Reklama

Čím vším móda anglických trávníků škodí životnímu prostředí a jak ji nahradit

Úbytek hmyzu, ptáků, sucho, povodně, horko, prašnost, znečištění životního prostředí chemií a spalovacími zplodinami, eroze půdy, ochuzování zeminy o živiny, hluk, snižování druhové rozmanitosti rostlin i živočichů, stres, alergie - k tomu všemu může přispívat i móda anglických trávníků. Čím ji nahradit?

Pěstěný trávník má smysl tam, kde se na něm chodí, hrají se hry, opalují se lidé či jako úzký pruh zeleně, který dává vyniknout květinovému záhonu či keřům. Velké travnaté pozemky bez stromů a keřů na zahradě či v obcích, které jsou pravidelně na nízko sekány, aniž by k tomu byl jakýkoliv jiný důvod, než že se to tak dělá, jsou pro životní prostředí mnohdy katastrofou.

Na co může mít anglický trávník negativní vliv:

1. Úbytek hmyzu a následně ptáků
Monokulturní trávník, který je týden co týden sekán, nemá vůbec žádný význam pro hmyz. Hmyz tam nenachází ani úkryt ani potravu. Pokud tam nějaký přece jen zavítá, je při sekáni většinou zabit. Pokud jsou např. v obci najednou vysekány všechny veřejné plochy a nikde nic nekvete, znamená to pro hmyz pohromu. V Německu dle vědecké studie vymřely za posledních dvacet let tři čtvrtiny hmyzu. Následuje i velký úbytek ptáků, kteří se hmyzem živí. Kromě pesticidů používaných v zemědělství za to může i tzv. kult trávníků. Němci nyní ve svých obcích zakládají louky s lučním kvítím i divokými plevely, které jsou sečeny dvakrát či jednou do roka. Na zahradách a v obcích je propagováno tzv. mozaikovité sečení, kdy je vždy nějaký kus nechaný neposečený, aby mohly rostliny vykvést, vysemenit se a být potravou pro hmyz a ptáky. Pokud by vymřel všechen hmyz, nebyli by žádní opylovači a nastal by obrovský problém s potravou pro zvířata i lidi.

2. Sucho
Velké travnaté na holo vysekané monokulturní plochy nepomáhají zadržovat vodu v krajině. Naopak často je majitelé v období sucha musí zalévat, pokud je chtějí mít zelené. V opačném případě jsou trávníky spálené od slunce. Naopak polykulturní trávníky, kde se mimo trávy vyskytují i různé nízké bylinky (pampelišky, jetel, jitrocel, vojtěška, mochna, rozrazil, semikrásky) a které nejsou sekány na dva centimetry, dokáží déle odolávat suchu.  Plochy zeleně s keři a stromy mají velkou schopnost vázat vodu v krajině.

Reklama

3. Povodně
Vysekaný suchý trávník na svazích v obcích nemá takovou voduzadržovací schopnost jako třeba mez zarostlá keři či bylinami. Voda při průtrži stéká podobně jako z vyasfaltovaných ploch. Navíc může docházet i k splavování půdy, která není ničím zpevněna či sesuvům půdy.

4. Horko
Nízký trávník neplní klimatizační funkci a neochlazuje prostředí jako např. vyšší tráva,  louka, prostor porostlý keři, stromy...

5. Prašnost
Nízká tráva nemá schopnost zadržovat prach. Pokud v období sucha je trávník  spálený od slunce, tak taková plocha prašnost naopak zvyšuje. Při větrném počasí navíc dochází k větrné erozi půdy a rozptylu prachových částic do ovzduší. Benzínové sekačky a křovinořezy jsou zdrojem chemického znečištění ovzduší.

