Reklama

Evropská zelená dohoda - 10 hlavních bodů, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050

Evropská zelená dohoda (European Green Deal) zahrnuje dlouhý seznam konkrétních plánů s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality. Model ekonomického růstu založený na fosilních palivech a znečišťování je zastaralý. Evropa chce být lídrem v klimaticky přívětivé ekonomice a čistých technologiích.

10 hlavních bodů nového plánu Evropské komise:

  1. „Klimaticky neutrální“ Evropa

Jedná se o všeobjímající cíl Evropské zelené dohody. EU bude chtít dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a to skrze „klimatický zákon“, který Komise představí v březnu 2020. Plán zahrnuje větší ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, z původních 40 % má být nyní 50–55 %. Nový záměr však ještě musí projít prospěchovou analýzou (tzv. cost-benefit analysis), která určí, jestli je plán realizovatelný a vyplatí se. Komise chce zároveň prověřit veškerou unijní legislativu, jestli je v souladu s novými klimatickými cíli.

  1. Cirkulární ekonomika

Nový akční plán cirkulární ekonomiky bude na stole v březnu 2020, a to jako součást širší průmyslové strategie EU. Má zahrnovat předpisy pro udržitelný výrobní proces, aby se nemuselo využívat tolik materiálu a výrobky bylo možné recyklovat nebo opětovně využít. Silně znečišťující průmysly jako ocelářský nebo textilní budou také pod drobnohledem akčního plánu. Jeden z klíčových cílů do roku 2030 představuje příprava na „čistou výrobu oceli“ pomocí vodíku. V příštím roce vznikne návrh legislativy, který má zajistit, že baterie budou znovu použitelné a recyklovatelné.

  1. Renovace budov

Má se jednat o jeden z vlajkových programů Zelené dohody. Klíčovým záměrem je zde zdvojnásobit nebo ztrojnásobit poměr budov, které se zrenovují.

Reklama
  1. Nulové znečištění

Ať už se jedná o ovzduší, půdu nebo vodu, cílem je zajistit, aby bylo životní prostředí do roku 2050 bez jakéhokoliv znečištění. Jednu z nových iniciativ představuje chemická strategie pro dosažení „netoxického životního prostředí“.

  1. Ekosystém a biodiverzita

V březnu 2020 spatří světlo světa také nová strategie v otázce biodiverzity, a to v rámci příprav na stejně tematicky laděný summit OSN v říjnu v Číně. Nová opatření se zaměří na zastavení úbytku biodiverzity, týkat se budou například boje se znečišťováním půdy a vody nebo vysazování stromů. Budoucí pravidla mají také podporovat ten typ zemědělství, jehož podmínkou není kácení lesů.

  1. Strategie „z farmy rovnou na stůl“

Cílem strategie, kterou Komise představí na jaře 2020, je dosáhnout „zelenějšího a zdravějšího zemědělství“. Plán zahrnuje významné snížení využívání pesticidů, hnojiv a antibiotik. Členské státy dostaly za úkol do příštího roku vytvořit národní akční plány v rámci Společné zemědělské politiky, které následně projdou kontrolou souladu s cíli Zelené dohody.

  1. Doprava

Jen rok po nových emisních standardech pro auta se Komise opět zaměřuje na automobilový průmysl. Současným cílem je dosáhnout do roku 2021 vypouštění 95 g CO2 na ujetý kilometr, novinkou je snaha dostat toto číslo na nulu někdy ve čtvrté dekádě tohoto století. Elektromobilita bude podporována i nadále, do roku 2025 by měl přibýt další milion veřejných nabíjecích stanic. Tam, kde elektromobilita zatím možná není, tedy v letecké nebo nákladní dopravě, bude snaha směřovat na častější využívání „udržitelných alternativních paliv“ jako bionafty nebo vodíku.

  1. Peníze

Aby se „na nikoho nezapomnělo“, Komise navrhuje zřízení tzv. mechanismu spravedlivého přechodu (Just Transition Mechanism) pro regiony závislé na fosilních palivech. Ambicí je mobilizovat 100 miliard euro a přesně je zacílit do nejzranitelnějších regionů a sektorů.

