Význam zeleně kolem nás

Význam a funkce zeleně

Zeleň poskytuje kyslík, který dýcháme.

Velmi důležitou funkcí zeleně v současné době je funkce klimatická. Zeleň má schopnost zachycovat a vázat CO2, transpirovat vodu, zachycovat vzdušnou vlhkost v podobě rosy (vytvářet tzv.horizontální srážky), stínit. To vše přispívá k ochraně mikroklimatu a snižování lokální teploty v přehřívaných obcích. Pokud jsou však zelené plochy ve vedru vysekány a spáleny od slunce, tak místo ochlazovací funkce se samy rozehřívají až na 60 stupňů Celsia.

Zeleň zadržuje v půdě vodu. Půda pokrytá zelení má mnohem větší schopnost vázat vodu než holá půda, z které se rychle voda odpařuje či odtéká pryč. Navíc půda bez vegetace srážkovou vodu znečisťuje.

Zeleň chrání půdu před větrnou a vodní erozí. Nezakrytá půda velmi rychle přichází o cennou vrstvu ornice při přívalových deštích a silném větru.

Vyšší zeleň zadržuje prach a škodliviny a brání jejich víření. Prach je významnější alergen než v určitém období kvetoucí trávy.

Pestrá zeleň obsahující i divoké rostliny je důležitou potravou pro hmyz, ptáky i další živočichy. Nektar kvetoucích rostlin je životně důležitý pro hmyz. Plno ptáků se živí semeny odkvetlých trav a květin. Plody keřů a stromů poskytují potravu rozličným živočichům.

Zeleň poskytuje domov a ochranu hmyzu, ptákům a drobným živočichům. Např. nově vylíhnutí ptáci, kteří se učí létat nacházejí úkryt před predátory ve vysoké trávě a keřích. Plno motýlů potřebuje pro svůj vývoj různě vysoká stébla trávy a dle druhu různé specifické žírné divoké byliny, na kterých se živí housenky.

Zeleň v obcích může být prostorem i pro rozmanité rostlinné druhy, které jsou vytlačovány ze zemědělské krajiny a hospodářských lesů a které mají velký význam pro uchování biodiverzity rostlin a pro další živé organismy. Tato pestrost může sloužit i k vzdělávacím účelům dětí.

Zeleň poskytuje prostor pro hry a relaxaci. Zde nachází své uplatnění i pravidelně sekaný a udržovaný trávník. Aby nemusel být všude ošetřován pesticidy a chemickými hnojivy a pravidelně v horku zaléván, je vhodnější volit odolnější trávník obsahující směs travin a nízkých bylin (jetel, mochna, jitrocel, sedmikrásky, rozrazil rezekvítek, popenec …). Mít pravidelně vysekávaný trávník na stovkách metrech čtverečních soukromé zahrady je však většinou zcela nadbytečné a pokud je takový trávník pravidelně sekán benzínovou sekačkou, přispívá to navíc k znečišťování vzduchu a hlukové zátěži v obcích.

Plno rostlin má léčivé účinky a jsou důležité pro zdraví živočichů. Různorodost bylin má např. význam pro zdraví včel.

Některé plané rostliny a byliny mají schopnost zlepšovat kvalitu půdy, vytahovat vodu a živiny z hloubky, obohacovat půdu a okolní rostliny živinami a čistit kontaminovanou půdu od škodlivin (vojtěška, slunečnice, kukuřice, konopí, hořčice, dokonce i vrby a topoly mohou být použity k regeneraci kontaminované půdy).

Zeleň je zdrojem potravy i pro lidi. Plno lidí se vrací na svých zahradách k pěstování ovoce, zeleniny.  I mnoho obcí vysazuje ve svém bezprostředním okolí ovocné stromy. V zahraničí již vznikají i jedlé čtvrti ve městech. U nás se rozšiřují komunitní zahrady, kde si lidé pěstují ovoce, zeleninu a bylinky.

Zeleň z luk je potravou pro hospodářská zvířata. V době sucha se seno stává velmi ceněnou komoditou.

Zeleň má i psychologický a zdravotní význam. Dle různých studií má zeleň ve městě schopnost snižovat hladinu stresu, agresivitu, zvyšovat schopnost koncentrace, působit proti depresi, podporovat regeneraci organismu.

Sociální význam. Je prokázáno, že ve městech se zelení se zvyšují sociální interakce mezi lidmi, lidé spolu více hovoří a navazují kontakt.

Autor: MK