6. Zátěž životního prostředí chemií a ohrožování zdraví lidí a zvířat
Hnojiva a herbicidy, které lidé používají na trávníky, aby na nich nerostl žádný plevel, zatěžují životní prostředí, ničí půdní organismy, tráví hmyz i ptáky. Při nesprávné manipulaci zdravotně ohrožují ty, kteří s látkami manipulují i domácí zvířata a děti, které si často na takto ošetřených travnatých plochách hrají. Vědecké studie naznačují souvislost mezi zhoubnou rakovinou psů (lymfomem) a používáním trávníkové chemie.

7. Hluková zátěž
V mnoha obcích je prakticky denně slyšet hluk ze sekaček a křovinořezů. Hluk zvyšuje hladinu našeho stresu. Ani na venkově o víkendu si není možno dokonale odpočinout v klidu a tichu.

8. Znečišťování životního prostředí splodinami z benzínových sekaček a zvyšování energetické náročnosti
Používat motorovou sekačku 1 hodinu vyprodukuje tolik znečištění jako ujet 560 km autem!  A k tomu je ještě nutné připočítat elektrické sekačky, kvůli kterým se při výrobě elektřiny pálí uhlí nebo produkuje radioaktivní odpad.

9. Snižování rostlinné biodiverzity (druhové rozmanitosti)
Všimli jste si, jak ubývá i na venkově divokých kvetoucích rostlin? Zvonky, orlíčky, čekanka, chrpy, vlčí máky, kopretiny a mnohé další krásné divoké rostliny postupně mizí, poněvadž  většinou nestačí vykvést či se vysemenit. Časté sekání všech ploch v obcích vede k monukulturním trávníkům, které mají výše uvedené nevýhody.

10. Negativní vliv na psychiku
Neustálá potřeba dokonalého trávníku může být stresující. Často jde o nutkavou snahu po dokonalosti. Dle odborníků divoké zahrady působí na psychiku uklidňujícím dojmem, poskytují mnohem více rozličných stimulů. V divoké zahradě můžeme každý den objevovat něco nového. Kvetoucí trávník je pastvou nejen pro hmyz, ale i pro náš zrak. Park či zahrada se stromy a keři poskytuje chládek a pocit bezpečí. Stromy dle vědců mají schopnost snižovat pocity agresivity.

11. Neestetický vzhled
Dokonalý anglický trávník je hezký, avšak v našich podmínkách, kde neprší tak často jako v Anglii, je velice časově, energeticky i finančně náročný. Pokud mu není věnována dostatečná péče, která je neekologická, tak většinou přes léto místo zelené barvy je seschlý, vypálený od slunce s nahnědlou barvou. Mnohé větší trávníkové plochy se podobají nevzhledné suché pustině, často plné odpadků.

12. Alergie
Ohledně alergenů je představa čím nižší trávník, tím méně alergenů, snadno zpochybnitelná: Více než na pyly jsou lidé totiž alergičtí na houby a roztoče a ty se právě více šíří z krátkých trávníků - drží se u země a vítr je z kratšího porostu snáze roznáší. Travní pyly jsou problémem jen v krátkém ročním období a vždy je možno právě v tomto období zelenou plochu posekat. Zvýšená prašnost spojená s na zem vyholeným trávníkem navíc problémy alergiků prohlubuje. Používaná chemie může též přispívat k nárůstu výskytu alergií.

13. Ochuzování půdy o živiny a znehodnocování kvality  půdy

Pokud posekanou trávu pravidelně odvážíte, stejně jako listí a další organický materiál, půda se vyčerpává o živiny, žížaly a další půdní organismy nemají žádný organický materiál na zpracovávání, v půdě mizí úrodný humus, díky trávníkové chemii a nedostatku živin vymírají žížaly, půda není kypřená, zůstávají v ní rezidua pesticidů...

14. Riziko požáru v suchých oblastech

Spálený trávník od slunce může být rizikem pro vznik požáru např. pokud dojde k odhození nedopalku cigarety či skleněné láhve, která zafunguje při slunečním svitu jako lupa.