Navrhovaný nástroj bude mít tři zdroje:

  • Fond spravedlivého přechodu financovaný z regionální politiky EU
  • Program InvestEU, který bude disponovat penězi Evropské investiční banky
  • Vlastní kapitál Evropské investiční banky

Součástí bude například i nabídka technické asistence regionům, aby finance podle přísných pravidel dokázaly „absorbovat“.

  1. Výzkum, vývoj, inovace

Více než třetina rozpočtu unijního programu Horizont Evropa ve výši 100 miliard eur, který se mezi lety 2021 a 2027 zaměří na výzkum a inovace, bude směřovat do klimaticky přívětivých technologií.

  1. Vnější vztahy

Unijní diplomatické snahy se budou soustředit na podporu Zelené dohody. Jedno z opatření, které patrně vzbudí pozornost a kontroverze, je návrh zavedení přeshraniční uhlíkové daně. Pokud se zbytek světa nepřidá k ambiciózním cílům EU, mělo by se jednat o nástroj k tomu, aby nedošlo k poškození unijního průmyslu levnější konkurencí ze třetích zemí.

Sama Evropská komise chce jít příkladem a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030.

Autor: MK

Zdroj: Euroactiv.com

Reklama

Komentáře

Jirka. (Ne, 12. 1. 2020 - 17:01)
Ale tady jde o to vrátit se do středověku a žít zaostale a v zimě umírat na umrznutí. Tím se zredukuje náš počet a ten zbytek lidí už tolik škodit nebude. Jenže tady o to nejde, jde jen o prachy z prodeje nesmyslů jako elektroauta. Ty je potřeba přestat vyrábět, jako i normální auta. Na auto by měli mít nárok jen šéfové firem a státní zaměstnanci ve vyšších funkcích. Normální lidi by měli chodit pěšky, jezdit na kole a nebo hromadnou dopravou. Jinak se nikam nehneme.
Gr. (Pá, 10. 1. 2020 - 09:01)
Neřeš, užij.
Matylda (Ne, 12. 1. 2020 - 19:01)
ekologové by se měli snažit uhasit požáry v Austrálii - ale tato ekologická katastrofa nikoho nezajímá. Peníze asi nepomůžou, chce to lidi a techniku.
Návštěvník (Ne, 12. 1. 2020 - 20:01)
Omyl, čím víc toho shoří, tím budou šťastnější. Třeba v Brazílii nebo na Sibiři se to cíleně podpalovalo. Za tím musí něco být, kdo to vysvětlí?
Mirka (Po, 13. 1. 2020 - 15:01)
Moc se mi líbí bod 3 - renovace starých budov. Je mi líto opuštěných stavení na venkově - jak baráků, tak třeba far, které se nerekonstruují, hyzdí centrum obce a na poli či louce za obcí se staví nové domy, které většinou ani nezapadají do koloritu vesnice. V Praze či větších městěch je též stále plno neopravených budov. Přijde mi, že malá města jsou na tom nejlépe.
Květa (Po, 13. 1. 2020 - 15:01)
Kecy o hovně,přátelé
Olga (Po, 13. 1. 2020 - 16:01)
Souhlasím!
David (Út, 14. 1. 2020 - 07:01)
Samozřejmě kecy a skutek nikde!
Karel (Út, 14. 1. 2020 - 07:01)
Nedávno jsem četl článek, ve kterém se psalo, že v Británii existuje elektrárna, která spaluje dřevo. A za rok prý spálí toho dřeva tolik, kolik by se jej vešlo na území Středočeského kraje. Tomu říkám ekologie!
Návštěvník (Út, 14. 1. 2020 - 08:01)
Obnovitelný zdroj, jen se nikomu moc nechce obnovovat.
Karel (Út, 14. 1. 2020 - 08:01)
Jistě, dřevo je obnovitelný zdroj. Jen od výsadby ke "sklizni" to trvá několik desítek až stovek let. Ta elektrárna v té Británii by spálila všechny lesy o rozloze ČR zhruba za 14 let.
