Pokud ale rozdíl mezi venkovním žárem a teplotou uvnitř je větší než sedm stupňů, anebo si člověk celý den nechá větrákem hnát vzduch přímo na sebe, zdravotní problémy jsou nevyhnutelné. Při 35 stupních ve stínu by termostaty neměly být nastaveny na méně než 29 stupňů.

    Méně známý je fakt, že v klimatizovaných místnostech hrozí lidem vedle zdravotních obtíží také tloustnutí. Nepřirozený chlad totiž vyvolává chuť k jídlu, zatímco vedra chuť k jídlu podprahově brzdí.

    O vliv klimatizace na zdraví se vedou dlouholeté spory - výrobci ujišťují, že správně nastavený systém zdraví neškodí. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou podle nich ale nemá být větší než pět až šest stupňů. U větráku pak platí, že nemá proud vzduchu mířit přímo na toho, kdo se chce ochladit. Člověk se nadměrně potí, vysychají mu sliznice, pálí ho oči.

    Ideální je v klimatizovaných místnostech vzduch průběžně zvlhčovat - pokud není v klimatizaci zabudovaný zvlhčovač, pomáhá zalít květiny či nechat proudit vodu ve fontánce, vzduch zvlhčuje také voda v akváriu. V horku osvěží vlažná sprcha, v řadě firem už lidé tuto možnost mají. Z květin jsou pro osvěžení vzduchu vhodné ty, které mají velké listy a spotřebují hodně vody.

    Klimatizaci obvykle snášejí hůře ženy, bývají oproti mužům zimomřivější. Je to u nich dáno historicky, žena se musela naučit, kdy už je pro děti příliš zima. Mají také tenčí vrstvu kůže než muži, takže je nemá co zahřát. Naopak muži se víc potí, protože bývají větší a silnější a mají víc potních žláz. Muž vypotí za hodinu údajně až 250 mililitrů vody, žena 180 mililitrů.

    Při pobytu v místnostech s klimatizací nebo větráky radí lékaři více pít. Nejvhodnější je čistá voda, pro doplnění minerálů slabé minerálky. Alkohol v minimálních dávkách někteří povolují, jiní před ním varují. Například pražská záchranka má od pondělí už třetí den zvýšené počty výjezdů, přičemž mezi pacienty s infarktem či epileptickým záchvatem bylo i pár lidí, kteří pitný režim dodržovali právě pitím alkoholu.

    Pokud je klimatizace nastavena na příliš nízkou teplotu, měl by člověk, než vyjde z chladné místnosti do horkých ulic, chvíli setrvat na neklimatizované chodbě a napít se minerálky. Zabrání tak teplotnímu šoku. Pokud cestuje autem, neměl by dávat klimatizaci na maximum. Při vystupování z auta by totiž mohl nastat kolaps oběhového systému. Teplota v autě by neměla klesnout pod 21 stupňů Celsia. Několik desítek minut před plánovaným koncem jízdy je nutno začít s postupným srovnáváním teploty uvnitř auta s okolím.
    Naďa Myslivcová - ČTK