Reklama

CO2 - nebezpečný skleníkový plyn či základní sloučenina života? aneb Může nás zachránit zelená vegetace?

Neustále slyšíme o nebezpečném CO2 - oxidu uhličitém. Trochu se zapomíná na to, že bez této sloučeniny by nebyl na Zemi možný život v současné podobě.

Do ovzduší se oxid uhličitý dostal v dávnověku díky explozím vulkánů. Způsobil tak pozitivní skleníkový efekt, který umožnil ohřátí zemského povrchu do té míry, že se zde mohl objevit život.
Zároveň  je oxid uhličitý nedílnou součástí základního procesu živé přírody – fotosyntézy. Fotosyntéza je složitý biochemický proces, při kterém se v rostlinách díky energii slunečního záření z jednoduchých anorganických látek (oxidu uhličitého a vody) vytvářejí organické látky (cukry) a uvolňuje se kyslík. Bez tohoto procesu by na světě nebyly rostliny a živočichové včetně lidí by neměli potravu a kyslík k dýchání.

Jak v přírodě vzniká CO2?

Většina oxidu uhličitého, který je obsažen v atmosféře, je přírodního původu. Vznikla např. při erupci sopek, při kompostování, při spalování biomasy apod. Oxid uhličitý vzniká i při dýchání živých tvorů. Když se nadechneme, nasáváme vzduch s přibližnou koncentrací CO2 0,03 %, ale když vzduch opouští naše plíce má koncentraci CO2 4 %.

Škodlivý vliv zvýšeného množství CO2 v atmosféře a vliv člověka

Reklama

V posledních letech množství CO2 v atmosféře a dalších skleníkových plynů  (metan, ozon, pára) i díky činnosti člověka stále vzrůstá a způsobuje negativní skleníkový efekt. Člověk produkuje CO2 např. spalováním fosilních paliv. Kromě produkce CO2 ale i snižuje využívání CO2 rostlinami tím, že rostliny ničí - kácí se pralesy (Amazonie, Borneo, Sibiř) a lesy, zastavují se a betonují zelené plochy, ničí se půda.  Toto je další často opomíjený vliv člověka na stoupající hladiny CO2 v atmosféře.

Zvyšování hladiny CO2 v atmosféře má za následek růst globální teploty se všemi negativními dopady na celosvětové klima, které se mění a má na různých částech světa různé extrémní projevy (extrémní vedra, požáry, sucho, povodně, tání ledovců, stoupání hladin moří, vymírání druhů, …)

 

Lesy, vegetace, zdravá půda jsou jedním z řešení zvýšené hladiny CO2 v atmosféře

CO2 by nemusel být takovým problémem, kdyby byl z atmosféry vyvázán stromy, vegetací a též zadržován ve zdravé půděSekvestrace uhlíku je přeměna oxidu uhličitého na stabilní uhlík v rostlině či v půdě - V půdě je uloženo 3 x více uhlíku než v atmosféře, z toho se podstatná část nachází v lesních půdách Severní Ameriky, Evropy a Asie. Půda má na rozdíl od biomasy schopnost uhlík dlouhodobě uložit a uchránit ho tak před rozložením a zpětným uvolněním do atmosféry. Lesní půdy obsahují velké množství uhlíku a při vhodném hospodaření a druhovém zastoupení jsou schopny jeho množství ještě navýšit.

Lesy hrají důležitou roli při změně klimatu. Zničení a degradace lesů přispívá k problému uvolněním CO2.  Výsadba nových lesů může pomoci zmírnění klimatických změn odstraněním CO2 z atmosféry. V kombinaci se sluneční energií je zachycený uhlík přeměněn na kmeny, větve, kořeny a listy procesem fotosyntézy. Uchovává se v této “biomase" (sekvestrace uhlíku), dokud se nevrátí zpět do atmosféry, ať už přirozenou cestou nebo lidským zásahem, čímž se dokončí uhlíkový cyklus.

Nová ambiciózní analýza světových lesů zjistila, že existuje prostor na vysázení 1,2 bilionů nových stromů - což by mohlo absorbovat více uhlíku než vytvářejí lidské emise.
Podle posledních údajů ETH Zurich vědec Thomas Crowther uvedl pro britský deník The Independent, že stromy jsou "naší nejsilnější zbraní v boji proti změně klimatu".

