Vedro, větráky, klimoška - riziko pro zdraví!

Extrémní horka budou stále běžnější ? o tom, že se s nimi budeme potýkat také v naší zemi, potvrzuje třeba studie Katedry fyziky atmosféry MFF UK: podle ní stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C, to v případě, že emise skleníkových plynů dále porostou. Zvýšení teplot pocítí hlavě obyvatelé Prahy a Brna, kde se zesílí vliv tzv. tepelných ostrovů. Některou ze změn počasí však pravděpodobně pocítí lidé napříč celou republikou.

Kromě záladního pravidla pro udržení optimálního zdraví ve vedrech, kterým je vyšší příjem vody, je také vhodné zdržovat se v prostorách, kde je možné regulovat teplotu. O klimatizaci je známo, že často působí řadu potíží díky vysušování vzduchu nebo příliš nízké výsledné teplotě. Avšak i ventilátory, které jsou často považovány za méně rizikové, vyžadují uvědomělé užívání.

Klimatizace a suchý vzduch
Ideální pro lidský organismus je situace, kdy se teplota vzduchu v místnosti pohybuje mezi 20 a 21 °C (v ložnici přibližně o 5 °C méně) a relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40 až 60 % (přičemž 0 % představuje absolutně suchý vzduch a 100 % pak dokonale vlhký vzduch prosycený párou). Jenže právě využití klimatizace v období veder je často důvodem toho, že vlhkost vzduchu v místnosti klesá pod ?40 %, v krajních případech až pod 20 %. „Suchý vzduch způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení imunitní bariéry sliznic, takže dochází k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Překrvení sliznice nosohltanu vede k pocitům ucpaného nosu a opakovaným laryngitidám, především u dětí. Vysychání kůže má často za následek vznik chronického zánětu pokožky a ekzému. Vlivem nadměrné perspirace dochází v suchém vzduchu k únavě, fyzické skleslosti, ztrátě výkonnosti a zvýšenému pocitu žízně. U starších lidí a dětí hrozí v suchém prostředí rychlejší dehydratace,“ vysvětluje praktický lékař MUDr. Michal Hondl.

Jiný princip u ventilátorů
Na rozdíl od klimatizace, která přímo snižuje teplotu vzduchu v místnosti, fungují ventilátory na principu vzduchového proudu. Ten způsobuje odpařování potu na pokožce, což snižuje povrchovou teplotu pokožky a tím pak přes krevní oběh klesá i teplota vnitřních orgánů. Mnoho lidí proto kvůli co největšímu ochlazení směřuje větrák přímo na sebe, často i do obličeje. To může způsobit velmi nepříjemný problém zvaný syndrom suchého oka, který se projevuje zarudnutím a pálením oční sliznice. Určitě vždy vybírejte ventilátor, který nevytváří proud vzduchu v poryvech pouze v jednom směru, ale dokáže proudící vzduch distribuovat rovnoměrně po místnosti.

Prach a alergeny
Značnou nevýhodou klasických ventilátorů je také to, že sice mohou vzduch ochladit, zároveň ale rozvíří v místnosti prach, obsahující spoustu nečistot a alergenů. V letním parnu navíc nejsou vzácné situace, kdy je městské klima extrémně zatížené výfukovými plyny a také uvolňování škodlivin jako formaldehyd v místnosti může být násobně vyšší. Řešením samozřejmě může být čistička vzduchu. Nebo se zkuste poohlédnout po kvalitním multifunkčním zařízení ventilátoru s zabudovanou čističkou vzduchu s pokročilým HEPA filtrem. Právě HEPA filtr je velmi důležitý - nespokojte se pouze s jeho schopností filtrace mechanických částeček (pyly, bakterie, spory plísní, viry, výkaly roztočů), ale požadujte také účinnost na plyny, jako je formaldehyd, benzen nebo oxid uhelnatý. S těmi si poradí filtry zachycující částice od velikosti 1 mikron.  

Bolavé tělo

Z ofouknutí často vznikají také nepříjemné bolesti pohybového aparátu. Nejvíce je k nim náchylná šíje, krční páteř, kříž a ramenní klouby. Při foukání studeného vzduchu na nekryté části těla vzniká podchlazení, na které následně organismus reaguje ztuhnutím svalstva, bolestí či zablokováním kloubních spojení. Využívání klimatizace tak může být jedním ze spouštěcích momentů nejen nachlazení, ale i příčinou bolestí kloubů a svalů.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama