Úkolem skupiny je monitorování látek, které se do prostředí dostávají z čisticích nebo kosmetických prostředků a léčiv. Komplexní data k této problematice v Česku momentálně neexistují, sdělila dnes ČTK mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

    “V tuzemských vodách nacházíme opakovaně vysoké koncentrace sulfonamidů, antibiotik, které se často a ve velkém používají v chovech hospodářských zvířat, nebo triclosanu, antibakteriální přísady používané v prostředcích domácí chemie,“ uvedl řešitel výzkumného projektu Luděk Bláha. 

    Čističky odpadních vod sice dokážou upravit vodu tak, že je vhodná k pití, zbytky znečištění v ní ale přesto zůstávají. “Koncentrace, ve kterých se látky vyskytují, se mohou samy o sobě zdát zanedbatelné, jednotlivě jsou chemikálie pod bezpečnými hladinami, ve skutečnosti ale tvoří v přírodě vysoce složité a dlouhodobě působící směsi, které se projevují velmi nebezpečnými účinky,“ uvedl Bláha. 

    Některé chemické látky mohou způsobovat například poškození imunitního systému nebo poruchy učení a chování. Vědci varují také před takzvanou antimikrobiální rezistenci. “Běžně máme v prostředí bakterie, které nám pomáhají vodu čistit. Tím, že je neustále vystavujeme tlaku různých antibakteriálních přípravků, způsobujeme ovšem jejich evoluci a vznik nových vlastností organismů, které se pak obrací proti nám,“ popsal Bláha.

 
    Specializovaná výzkumná skupina vznikla v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX). Na její činnost, a především na mezinárodní spolupráci, univerzita získala 26 milionů korun z evropských fondů.
    Jan Tomandl - ČTK