Zajímavé je též zjištění, že smíšená rostlinná společenství mají větší schopnost vázat uhlík a vytvářet biomasu než monokultury. https://theses.cz/id/vo30dj/zaverecna_prace.pdf?info=1;isshlret=koloniza....

Navíc vegetace a stromy dokáží svým stínem i výparem vody ochlazovat lokálně vzduch a zmírňovat i lokálně dopady globání změny klimatu. Jehličnany podle švédských vědců uvolňují terpeny, které působí jako kondenzační jádra pro vodní páry. Když vznikne mrak, určité množství ze slunce přicházející energie se odrazí zpět do vesmíru. Stromy jako větrolamy zase brání větrné erozy a vysušování půdy.

Výsadba stromů a zeleně všude po světě:

V Indii, která je třetím největším producentem uhlíkových emisí, v roce 2017 jeden a půl milionu dobrovolníků vysázelo během 12 hodin 66 milionů stromů. Do roku 2030 se Indie zavázala zalesnit 5 milionů hektarů.
Čína za posledních šest let zalesnila přes 40 milionů hektarů půdy. Do výsadby stromů byla v Číně zapojena armáda. Přes 60000 vojáků v roce 2018 sázelo stromy. Čína též buduje lesní město se 40000 stromy.
Pákistán plánuje vysadit 10 miliard stromů. Svoji první miliardu zvládnul vysadit do srpna roku 2017.
Norsko se jako první země na světě v roce 2018 rozhodlo, že přestane používat jakékoliv produkty spojené s kácením pralesů a dalšími formami masového odlesňování.
V Africe je budována Great Green Wall napříč kontinentem o délce 8000 km, která povede přes 11 zemí a bude 15 km široká. Senegal, který zatím udělal největší pokrok, vysázel 11 milionů stromů. Tato Velká zelená zeď má pomoci bojovat s klimatickou změnou a zabránit desertifikaci - proměně uzemí na poušť - viz. https://www.youtube.com/watch?v=4xls7K_xFBQ.                                                                                                                                                                                                                                         Austrálie se zavázala vysadit do roku 2050 miliardu nových stromů, což by mělo pomoci bojovat s klimatickou změnou, zlepšit ráz krajiny a zvýšit národní ekonomickou prosperitu.
V osvícených městech a obcích po celém světě se snaží vysazovat bujdou vegetaci. Kde není místo, tam se začínají budovat střešní zahrady, vertikální zahrady i zelené fasády. Novým trendem zahradní architektury jsou zahrady blízké přírodě využívající lokálních rostlin a minimalizující plochu nevyužívaných trávníků.

V ČR má v Litovli pobočku mezinárodní nezisková organizace PagoPago, která byla založena pro zalesnění planety a má za cíl nalezení rovnováhy mezi potřebami všech částí přírody, jejíž neoddělitelnou součástí je také člověk. Tím, že dosáhneme trvale udržitelného rozvoje společnosti v mezích únosnosti krajiny s maximální možnou biodiverzitou danou přírodními podmínkami. PagoPago sází a pěstuje generativně (ze semen) množené byliny, keře a stromy v co nejpestřejší druhové skladbě.  Zároveň se snaží vzdělávat další zájemce a za pomoci dobrovolníků se vysazuje nový Nízký Jeseník, kde byl les zničen kůrovcem. - http://kpustovalova.wixsite.com/pagopago

Autor: MK

 

Reklama

Komentáře

Tom (Čt, 28. 2. 2019 - 11:02)
Zde je můžete nalézt Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_akcni_plan_zmena_klimatu/$FILE/OEOK-NAP_cely_20170127.pdf Uvidíme, jak moc bude akční v praxi.
Tom (Čt, 28. 2. 2019 - 11:02)
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/politika_ochrany_klimatu_2017/$FILE/OEOK-POK-20170329.pdf ---- toto je též zajímavý dokument

