Zpráva o stavu

Doktorka.cz nabíhá na nový systém. Prosím omluvte dočasnou zhoršenou dostupnost služeb. Děkujeme!

Jak zadržet vodu na zahradě

Máme za sebou velmi suché jaro, léto a ani podzim není bohatý na srážky. Jaké srážky nám přinese zima, nevíme. Měli bychom se proto co nejvíce snažit spadlou vodu na našich zahradách zadržet a to nejlépe přímo v půdě, kde bude k dispozici rostlinám. Jaké máme možnosti?

Mulčovat, mulčovat, mulčovat
Mulčování spočívá v obsypání nebo pokrytí okolí rostliny přírodním materiálem - využívá se např. štěpka, posekaná tráva, ale na podzim se nabízí materiál, kterého máme na zahradě dostatečné množství - listí. Mulčování zadržuje v půdě vodu, brání větrné i vodní erozi půdy, chrání rostliny před mrazem a díky zetlení materiálu obohacuje půdu o organické látky. Půda s dostatkem organické hmoty má větší schopnost zadržovat vodu. Listí je též potravou pro žížaly, které provrtávají v půdě chodbičky, jimiž se může voda dostávat do hloubky. Hmyz ukrývající se v listí je důležitou potravou pro ptáky.
V přírodní zahradě, kde se vše neupravuje, můžete vidět, jak se na podzim kolem rostlin ovíjí plazivá tráva, která rostliny též přirozeně chrání před mrazem a zadržuje v půdě vlhkost. Tato tráva se dá v pohodě na jaře vytrhat a kytičky “osvobodit”.

Zadržování horizontálních srážek
Horizontální srážky (usazené, okultní) vznikají kondenzací nebo mrznutím vodní páry ve vzduchu přímo na povrchu země - patří mezi ně mlha,jíní, jinovatka, rosa, námraza. Čím víc vyšších rostlin, vyšší trávy budete na zahradě mít, tím více horizontálních srážek můžete zachytit. Vhodné je proto nestříhat všechny odkvetlé rostliny na podzim, ale až na jaře. Za mrazivého slunečného dne vás zahrada překvapí nečekanou nádherou, když se staré odkvetlé rosliny promění díky jinovatce či námraze v ledové květy. Vzniklé horizontální  srážky,  ještě než  se  vypaří  zpět  do  ovzduší,  mohou  být  využity  pro  fyziologické procesy přízemní  vegetací. V některých oblastech bez vertikálních srážek jsou horizontální srážky jediným zdrojem vody pro rostliny.

Budouvání svejlů (swale) - příkopů, prohlubní, struh, průlevů či malých tůněk
Svejly jsou příkopy, které zadržují dešťovou vodu a poté ji postupně uvolňují. Velmi užitečné jsou zejména vodorovné, po vrstevnici vedené strouhy ve svahovitých zahradách. Mohou se ukrývat v trvalkových záhonech, na louce, v sadu, mezi keři a být naplněny materiálem, který vlhkost nasaje jako houba a zadrží.

Přemýšlení o nové výsadbě a změnách na zahradě:

Stromy, keře a trvalky (zejména suchomilné) budou v budoucnosti lepším řešením pro naše zahrady než trávník. Mají hlubší kořeny a tak si lépe sáhnou pro vodu do větší hloubky. Navíc se nemusíme stále trápit sekáním (zatěžování ovzduší výfukovými plyny) a nehrozí vypálení zeleně sluncem až na hlínu, což opět zhoršuje kvalitu půdy. Zároveň vyšší vegetace více stíní, zabraňuje přehřívání povrchu země a následně vzduchu, zabraňuje erozi půdy…Je prokázáno, že půda  pokrytá vegetací má větší shcopnost zadržovat vodu než holý záhon. Lze též přemýšlet o vybudování tzv. dešťové zahrady či záhonů s tlejícím materiálem..

Dešťová zahrada (rain garden) je prohlubeň v terénu, do které stéká voda z okolí (z trávníků, střech, chodníků a jiných zpevněných ploch) a je v ní zadržována. Speciální rostliny, které jsou v ví vysázeny svým kořenovým systémem zadržují i pročišťují vodu a zabezpečuje její výpar. Zadržení a následný výpar dešťové vody přispívá ke zvýšení retenční schopnosti půdy, zlepšení místního mikroklimatiu a v širším hledisku i ke snížení povodňových rizik. Z komárů mít strach nemusíte, neboť vodní hladina se tam po dešti udrží jen pár hodin, kdežto komáři potřebují k vývinu minimálně 7 dní.

Tlející materiál v záhonech
Zejména ve vysokých záhonech můžete využít v hloubce tlející materiál - nejlépe dřevo, ale poslouží i seno, který pomáhá udržovat vlhkost v záhoně. Dřevo se při rozkladu mění na měkký materiál, který nasává vodu jako houba. Je-li úplně nebo částečně skryté v zemi, jeho vysychání se zpomaluje a v létě, když dlouho neprší, rostliny z něj mohou čerpat vláhu. Zároveň proces tlení uvolňuje teplo, které umožňuje rostlinám růst rychleji.

Závěrem se to dá shrnout, že někdy je lepší nedělat nic či dělat méně (neodklízet listí, nestříhat odkvetlé rostliny, nesekat trávník na krátko) a při činnostech na zahradě více využívat moudrost přírody a spolupracovat s ní než proti ní stále bojovat.

MK

 

Komentáře (4)

  • Obrázek uživatele Honza
    Honza (anonym)

    na přikrytí rostlin listím je nejlepší dubové listí , to nejvíc chrání před mrazem . Je tužší a dlouho vydrží. jinak škoda, že zde není obrázek rain garden. Je to opravdu hezké a asi funkčí- vyhledal jsem si to googlem.

    Lis 09, 2018
  • Obrázek uživatele Romana 49
    Romana 49 (anonym)

    Já vždy když na podzim sklidím úrodu ze záhonu, tak tam začnu vrstvit biologický materiál - listí, na drobno nalámané větvičky, trávu, domácí odpad - napr. sáčky od biočajů - Do jara toho většina zetleje, půda je vlhká, plná žížal. nemusím ničím hnojit - je to vlastně takové obohacení kompostem na místě.

    Lis 10, 2018
  • Obrázek uživatele Já
    Já (anonym)

    také využívám na podzim listí k mulčování, mulčuju hlavně kolem stromů a hned je zaleju - listí je tak mokré a nerozlítává se po zahradě. Dřív jsem to trochu nasekal sekačkou, ale to teď kvůli hmyzákům nedělám

    Lis 11, 2018
  • Obrázek uživatele simi
    simi (anonym)

    Zizaly jsou opravdu pro pudu pozehnanin https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bbc-zizaly-dokazou-vycistit-pudu-od-jedovatych-kovu?fbclid=IwAR1u2UfTeHu6znTuqZOlgTtruzKW3_aT8elrdO1TwuWblKytJsFu8am70bw

    Lis 13, 2018

Přidat komentář

Reklama

Reklama