8. duben - Den boje proti hluku

"Někteří lidé jsou dlouhodobě vystaveni velkému hluku a mají sluch
perfektní celý život. Většině to ale přináší určité poškozování
sluchového aparátu, jeho opotřebování a pokles vnímání zvuku,"
řekl ČTK asistent 1. lékařské fakulty a lékař ORL Všeobecné
fakultní nemocnice Martin Holcát. Nebezpečí hluku pro lidský
sluch připomíná Den boje proti hluku 8. dubna.


Moderní doba přináší podle Holcáta výrazné ohrožení sluchu,
který je zaplaven desítkami decibelů z hlučných ulic. Decibely na
diskotékách mohou způsobit sluchovou únavu a dočasné zhoršení
sluchu. Zvuk výstřelu či bouchacích kuliček blízko ucha může
přivodit akutní sluchový úraz a dočasnou ztrátu sluchu.


"Neradi vidíme walkmany," řekl ČTK další odborník, přednosta
kliniky ORL Fakultní nemocnice Královské Vinohrady docent Aleš
Hahn. Aby neměl přístroj nepříznivý vliv na sluch, musel by podle
něj mít sluchadla obalující boltec, ne sluchátka vkládaná do ucha.


Holcát poznamenal, že když se někdo učí na zkoušku, vadí mu 40
decibelů, což je jinak běžné pozadí pro klidný spánek. Klapot
kláves počítače má 60 decibelů, to už může jiného rušit v
soustředění. Hlasitá hudba má kolem 90 decibelů, to už je pro sluch
kritická hladina. Na diskotékách ale dosahuje hluk až 120
decibelů, to už je pro ucho hranice bolestivosti. Podobné
intenzity jako hudba diskoték dosahuje hluk ze staveb, sbíječka
má až 130 decibelů a startující letadlo 140.


Na rozdíl od zraku, který v noci člověk vypne, sluch je stále v
činnosti. Sluchový aparát si nikdy neodpočine. "Měli bychom mu
dopřát relaxaci, alespoň občas pobýt v klidném prostředí,"
doporučil docent Hahn. Na sluch podle něj příznivě působí příroda
a les. Tam jsou fyziologické zvuky uchu příjemné.


Na zhoršení či ztrátu sluchu se neumírá jako na infarkty, ale
pro postižené i jejich okolí představuje vážný problém v
komunikaci. I když i kvůli špatnému sluchu může člověk umřít -
stačí přeslechnout přijíždějící auto či tramvaj.


Potíže se sluchem má ve vyspělých zemích každý desátý člověk.
Sluchové vady trápí v Česku půl milionu lidí, závažné vady a
hluchota 80.000. Ve věku nad 65 let špatně slyší každý čtvrtý, nad
75 let každý třetí. Problémy se sluchem ale mají i tři školáci ze
sta. Ke zhoršování sluchu přispívá hluk moderní doby, více
postihuje ty, kteří mají k horšímu sluchu dědičné dispozice.


"Setkáváme se s třicátníky, kteří mají sluch jako lidé v
osmdesáti," poznamenal docent Hahn. Tito lidé slyší tak špatně,
že nejsou schopni vytáhnout ze zvuku řečovou informaci. Je to
tím, že mají poškozeny vláskové buňky ve vnitřním uchu. Situaci
lze mírně zlepšit podáním léků, jež vnitřní ucho prokrví.


Naďa Myslivcová - ČTK