! (Pá, 1. 3. 2019 - 08:03)
Oxid uhličitý se na globálním oteplování podílí zlomkem procenta. Ve skutečnosti je to výnosný obchod s "povolenkami", které si mezi sebou prodávají zúčastněné firmy.
Tom (Pá, 1. 3. 2019 - 11:03)
Perfektní rozšíření problematiky. S tou školou je to opravdu průser. Ze třídních schůzek vím, že se tam za chvíli nedá dýchat, dokonce některým maminkám se udělá zle. No děti to musí dýchat celé dlouhé hodiny a ještě se při tom mají něco naučit.
Petr (Po, 4. 3. 2019 - 13:03)
Jelikož člověk při dýchání také produkuje CO2, je jenom otázka času, kdy každý z nás obdrží na emisi CO2 z plic povolenku a kdo bude dýchat nad limit, tak si to pořádně odnese. A taky na prdy - jsou tvořeny převážně CO2 a metanem, a zdravý člověk prý denně vyprodukuje asi 2 litry prdů.
Hynek (St, 13. 3. 2019 - 16:03)
Ono to, že živé organismy vydechují CO2 není vůbec žádný problém, protože rostliny zase CO2 používají k výrobě organických látek při fotosyntéze a zároveň uvolňují kyslík. Problém je, když se živočichové - v současnosti hlavně člověk tak přemnoží, že kvůli nim ubývá rostlin, stromů, které by mohly stejně jako třeba i rostlinami porostlá půda CO2 zachytávat. To jak člověk ničí pralesy, vše asfaltuje, dláždí, betonuje a nadměrně omezuje rostliny ve svém přirozeném růstu, to je problém. Navíc člověk nejen vydechuje, ale i CO2 vytváří kvůli rozvoji průmyslu. Další problém je i ten, že člověk někde vyhubil šelmy a tak býložravá zvířata často likvidují lesní a travnaté porosty (u nás např. problém s přemnoženou vysokou zvěří a problematickou obnovou lesa, jinde zase stáda vypasou pastviny a vzniká poušť). V některých zemích to již řeší a znovu osazují kde co včetně střech.
! (Čt, 14. 3. 2019 - 08:03)
CO2 patří ke "skleníkovým" plynům, to je evidentní. Jeho role v celkovém globálním oteplování (pokud něco takového existuje) je však zanedbatelná. Antropogenní CO2 - u některých technologií nelze emisím CO2 zabránit, např. při pálení vápna. Zde se však CO2 následně opět spotřebuje chemickou reakcí při tvrdnutí vápna. Co se týká "zelených" biopaliv, nic to neřeší, protože na výrobu 1 kg bio-nafty se spotřebuje cca 1,5 kg paliv klasických.
Tomáš (Čt, 14. 3. 2019 - 10:03)
Biopaliva jsou průser ve více směrech - kvůli řepce se zamořují pole pesticidy a krajina není pestrá, kvůli palmovému oleji, který se též přidává do biopaliv se kácí v Asii pralesy, vybíjejí orangutani a vysazují monokulturní palmy. Ale na druhou stranu klima se rozhodně mění a lidstvo stojí před mnohými problémy. Chce to, aby se více lidí zajímalo o životní prostředí, protože jen tak se mohou nacházet a uplatňovat efektivní řešení a ne nesmyly jako biopaliva, na kterých jen mnohé firmy vydělávají.
! (Pá, 15. 3. 2019 - 15:03)
Na řepce vydělávají nejvíce Burešovy firmy, protože si je dotuje ze státního rozpočtu.
Kosta (So, 16. 3. 2019 - 21:03)
Ale kdyby na repce nevydelaval Babis, tak bude nekdo jinej. System, ktery toto dovoli, je spatne.
! (Po, 18. 3. 2019 - 09:03)
Systém, který toto dovolí, je řízen Burešem a jeho spolumafiány, a loutková vláda jim to jen odkývá.
Marek (Pá, 25. 10. 2019 - 08:10)
tak biopaliva první generace se používala i jinde ve světě a tam to Bureš asi neřídil. Prostě slepá ulička, na které se bohužel někteří napakovali.
! (Pá, 25. 10. 2019 - 11:10)
Že je to slepá ulička je jasné. Nebýt dotací, které si Bureš přiděluje svým firmám (které řídí nepřímo přes svoje "svěřenecké fondy"), tak se mu to nebude taky vyplácet.
Návštěvník (Po, 22. 11. 2021 - 19:11)
Když EU dává dotace na řepku tak si vezme kdo chce, lepší než je dávat jiným
Petr (Ne, 27. 10. 2019 - 12:10)