Shrnutí:

Trávník má být přiměřené velikosti (není pro přírodu dobré, pokud je na celé zahradě či na všech zelených plochách v obci pouze trávník)

Lepší je odolný polykulturní trávník než náchylný monokulturní trávník. I pěstěný, pravidelně sekaný trávník  v parku či na zahradě může obsahovat kromě trav různé bylinky a nižší květiny. Polykulturní trávník je mnohem odolnější a nepotřebuje chemii k tomu, aby dobře vypadal.

Vhodné  je mozaikovité či pásovité sekání větších travnatých ploch, kdy se vždy ponechá někde tráva neposekaná, aby mohla zůstat útočištěm pro motýly a další hmyz.

Sekání trávníku se má přizpůsobit počasí a za sucha a horka nesekat.

Ideální je, pokud někdo nahradí používání sekačky sekáním srpem, kosením kosou či spásáním trávy zvířaty.

Je prospěšné zakládat květinové záhony, květinové louky, vysazovat okrasné či užitkové keře, stromy. Kde jsou pro to podmínky, je možné zakládat přírodní zahrady, jedlé zahrady, jedlé lesy, jedlé balkony, permakulturní hospodářství, ...

Přírodě pomůže, když někde na zahradě či v obci bude nějaké místo ponecháno divočině. Příroda si časem vytvoří na daném místě specifický harmonický biotop. Zemědělská půda, dotacemi podporované sekání celých luk v jednom určitém termínu, hospodářské lesy, kde jsou rostliny kolem stromků chemicky ničeny či vysekávané široké pásy a škarpy podél silnic bohužel již neposkytují bezpečné útočiště pro hmyz. Proto má smysl vytvářet podmínky pro užitečný hmyz v rámci obcí, parků, zahrad a sadů.

Užitečné insprativní zdroje pro změnu :

https://mestske-vcely.sk/app/uploads/2017/02/Pr%C3%ADru%C4%8Dka-Pr%C3%AD... - Příručka pro samosprávy: Přírodě blízká údržba městské zeleně - s fotodokumentací

https://mestske-vcely.sk/mesta-pre-opelovace/ - Ukázky úspěšných realizací městské zeleně s harmonickým, druhově bohatým a estetickým prostředím

https://wave.rozhlas.cz/madrid-instaluje-ptaci-budky-mene-seka-travu-a-s... - Madrid - hlavní město Španělska -  instaluje ptačí budky, méně seká trávu, nepoužívá pesticidy a sází rostliny - zdvojnásobil tím počet ptáků a omezil  vymírání hmyzu

http://stop-sekani-travy.wz.cz/ - Fotografie nevhodných trávníkových ploch

https://www.zivazahrada.cz/ - Ekovýchovný program Českého svazu ochránců přírody

http://www.zivazahrada.com/ - Návrhy a realizace přírodních zahrad, hřišť a parků       

https://www.permakulturacs.cz/ -  Permakultura je o vytváření trvale udržitelných systémů na základě spolupráce s přírodou.

http://www.ekozahrady.com/ - Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, jimž zdraví naší planety není lhostejné

http://prirodnizahrada.eu/ - Vše o přírodních zahradách

http://www.prirodnizahrady.com/ - Návrhy - realizace Přírodní zahrady, jedlé - bezúdržbové - soběstačné - trvale udržitelné - i na balkoně.

http://www.potravinovezahrady.cz/ - Na zahradě si můžete vypěstovat potraviny, medicínu či vytvořit jedlý les

http://plantanaturalis.com/ - Firma nabízející rozličné směsi pro výsev květnaté louky či semena jednotlivých divokých bylin a květin.

http://www.praha-priroda.cz/mozaikovita-sec-luk/ - Příklady mozaikovitého sečení

https://www.veronica.cz/prirodni-zahrady - Certifikace přírodních zahrad. Prestižní plaketu „přírodní zahrada“ má v Česku už několik stovek  zahrádkářů. Plaketou dáváte najevo svoji filozofii a podporujete šíření myšlenky přírodního zahradničení. Plakety fungují jako chlouba pro držitele, argument pro sousedy, kteří zpočátku nemusí chápat někdy odlišnou estetiku těchto zahrad od strohých zahrad konvenčně udržovaných a jejich hlavním cílem je osvěta tématu přírodního zahradničení - ať už pro okolí nebo pro samotného držitele. Spolu s plaketou  dostanete certifikát potvrzující, že na vaší zahradě spolupracujete s přírodou. http://www.veronica.cz/certifikace-prirodnich-zahrad

https://www.youtube.com/watch?v=FHAzEfEr6JQ - Dokument o tom, jak na jedné straně silnice v kalifornském Davisu zůstala běžná satelitní výstavba s dlážděním a anglickými trávníky, zatímco na druhé straně vysadily ovocné stromy, keře a květiny, čím výrazně vzrostla hodnota jejich pozemků a zlepšilo se životní prostředí  i sousedské vztahy. (od 44.sekundy)

http://www.ounipestiziden.lu/ - Krásně zpracovaná stránka o zahradách a obcích bez pesticidů v němčině

https://www.naturimgarten.at/ - Spolek přátel přírodních zahrad a obcí bez pesticidů v Rakousku s mezinárodními aktivitami

https://www.naturimgarten.at/files/content/4.%20GARTENWISSEN/Seminar-%20... - Krásná prezentace města Strasbourg, které nepoužívá žádné pesticidy

http://www.greenpeace.org/austria/de/presse/presseaussendungen/Gentechni... - Stále přibývají obce v Rakousku, které přestaly zcela používat glyfosát (Roundup).

https://www.thenaturalgarden.net/ - Fotogalerie přírodních zahrad

http://www.ose.state.nm.us/WUC/Albq-brochures/htx-lo-res.pdf -  The Complete Guide to Xeriscaping - velmi zajímavá příručka, jak vyvořit ve velmi suchých oblastech kvetoucí prostranství, které vyžaduje velmi málo vody. V Novém Mexiku jsou takto přeměňovány na vodu náročné trávníky před domy a na veřejných prostranstvích.

https://radiozurnal.rozhlas.cz/hamburk-se-pripravuje-na-zmenu-klimatu-no... - V Hamburku berou změnu klimatu vážně a od roku 2020 budou muset mít novostavby na střeše zeleň a zadržovat dešťovou vodu.

http://www.nigeldunnett.com/barbican/ - Přeměna veřejného prostoru v Londýně podle zahradního architekta Nigela Dunneta

Autor: mk

 

 

 

Reklama

Komentáře

Jenda (St, 25. 7. 2018 - 16:07)
Tak asi nejhorší je to sucho - žádná (vysekaná) tráva rovná se žádné horizontální srážky - žádná rosa, která sama o sobě dokáže poskytnout vláhu pro růst. Potom je vše vyprahlé a vzniká poušť. Na plno zahradách a veřejných prostorech toto můžeme vidět. Kde to tak nevypadá, tak tam je buď zatím dostatek srážek a nebo se trávník zalévá, což je velké plýtvání vodou.
anglický trávník... (Čt, 26. 7. 2018 - 06:07)
Tak asi nejhorší je to...Co bys chtěl po anglanech...
sdfg (Čt, 26. 7. 2018 - 08:07)
No pokud ho udržují Roundupem od firmy Monsanto,tak už jeden rakovinou nemocný američans svědčil,že to má z toho(asi zemědělěc) nebo něco s tím dělal.
Ouha (Čt, 26. 7. 2018 - 09:07)
Jo je totak. Lidé ve své bláhové touze po dokonalosti už jen netrápí své děti, aby byly dokonalé. teď už ty nebohé přírodní venkovské trávníky, tvoří z nich jakési laboratorně vypěstované koberce, sterilní trapno, tteré jaksi neslouží k ničemu jinému, než k jejich dalšímu předstupni dosáhnout oné dokonalosti,když se jim to npodařilo na jejich vzdělání,karierách, dětech, tak teď aspoň ty mizerné trávníky ať má spoused vzteka. Smysl života?
Marek (Čt, 26. 7. 2018 - 13:07)
No pokud ho udržují...Udržoval tak školní pozemky :-(
https://zpravy.idnes.cz/glyfosat-roundup-herbicid-rakovina-zaloba-skolnik-usa-p1n-/zahranicni.aspx?c=A180724_100250_zahranicni_aha
Marek (Čt, 26. 7. 2018 - 13:07)
Jo je totak. Lidé ve své...Bohužel dnes v ČR v oblastech sucha má málokdo trávník "ať má soused vzteka" - spíš žalostnou, uschlou parodii na trávník - a nejsmutnější to je na veřejných prostorech :-(
Shogun (Čt, 26. 7. 2018 - 23:07)
Krásnej a obohacující článek...
Smrt anglickým trávníkům!
Skvely prispev… (Čt, 2. 8. 2018 - 17:08)
Jak si zabít vlastní trávník? Aneb tristní stav travnatých ploch vlivem průběhu počasí a zcela nevhodné údržby. Určeno všem, kdo se starají o trávníky, nebo nejsou k současnému stavu lhostejní.