Jirka. (Út, 14. 1. 2020 - 12:01)
Však jde o prachy na prvním místě, ostatní nikoho nezajímá. A sázet to nikdo nebude. Mohlo by se vysazovat kolem cest nejnižší třídy, kolem polních cest. Jenže to je lepší demonstrovat a stávkovat. Ovšem druhý problém je, že by to zemědělci ihned zlikvidovali. Oni potřebují volné plochy. A v důsledku je každému nějaká ochrana u prdele, hlavně hamounit prachy. Elektroauta je to to samé.
Marek (Čt, 17. 3. 2022 - 10:03)
Třešeň nebo javor dokáže vyrůst do 10 let, když má dobré podmínky. Já pod stromy nikdy nehrabu listí a rostou, jak z vody. I vrby, když mají dostatek vody rostou šíleně rychle.
Anežka (Čt, 17. 3. 2022 - 10:03)
Jo , když mají dostatek vody - to je ten problém. Koupila jsem si pár hektarů lesa, vysadila tam tisíce stromků ....no bohužel uschly...další rok znovu. Z těch pár co zbylo zničily srnci - vytloukali si paroží.
Marek (Čt, 17. 3. 2022 - 18:03)
Jo s výsadbou na holině je problém. Mne vyrostlo na neoploceném pozemku několik dubů, protože byly chráněny šípkovým křovím. Dřív to v lese bylo normální, že mladé semenáčky rostly uprostřed maliní, ostružiní, šípků a tak byly chráněny před okusem a půda byla chráněna před vysycháním.
Karel (Čt, 17. 3. 2022 - 11:03)
On je také problém v tom, že generace, která se narodila na přelomu 20 a 21 století je ta nejrozmazlenější, která tady byla od doby, kdy lidé slezli ze stromů. Takže oni se na jednu stranu budou zasazovat o vypnutí všech možných elektráren, a to nejlépe ihned. Na druhou stranu se ani na vteřinu neobejdou bez všech možných ipodů, ifonů, internetů a podobných kravin. Dnes se mladí diví tomu, že v důsledku nedostatku různých komponentů ( např. čipů ) opět vznikají pořadníky na zboží. Za komunistů to bylo normální. Dnes se v novinách rozčiloval nějaký chlap, že si chtěl koupit určitou značku myčky a oni ji neměli. tak si musel koupit jinou značku. Ó jaká hrůza!!! Mě je 45 let a myčku jsem nikdy neměl. Ani ji neumím zapnout. Celý život myju nádobí ve dřezu. A představte si, že mi ruce ještě neupadly. Jako dítě jsem o prázdninách pral v neckách na valše.
Jakub (Pá, 18. 3. 2022 - 11:03)
Nemyslím si ... Poválečná generace - generace jejich rodičů a prarodičů je navykla na konzum, pohodlí. Podívejte se někdy před Kaufland - kolik důchodců z širokého okolí se tam sjíždí, aby nakoupili různé blbosti ve slevě. Nekupují kila fazolí, mouky, zeleniny či jiných základních potravin, ale většinou samé kšunty, ale musí si pro to zajet autem...Tato generace odnaučila mládež koupat se v rybnících. Všichni musí mít na dvorku energeticky náročný bazén, který pokud se do něj nesype hromada chemie, je zeleným žabincem. Je to generace, která vyměnila síťovky za igelitky a podobně. Těch věcí by se našlo mnoho. Iphony a internet mají dnes i důchoci. V plno věcech může usnadnit život. nemyslím si, že právě to je největší zlo. Zlo je to, že všichni chtěli mít všechno své a zpohodlnění.
děda75 (Pá, 3. 1. 2020 - 20:01)
... jenom názor, stručně, bez zdůvodnění které by se sem bohužel nevešlo :
zní to krásně, až vznešeně, ale ve své podstatě je to v nedohlednu od reality a skutečným záměrem je likvidace všeobecné úrovně Evropy.
Reklama