Ukazuje se, že nárůst koncentrace CO2 není příčinou oteplování Země, ale naopak nárůst CO2 je důsledkem oteplování Země. Skutečnou příčinou oteplování Země je zvýšená vulkanická aktivita, která se periodicky opakuje (např. střídání dob ledových a meziledových). S teorií antropogenního oteplování vyrukovalo pár šikovných podnikavců, kteří teď inkasují těžké peníze za vynálezy na snižování emisí (např. absurdní projekty zkapalňování CO2 a jeho depozice na dne oceánů). Dále se rozvinul výnosný obchod s "povolenkami", které se staly novým dosud nevídaným zbožím.
! (Út, 29. 10. 2019 - 11:10)
S podobným hoaxem nazývaným populárně "ozonová díra" přišlo před cca 30 lety pár vědeckých podnikavců a ti rozhodli, že je to způsobeno používáním freonů. Začaly se tedy místo freonů vymýšlet různé pofidérní a hlavně velmi drahé náhražky. V současné době produkuje Čína freony ve zcela nevídaném množství a navzdory tomu se ozonová díra zaceluje.
Návštěvník (Po, 22. 11. 2021 - 19:11)
freony se dávají do tepelných čerpadel - kvůli ekologii /tepelné čerpadlo ochlazuje venkovní vzduch a teplem vytápí.
G.M (Pá, 8. 11. 2019 - 07:11)
Bláboly
Viktor (Pá, 8. 11. 2019 - 13:11)
A co konkrétně? Podobné výkřiky většinou znamenají, že pisatel o problematice nic neví.
Fondus (Čt, 18. 11. 2021 - 13:11)
Chucpe
Adam (Po, 22. 11. 2021 - 18:11)
Co to je?
děda75 (Čt, 28. 2. 2019 - 22:02)
Ano, výborný přehled na téma "CO2 - lesy".
Podobný přehled situace ale ještě zoufale chybí na téma "CO2 - přímé nebezpečí pro člověka".
1) Děti a učitelé ve školách jsou do 20 minut po začátku vyučovací hodiny vystaveni koncentraci CO2 přesahující hygienický limit.
2) Do konce vyučovací hodiny nelze dvojím razantním vyvětráním dašímu růstu zabránit (rozvrat vyučování, v zimě neúnosné ochlazení).
3) Dlohodobé vystavení této situaci ( a o to tu jde) je dostatečným důvodem ke hromadné chronické otravě CO2. To není dosud dostatečně sledováno, Obecně se ví jen o jedovatosti CO.
4) Uvedení situace ve školách do pořádku by si vyžádalo zavedení nuceného větrání současně se násobným zvýšením tepelných ztrát v zimním období. Ať už formou rekuperace, nebo rekonstrukcí topení. Enormní náklady na toto potřebné tento již rozkradený a dál rozkrádaný stát zdaleka nemá a mít nebude.
5) Podobná zdravotní pohroma, zatím jen v některých odborných časopisech prezentovaná, postihla v posledních letech zateplované bytové domy a další byty, montáží nových oken. Oken podstatně těsnějších než tradiční obyčejná dřevěná bez těsnění. Dosáho se tak výrazných úspor tepla (většinou vyšších než samotné obložení fasády). Ale lidé tak hromadně žijí v jedovatém vzduchu.
6) Dosud se otázky větrání hodnotí jen z hlediska dostatečného přívodu kyslíku a odérové čistoty. Koncentrace CO2 je mimo pozornost. Téma se s hrůzou u znalých věci, opatrně a z bezradnosti, obcházi.
7) Chronická otrava ze zvýšené koncentrace spočívá především v překyselení těla. Zajišťujeme dostatečný přívod kyslíku, ale nestaráme se o odvádění CO2. Jakožto produktu metabolizmu z těla ven ve vydechovaném vzduchu. Tady je úzký profil. Jakmile se v místnostech zvýší jeho podíl, klesá potřebný rozdíl jeho koncentrací v krvi a ve vzduchu v prostoru plicních sklípků. A to rychle a na neúnosnou hodnotu. Kdyby se byl býval člověk vyvíjel po milion let v místnostech s moderními těsnými okny, měl by objem plic nekolikanásobně větší. To si dnes ještě neuvědomujeme. Ale už víme, že překyselení podporuje rakovinu, ničí zdraví. Tak se nesmyslně "cpeme" kdejakými směsemi solí kovů (které se lékárny oprávněně bojí lidem připravovat), upravovanou sodou, potlačujeme příjem i velmi zdravých potravin které kyselost zvyšují atd. atd. Ačkoliv jediným přirozeným řešením je více pohybu venku na čerstvém vduchu a neomezovat do nemožnosti větrání místností. Holt, ještě jsme hodně hodně hloupí.
Reklama