Současný trend nesmyslného kosení vyprahlých trávníků mne přiměl napsat tento příspěvek. Technologicky nesmyslné, nízké kosení v tropických dnech, v období extrémního sucha, zcela zásadně poškozuje travní porosty. Kromě poškození samotných travních porostů má tyto důsledky:

- nežádoucí změna druhové skladby, snížení kvality trávníků
- odumírání travních porostů
- snížení diverzity hmyzu, ztráta stanovišť pro úkryt a
rozmnožování, zdroje potravy
- ztráta úkrytů pro ptactvo
- odkrytí povrchu půdy, zvýšení teploty půdy ohřevem
- vysychání půdy
- degradace půdy
- rozvoj ruderálních porostů
- narušení biologické aktivity v půdě, úbytek půdních
organismů
- větrná eroze
- vodní eroze
- zvýšená prašnost
- snížení vzdušné vlhkosti, zvýšení teploty, negativní vliv na
mikroklima
- ztráta potravy pro živočichy
- ztráta schopnosti půdy vsakovat dešťové srážky
- ovlivnění malého cyklu vody, odtok dešťové vody po povrchu
do kanalizace.
- zbytečně promrhané veřejné prostředky = plýtvání

Trocha základní teorie:

Travní porost, založený osevem, se skládá z více druhů trav a jejich odrůd, případně dalších dvouděložných rostlin. Výběr osiva, jeho skladby, odpovídá požadavkům na vlastnosti travního porostu, jeho vzrůstnost, odolnost vůči sešlapu, suchu a četnosti kosení. Takže existují různé typy trávníků, které se liší skladbou, účelem a intenzitou údržby. Od okrasných parterových, přes sportovní, obyčejné parkové až po květnaté louky. Ovšem všechny typy mají společné:

Trávník je světlomilný, náročný na živiny a vláhu. Jakmile něco z výše uvedeného chybí, nejcitlivější druhy odumírají, trávník řídne, jeho místo obsazují dvouděložné rostliny. Snižuje se jeho užitková a estetická hodnota.

Trávník se miliony let přizpůsoboval průběhu počasí a vyvinul si svou strategii. Nevhodné období pro vegetaci překonává v dormanci ( období vegetačního klidu ).
Zimní dormance je období vegetačního klidu, vyvolané nízkými teplotami, sněhovou pokrývkou, krátkým dnem.
Letní dormance je období vegetačního klidu, vyvolané suchem a vysokými teplotami. Trávník přestává růst, vegetovat, zežloutne, stáhne si asimiláty z listů do kořenů. V tomto stavu přestává nevhodné období. Jedná se o přirozené fenologické fáze.

