I léky mohou způsobit rozvrat ekologických systémů a následně ohrozit zdraví lidí

V Indii se o rozvrat ekologického systému zasloužil i ve veterinární medicíně používaný protizánětlivý lék diklofenak.  Tento lék se ukázal velmi nebezpečným pro populaci mrchožravých supů. Dramatický pokles populace supů vedl k velmi nebezpečnému zhoršení hygienické situace, šíření infekcí a k mnoha dalším problémům. U nás se zas veterinární antiparazitika podílejí na rozpadu koprofilních (trus rozkládajících) společenství na pastvinách, což má též zdravotní a ekonomické důsledky.

 

Jak diklofenak rozvrátil ekosystém v Indii

Diklofenak je protizánětlivý lék. V případě potřeby byl podáván i kravám, jež jsou v Indii posvátné. Krav žije v Indii kolem 500 milionů a pouze 4% krav se využívají pro maso. O uhynulé krávy se v minulosti vždy velmi rychle postarali supi.

Ještě v 80. letech bylo v Indii až 80 milionů supů bělohlavých (Gyps bengalensis), ale dnes je jejich počet pouze několik tisíc. I dalším druhům supů hrozí vyhynutí. Zpočátku se za příčinu vymírání supů považovaly pesticidy či viry. V roce 2003 však Dr. Lindsay Oaks a jeho tým v Peregrine Fund zjistil, že příčinou je lék diklofenak, běžné protizánětlivé léčivo podávané hospodářským zvířatům k léčbě symptomů zánětu, horečky nebo bolesti spojené s onemocněním či zraněním. Od devadesátých let to byl v Indii široce používaný lék. Nyní je používání diklofenaku v Indii zakázáno. Lék je fatální pro supy. Ti umírají, pokud pozřou zvíře, které bylo nedávno léčeno diklofenakem.

Snížení populace supů téměř na hranici vyhynutí mělo za následek, že o velké množství uhynulých zvířat, nebylo postaráno. Všude se šířil zápach hnijícího masa, byla intoxikována voda, pomnožili se krysy a divocí psi, kteří byli často nakaženi vzteklinou, lidi ohrožovalo šíření různých infekcí. Psi a krysy mohou z hnijících mršin dále roznášet patogeny, protože jejich metabolismus nedokáže patogeny zlikvidovat tak účinně jako metabolismus supa. V Indii každoročně umírá na vzteklinu 30 000 lidí, což je více než polovina z celkového počtu na světě. Léčba nakažených lidí, očkování a sterilizace zvířat je velmi finančně nákladná. Odhaduje se, že pokles supů stojí Indii 25 miliard USD ročně.

Pokles supů zasáhl i komunitu Pársů, vyznavačů zoroastrismu, vycházejícího z učení proroka Zarathuštry. Pársové věří, že aby zesnulý Párs dosáhl nebe, supi slouží jako prostředníci mezi zemí a oblohou. Mrtvé tělo příslušníka této komunity je umístěno na Věž ticha, kde supi osvobodí jeho duši. Kvůli poklesu populace supů musely být tyto starodávné zvyky z hygienických důvodů opuštěny, protože těla se nyní rozkládají šest měsíců.

 

Jak antiparzitika rozvrací ekosystémy na našich pastvinách

Neblahý vliv na ekosystém mohou mít i jiná léčiva – v poslední době se např. množí články o negativním vlivu nadměrného používání veterinárních antiparazitik na populaci koprofilních brouků - chrobáků a hnojníků. Ti trus zahrabávají do půdy, kde se na něm teprve vyvíjí jejich larvy, nebo se vyvíjí přímo v trusu a tak dokáží trus zlikvidovat během několika dní. Široce používaný ivermectin dokáže zlikvidovat celá koprofilní společenstva, zahrnující krom hmyzu i specializované hlístice, roztoče a mnoho jiných členovců, kteří zpracovávají zbytky po broucích. To je důvod, proč ve výběhu s trusem často odčervovaných koní či skotu nežije kromě pár opravdu odolných druhů hnojníků a much vůbec nic. Kvůli tomu pak trus leží na pastvině celé týdny a ne několik dnů, jak by to bylo přirozené. Druhů koprofilních brouků u nás byly desítky, ale řada z nich v posledních letech vyhynula či živoří na trusu divoké zvěře.

Druhou skupinou koprofilního hmyzu jsou mouchy, jejichž larvy se vždy vyvíjejí přímo v trusu. Mouchy mají rychlý vývoj, nejsou toxinům v trusu vystaveny dlouho, takže jim kontaminovaný trus nedělá problém a dochází k jejich přemnožení. Mouchy se mohou podílet na přenosu infekčních nemocí. Přitom koprofilní brouci by mohly přirozeně populaci much snižovat tím, že si vzájemně konkurují. Brouky do země zatažený trus, je pro mouchy nedostupný. Navíc brouci tím, že trus zatahují do až půl metru hluboko do země, významně snižují počet parazitů na pastvinách – paraziti a vajíčka v zemi odumírají a nesetkají se s hostiteli. Zahrabávání trusu do půdy ji navíc obohacuje o živiny, podporuje populaci žížal, recyklaci minerálů, zadržování vody, chodbičky brouků půdu provzdušňují, kypří, atd. Na druhou stranu nerozkládající se trus je zdrojem infekcí, zvířata se mu vyhývají, výnostnost pastvin se snižuje...

 

Rozvrácení a narušení rozličných ekosystémů má vždy nakonec dopad i na člověka – zdravotní i ekonomický.

Autor: MK

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Indian_vulture_crisis

https://www.sciencedaily.com/releases/2011/11/111117135719.htm

http://www.equichannel.cz/jiny-pohled-na-odcerveni-trus-neni-jen-odpad-a...
 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související produkty na 001shop.cz: 

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    Šmejdi zdravotnický!! Co takových chemických zabijáků vědci vykoumali, farmaceuti se v tunách navyráběli a páni doktoři to za úplatky od nich nám, důvěřivým a trpícím nemocným doporučují a předepisují! SAMI BY TO NEJEDLI. Moje maminka s RA zemřela na vedlejší účinky takových chemických šuntů, které jí vůbec nepomáhaly, tak jí předepisovali větší a větší dávky...až měla zničené všechno uvnitř těla. Já jsem málem dopadla stejně, zavčas jsem se vzepřela a obrátila se o pomoc k přírodě. Díky tomu jsem nezemřela a ze všeho toho se dostávám. ÚPLATNÉ DOKTORY NIKDY!! Ty opravdické aby dnes se svíčkou hledal.FUJ. Jsem zvědavá, jestli to otisknete, ale to je nejen moje poznání.

    Říj 30, 2019
  • Obrázek uživatele Monika
    Monika (anonym)

    Problém není v lécích. Plno léků může opravdu zachránit život. Problém je v tom, že se z nich stal velký obchod a jsou nasazovány v nadměrném množství, často i zcela zbytečně, kde by nejprve měly být použity přírodní metody, úprava životního stylu, přírodní léky.

    Říj 31, 2019
  • Obrázek uživatele Jarka
    Jarka (anonym)

    Dřív když byly louky a pastviny druhově pestré, tak se zvěř napásla přirozených antiparazitárních bylin - třeba pelyňku černobýlu. Dřív zcela běžná bylina, dnes ji na venkově jen tan tak někde nenajdete, protože pravidelná seč jí nesvědčí.

    Lis 04, 2019

Přidat komentář

Reklama

Reklama