Evropská zelená dohoda - 10 hlavních bodů, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050

Evropská zelená dohoda (European Green Deal) zahrnuje dlouhý seznam konkrétních plánů s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality. Model ekonomického růstu založený na fosilních palivech a znečišťování je zastaralý. Evropa chce být lídrem v klimaticky přívětivé ekonomice a čistých technologiích.

10 hlavních bodů nového plánu Evropské komise:

  1. „Klimaticky neutrální“ Evropa

Jedná se o všeobjímající cíl Evropské zelené dohody. EU bude chtít dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, a to skrze „klimatický zákon“, který Komise představí v březnu 2020. Plán zahrnuje větší ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, z původních 40 % má být nyní 50–55 %. Nový záměr však ještě musí projít prospěchovou analýzou (tzv. cost-benefit analysis), která určí, jestli je plán realizovatelný a vyplatí se. Komise chce zároveň prověřit veškerou unijní legislativu, jestli je v souladu s novými klimatickými cíli.

  1. Cirkulární ekonomika

Nový akční plán cirkulární ekonomiky bude na stole v březnu 2020, a to jako součást širší průmyslové strategie EU. Má zahrnovat předpisy pro udržitelný výrobní proces, aby se nemuselo využívat tolik materiálu a výrobky bylo možné recyklovat nebo opětovně využít. Silně znečišťující průmysly jako ocelářský nebo textilní budou také pod drobnohledem akčního plánu. Jeden z klíčových cílů do roku 2030 představuje příprava na „čistou výrobu oceli“ pomocí vodíku. V příštím roce vznikne návrh legislativy, který má zajistit, že baterie budou znovu použitelné a recyklovatelné.

  1. Renovace budov

Má se jednat o jeden z vlajkových programů Zelené dohody. Klíčovým záměrem je zde zdvojnásobit nebo ztrojnásobit poměr budov, které se zrenovují.

  1. Nulové znečištění

Ať už se jedná o ovzduší, půdu nebo vodu, cílem je zajistit, aby bylo životní prostředí do roku 2050 bez jakéhokoliv znečištění. Jednu z nových iniciativ představuje chemická strategie pro dosažení „netoxického životního prostředí“.

  1. Ekosystém a biodiverzita

V březnu 2020 spatří světlo světa také nová strategie v otázce biodiverzity, a to v rámci příprav na stejně tematicky laděný summit OSN v říjnu v Číně. Nová opatření se zaměří na zastavení úbytku biodiverzity, týkat se budou například boje se znečišťováním půdy a vody nebo vysazování stromů. Budoucí pravidla mají také podporovat ten typ zemědělství, jehož podmínkou není kácení lesů.

  1. Strategie „z farmy rovnou na stůl“

Cílem strategie, kterou Komise představí na jaře 2020, je dosáhnout „zelenějšího a zdravějšího zemědělství“. Plán zahrnuje významné snížení využívání pesticidů, hnojiv a antibiotik. Členské státy dostaly za úkol do příštího roku vytvořit národní akční plány v rámci Společné zemědělské politiky, které následně projdou kontrolou souladu s cíli Zelené dohody.

  1. Doprava

Jen rok po nových emisních standardech pro auta se Komise opět zaměřuje na automobilový průmysl. Současným cílem je dosáhnout do roku 2021 vypouštění 95 g CO2 na ujetý kilometr, novinkou je snaha dostat toto číslo na nulu někdy ve čtvrté dekádě tohoto století. Elektromobilita bude podporována i nadále, do roku 2025 by měl přibýt další milion veřejných nabíjecích stanic. Tam, kde elektromobilita zatím možná není, tedy v letecké nebo nákladní dopravě, bude snaha směřovat na častější využívání „udržitelných alternativních paliv“ jako bionafty nebo vodíku.

  1. Peníze

Aby se „na nikoho nezapomnělo“, Komise navrhuje zřízení tzv. mechanismu spravedlivého přechodu (Just Transition Mechanism) pro regiony závislé na fosilních palivech. Ambicí je mobilizovat 100 miliard euro a přesně je zacílit do nejzranitelnějších regionů a sektorů.

Navrhovaný nástroj bude mít tři zdroje:

  • Fond spravedlivého přechodu financovaný z regionální politiky EU
  • Program InvestEU, který bude disponovat penězi Evropské investiční banky
  • Vlastní kapitál Evropské investiční banky

Součástí bude například i nabídka technické asistence regionům, aby finance podle přísných pravidel dokázaly „absorbovat“.

  1. Výzkum, vývoj, inovace

Více než třetina rozpočtu unijního programu Horizont Evropa ve výši 100 miliard eur, který se mezi lety 2021 a 2027 zaměří na výzkum a inovace, bude směřovat do klimaticky přívětivých technologií.

