinek na užitečný hmyz či nepřímý vliv tím, že snižují množství a rozmanitost potravy pro hmyz.

Pěstování omezeného množství druhů rostlin na zahradách a na veřejných prostorech. Móda posledních let, kdy na většině nově vznikajících zahrad byl pouze na krátko sečený trávník, túje, malá skalka či cizokrajné rostliny bohužel neposkytuje hmyzu potravu ani úkryty. Plno housenek motýlů potřebuje pro svůj vývoj vyšší stébla trávy a specifické žírné plané rostliny (např. kopřivy).

Zastavování, asfaltování, betonování a ničení přírodních lokalit.

Kolem polí chybí dříve běžné pásy polních květin a bylin.

Sekání luk, obecní zeleně či celých zahrad najednou. Hmyz, který danou plochu obývá, nemá kam uniknout, je při sekání zabíjen a tomu, který přežije, zmizí naráz všechna potrava v okolí. Nejhorší je sekání od okrajů pozemku ke středu, kdy již není pro hmyz opravdu žádná možnost úniku.

Ničení hnízd včel samotářek, čmeláků či jiného hmyzu v zemi při příliš nízko nastavené sekačce.

Likvidace, pálení, drcení listí, ve kterém plno hmyzu hledá úkryt na zimu.

Mechanické či chemické ničení všeho, co neznáme. Plno zahradníků, jakmile uvidí na své zahradě jakoukoliv housenku či neznámého broučka, tak ho zlikviduje pro jistotu, aby mu nezničil úrodu.

Antiparazitika používaná pro zvířata na pastvinách jsou jedovatá pro brouky rozkládající zvířecí výkaly.

Mnoho hmyzu umírá na silnicích při srážkách s automobily. Paradoxně právě zde můžeme výrazný úbytek hmyzu pozorovat. Již není nutné umývat přední sklo po každé jízdě jako tomu bývalo v dřívějších dobách

Globální oteplování některým druhům neprospívá, jiné druhy však za vyšších teplot mohou více množit (komáři, klíšťata).

Světelný smog narušuje orientaci hmyzu podle hvězd a Měsíce, přitahuje hmyz, který se již nedokáže vrátit do původního prostředí.

Co pro nás nedostatek hmyzu může znamenat:

Nedostatek potravy: Nebude velké množství rostlinných potravin, které jsou závislé na opylovačích, nebude však ani maso z dobytka, který je krmen na opylovačích závislou rostlinnou stravou.

Budou se hůře rozkládat živočišné výkaly, odumřelé organismy. Toto může způsobit další nedomyslitelné problémy včetně množení hub a plísní, šíření chorob.

V současnosti nejsou zdaleka prozkoumány všechny funkce hmyzu ani jeho vliv na rostlinné a jiné živočišné druhy.

Dobrou zprávou je to, že pro hmyz můžeme mnohé udělat, pokud změníme naše zvyklosti: omezíme používání pesticidů, nebudeme sekat vše najednou, omezíme nadměrnou četnost sekání, budeme pěstovat pestrou paletu rostlin prospěšných pro hmyz,  ponecháme nějaká místa divoké přírodě, nebudeme likvidovat spadané listí (lze ho využít jako mulč či zkompostovat), poskytneme hmyzu úkryt například v podobě hromady větví, listí, starého tlejícího dřeva, hromádky písku a pod. (raději více menších úkrytů než velký hmyzí hotel, kde se mohou šířit choroby či může být lákadlem pro predátory).…

Mnoho jednotlivců již se změnami na svých zahradách začalo. Přidávají se i města a obce.

V Českých Budějovicích zavedli mozaikovitou seč. Například část trávníku u Výstaviště je vždy posekána, část ponechána, při příští seči se plochy vymění. Celkově se sníží počet sekání. Prostor tak může rozkvést a oživit se užitečným hmyzem

V centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz letos vzniknou luční trávníky. Obvod omezí sečení trávy na dvakrát ročně, aby podpořil biodiverzitu rostlin a živočichů.

V Brně programově omezují používání herbicidů ve veřejné zeleni již od roku 2012. Nyní se v Brně používá glyfosát (Roundup) pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin. Plevel se odstraňuje mechanicky – sečením nebo ručním vykopáváním a vytrháváním – nebo pomocí horké vody.

Autor: MK