Výška, neboli vzrůstnost trávníku a jeho náročnost na údržbu je dána druhovou skladbou. Ta určuje odolnost trávníku vůči sešlapu, suchu, četnosti kosení, odolnosti vůči chorobám. Takže okrasné směsi jsou krásně měkké, vyrovnané textury, šťavnatě zelené, vhodné ke středně nízké a časté seči, nemají rády sešlap. Takže trávník na parádu, který kosíte 2x týdně, hnojíte, zavlažujete, vertikutujete, atd. Sportovní trávníky snáší zátěž, časté a nízké kosení, to vše na úkor svěže zelené, pěkné textury a měkkosti. Pak jsou tu ty obyčejné parkové. Jsou vyšší, snesou méně péče, tzn. kosení 1x za měsíc. Obsahují i dvouděložné rostliny, plevele z pohledu majitele trávníku. Poslední kategorií jsou květnaté louky, vyžadující maximálně dvě seče za rok. Jsou vysoké, obsahují dvouděložné rostliny. Jsou zdrojem potravy pro hmyz, zvěř, útočištěm pro ptáky a jiné živočichy. Pestrá druhová skladba, různá hloubka kořenového systému, schopnost čerpat vláhu z větší hloubky, vyšší odolnost vůči suchu. Ovšem jedno mají travní porosty společné, pravidlo výšky kosení.

Všeobecné pravidlo pro kosení trávníku je, že se při kosení odstraňuje maximálně 1/3 čepele ( listu ) a nesmí se poškodit růstový vrchol ( srdíčko ), ze kterého čepel vyrůstá. To znamená, že chcete kosit na výšku 4 cm, musíte kosit při výšce 6 cm. Pokud kosíte níž, poškodíte růstový vrchol. Trávník je na poškození růstového vrcholu extrémně citlivý v kombinaci s vysokými teplotami, suchem a přímým sluncem. Při poškození růstového vrcholu v období veder odumírá. Pokud máte porost vysoký 20 cm, kosíte na výšku cca na 13 cm. Snadná poučka. Pokud vám přeroste o dovolené trávník z požadovaných 4 cm na 20 cm, nemůžete ho pokosit na cílovou výšku, ale rozložit snižování na více sečí v závislosti na počasí. Pokud je pod mrakem a vlhko, snese trávník nižší sestřih, návrat na původní výšku je možný ve dvou sečích.

Trávník nesnese teploty půdy nad 42 st. C. V extrémně parných dnech dosahuje povrch půdy v blízkosti fasád a zpevněných ploch vyšších teplot a odumírá. Zůstávají jen dvouděložné rostliny, které koření mnohem hlouběji. Dosáhnou pro vláhu, utečou kořeny před vysokými teplotami do hloubky.

Já se ptám......
Proč se kosí trávníky, které jsou v letní dormanci? Nerostou! Zcela zbytečné mrhání penězi.
Proč se kosí trávníky nízko na 3 cm, bez ohledu na druhovou skladbu a typ trávníku, včetně růstových vrcholů? Mnohdy se skalpují až do půdy pomocí mulčovačů, aby se prý zarovnal povrch. Dochází k poškozování žací mechanizace. Jen další plýtvání. Je to neznalost? Nezájem?

Ing. Petra Löffelmannová
Zahradní architekt
Tom (Čt, 28. 2. 2019 - 09:02)
Naštěstí se již o tomto začíná psát všude, tak snad to s lidma pohne. No u nás už první šílenci vytáhly sekačky a před zimou pečlivě vysekané trávníky opět sjeli. A to je stále ještě únor. https://plus.rozhlas.cz/nebavi-vas-sekat-anglicky-travnik-zalozte-si-louku-pomuzete-tak-sobe-i-prirode-7724850?fbclid=IwAR2C2bPeglFMXJWs7XlUNFGqt376PmJMlA7Wj-QL8qNqPfyz7C4ULn1yP7s a https://www.dobrenoviny.sk/c/145773/okolo-domov-by-ste-mali-mat-luky-a-nie-travniky-hovoria-vedci?fbclid=IwAR0rZwl2n2sdGyaP99nhrbYNjfLVyMoVO8iBz1J5O1LAAN077Tu7fPDUDAg
Petr (Pá, 1. 3. 2019 - 18:03)
Já tedy nevím proč někomu vadí, že má někdo na zahradě udržovaný trávník. A pokud má travnatý třeba i dokonalý koberec, tak se hned stává terčem nenávisti. Že by závist?
Tak tedy bude asi lepší, když dotyčný plochu osadí zámkovou dlažbou a bude klid.
Hanka (So, 2. 3. 2019 - 06:03)
Nejde o zadnou zavist ci nenavist. Mate- li na zahrade travnik primerene velikosti, na kterem chodite ci si hraji deti a pokud ho zvladete udrzovat bez pouziti chemie a zalivky pitnou vodou, tak je vse v poradku. Problem jsou velke vysekane travnikove plochy - stovky m ctverecnich, ktere podobne jako dlazba, zatezuji prirodu,snizuji jeji rozmanitost, vysychaji a neochlazuji prostredi atd. Narocnost na hezky travnik je vzhledem ke zmenam klimatu cim dal tim vyssi - je potreba vice energie, casu, vody, hnojiva a pesticidu, ktere mohou skodit vam, vasim detem ci psovi. Pokud je travnik na mensi plose, na okrajich je zastinen keri, stromem, tak se jeho energeticka narocnost snizuje. Podobne se snizuje, pokud nejde o monokulturni travnik, ale jsou v nem zastoupeny i dalsi rostliny - napr. jetel, sedmikrasky, jitrocel...
jn (St, 17. 3. 2021 - 08:03)
za chvíli to zase začne - neustálý řev sekaček
Linda (Pá, 1. 7. 2022 - 19:07)
teda ten poslední odkaz, to je krása. Chtěla bych to vidět naživo. Snad se budou i naši tvůrci veřejné zeleně časem něčím takovým inspirovat.
Návštěvník (So, 2. 7. 2022 - 09:07)
trávník je dobrý v Anglii, kde více prší, u nás je vnitrozemské podnebí, vysoké výkyvy teplot, sucho, to trávníku nedělá dobře. V našich podmínkách je rozumnější trávníky sekat je občas.
Bagetka (Út, 4. 7. 2023 - 23:07)
Vzdyt je to uplne nahlavu - skakat okolo travy a neustale resit travu. Clovek by mel resit kvetiny - neco vice vzneseneho nez tricentimetrovou travu. Takova kvetinova dzungle plna rozlicnych bytosti - v ni kdyz jste vladcem, tak jste skutecnym clovekem.
Mirka (So, 15. 7. 2023 - 16:07)
Připadám si jak v blázinci - 35 ve stínu a u nás jako každý den je slyšet sekačky, přitom již vše je zrzavé.
Návštěvník (So, 15. 7. 2023 - 17:07)
Vždy se najdou inteligenti kteří musí sekat za každou cenu,bez ohledu na současný stav a velkého sucha.To je taková nemoc.Hlavně že to nikomu nevadilo za minulého režimu.
Nikol (So, 15. 7. 2023 - 18:07)
Odpoledne jsem se opalovala na zahradě a mezitím 4 sousedi nastartovali sekačky. Mne by v tom vedru kleplo. Příroda zapláče.
Návštěvník (So, 15. 7. 2023 - 20:07)
Děkuji za vysvětlení , vrtalo mi hlavou dlouho úbytek hmyzu a ptáků a nedovedl
jsem si to vysvětlit a bude to těmi monokulturami, které jsou jak na poli tak i na volné ploše zarad a předzahrad.Hmyz tam plynule z lesa nedoletí, nemá tam šanci se dostat přes hradbu řepky a na tom trávníku se neuživí.Dřív bylo v přírodě hodně brouků jako roháči třeba.Taky asi s vodou a rosou to bude spálené sluncem krátké trávy a hmyz se nemá šanci ani z rosi nějak napojit a přežít ty denní vedra a mikroklima po setmění se v kráté trávě příliš nezmění a rájem pro hmyz nestane.
Reklama