  1. Vnější vztahy

Unijní diplomatické snahy se budou soustředit na podporu Zelené dohody. Jedno z opatření, které patrně vzbudí pozornost a kontroverze, je návrh zavedení přeshraniční uhlíkové daně. Pokud se zbytek světa nepřidá k ambiciózním cílům EU, mělo by se jednat o nástroj k tomu, aby nedošlo k poškození unijního průmyslu levnější konkurencí ze třetích zemí.

Sama Evropská komise chce jít příkladem a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030.

Autor: MK

Zdroj: Euroactiv.com

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (63)

  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Pokud jde o úbytek biodiverzity - dějiny vývoje života nejsou ničím jiným než dějinami vymírání druhů. Pozastavuje se snad dneska někdo nad skutečností, že už tu nemáme dinosaury nebo trilobity?

    Led 10, 2020
  • Obrázek uživatele M.
    M. (anonym)

    Jasně. A díky tomu, že dinosauři vymřeli, se zde mohl rozvinout život, na který jsme zvyklí a s nímž jsme existenčně propojeni potravinovým řetězcem. Pokud zničíme biodiverzitu rostlin, mikrobiální život v půdě, hmyz, budou následovat ptáci a savci včetně člověka. Vše se nám úspěšně daří ničit posledních 30- 50 let. Až tyto poslední desetiletí dochází k masivnímu vymírání druhů a v naprosté většině vinou člověka. Jestli chceme směřovat ke kolapsu civilizace a nevadí nám, že děti či vnuci budou žít v podmínkách, kdy půjde o život, tak můžeme pokračovat jakoby se nic nedělo. Až se počet lidí výrazně zredukuje, tak věřím, že se rychle zregeneruje i příroda. Plno lidí však věří, že bychom mohli ještě naši civilizaci zachránit, pokud změníme naše zvyky , chování a využijeme nových technologií. A nemusíme se vracet do pravěku ani středověku.

    Led 11, 2020
  • Obrázek uživatele Jirka.
    Jirka. (anonym)

    Ale tady jde o to vrátit se do středověku a žít zaostale a v zimě umírat na umrznutí. Tím se zredukuje náš počet a ten zbytek lidí už tolik škodit nebude. Jenže tady o to nejde, jde jen o prachy z prodeje nesmyslů jako elektroauta. Ty je potřeba přestat vyrábět, jako i normální auta. Na auto by měli mít nárok jen šéfové firem a státní zaměstnanci ve vyšších funkcích. Normální lidi by měli chodit pěšky, jezdit na kole a nebo hromadnou dopravou. Jinak se nikam nehneme.

    Led 12, 2020
  • Obrázek uživatele Matylda
    Matylda (anonym)

    ekologové by se měli snažit uhasit požáry v Austrálii - ale tato ekologická katastrofa nikoho nezajímá. Peníze asi nepomůžou, chce to lidi a techniku.

    Led 12, 2020
  • Obrázek uživatele Mirka
    Mirka (anonym)

    Moc se mi líbí bod 3 - renovace starých budov. Je mi líto opuštěných stavení na venkově - jak baráků, tak třeba far, které se nerekonstruují, hyzdí centrum obce a na poli či louce za obcí se staví nové domy, které většinou ani nezapadají do koloritu vesnice. V Praze či větších městěch je též stále plno neopravených budov. Přijde mi, že malá města jsou na tom nejlépe.

    Led 13, 2020
  • Obrázek uživatele Květa
    Květa (anonym)

    Kecy o hovně,přátelé

    Led 13, 2020
  • Obrázek uživatele David
    David (anonym)

    Samozřejmě kecy a skutek nikde!

    Led 14, 2020
  • Obrázek uživatele Karel
    Karel (anonym)

    Nedávno jsem četl článek, ve kterém se psalo, že v Británii existuje elektrárna, která spaluje dřevo. A za rok prý spálí toho dřeva tolik, kolik by se jej vešlo na území Středočeského kraje. Tomu říkám ekologie!

    Led 14, 2020
  • Obrázek uživatele Karel
    Karel (anonym)

    Jistě, dřevo je obnovitelný zdroj. Jen od výsadby ke "sklizni" to trvá několik desítek až stovek let. Ta elektrárna v té Británii by spálila všechny lesy o rozloze ČR zhruba za 14 let.

    Led 14, 2020
  • Obrázek uživatele Jirka.
    Jirka. (anonym)

    Však jde o prachy na prvním místě, ostatní nikoho nezajímá. A sázet to nikdo nebude. Mohlo by se vysazovat kolem cest nejnižší třídy, kolem polních cest. Jenže to je lepší demonstrovat a stávkovat. Ovšem druhý problém je, že by to zemědělci ihned zlikvidovali. Oni potřebují volné plochy. A v důsledku je každému nějaká ochrana u prdele, hlavně hamounit prachy. Elektroauta je to to samé.

    Led 14, 2020

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama