Jak co nejrychleji můžeme všichni začít bojovat proti suchu a horku

PODPORA A ZACHYCENÍ HORIZONTÁLNÍCH SRÁŽEK V KRAJINĚ - ROSA, JINOVATKA...

Vodu v krajině je nutné zadržet nejen tak, jak jsme zvyklí, to znamená zachytit vertikální srážky - dešťovou vodu či vodu ze sněhu např. v nádržích, ale čím dál významnějším prvkem je zvýšení podílu zachycení horizontálních srážek v krajině.

Horizontálními srážkami rozumíme vodní páru obsaženou ve vzduchu. Ta se sráží na chladnějších předmětech v krajině - tj. větvích, listech, keřích, stoncích trávy. Vodu tak zadrží i na delší čas (rosa,jinovatka, led) a ta se pak při oteplení dostává do oběhu (výpar a odtok) pomaleji. Tím jednak ochlazuje krajinu a jednak dochází k velkému plošnému ronu do pramenů, mokřadů a toků, které pak vydrží téci i celý rok. Delší tráva, keře, stromy jsou de facto „kropičkami“ krajiny a procento zalesnění, rozmístění zeleně v krajině má zásadní vliv na teplotu povrchu a místní mikroklima, a tedy i dostatek vody či naopak vysušení krajiny. Krajina by měla obsahovat co největší pestrost krajinných typů, co nejmenší lány orné půdy, co nejvíce lesa, mimolesní a ostatní zeleně. Obecně: chceme-li mít vodu, musíme mít co nejvíce zeleně.

ZVÝŠENÍ ZACHYTÁVÁNÍ VODY NA TRAVNATÝCH PLOCHÁCH - OMEZENÍ SEČENÍ TRÁVY

Zádrži vody v krajině i rozmanitosti přírody může každý občan pomoci i kolem jeho domu, kde pečuje o travnatý pozemek. A překvapivě tím, že se bude starat méně. Anglický trávník je z hlediska zádrže dešťové vody i horizontálních srážek tím nejhorším řešením. Z hlediska přírodní pestrosti, tím, že ho nenecháme kvést, nemá daleko k asfaltu. Absence květů snižuje navíc šanci, že vám hmyz opylí jedlé keře a stromy na zahradě.

Proto je dobré v zahradách nechávat třeba i stařinu. Kde to jde, kosit jen dvakrát ročně a nejlépe ručně. Samozřejmostí by měla být podpora a výsadba (pokud možno místních či vhodných druhů) keřů a stromů všude, kde to je možné, kvůli zlepšení podmínek pro hmyz a ptáky.

Obce a města na svých pozemcích by se měly vyvarovat zbytečně častého sečení (2x ročně stačí) a zasadit se o to, aby travnaté plochy byly co nejvíce květnaté.

Správná péče o pole, louky i mimolesní zeleň představuje zcela klíčovou složku zlepšení zádrže vody v krajině zejména ve velkých plochách - u velkých vlastníků.

OCHRANA STROMŮ A KEŘŮ  - VYSAZOVÁNÍ NOVÝCH STROMŮ, KEŘŮ A NA VODU NENÁROČNÝCH TRVALEK

Co lze zlepšit hned, je ochrana stromů před sešlapem kořenů a ničením jejich kůry (drhnutí kůry kravami, okusem kůry koňmi a divokou zvěří), omezení pojezdu traktorů a dalších vozidel na polích a loukách na minimum. Zde je dosud velmi špatnou praxí vyjíždění provizorních cest na pozemcích (vyjeté koleje po pneu), které způsobují rychlý a soustředěný odtok vody, čímž působí erozi a vysušení pozemků.

Důležitým prvkem zemědělské krajiny zadržující vodu musí být dostatek mezí, keřů, stromořadí, jednotlivých stromů, ostrůvkovitých refugií s dostatkem keřové i vzrostlé zeleně, co nejvíce jedlé jak pro zvěř, tak pro člověka. Do orné půdy zařadit vodu zadržující průlehy (trvalá travní směs - co nejvíce květnatá - nasetá zejména do údolnic) a biopásy. Ty by měly být buď jedlé pro zvěř či květnaté a tím medonosné - pro podporu hmyzu). Dobře zapojená mez z trnek zadrží vítr i v zimě a až 50 m za ní je závětří. Tím se zmenší často příliš velká rozloha orné půdy, což opět extrémně vysušuje krajinu. Srovnáme-li teplotu povrchu louky a orné půdyza slunného letního dne, bývá rozdíl až v desítkách stupňů. Stromy a keře (zeleň obecně) jsou tedy i proto doslova „chladničkou“ krajiny, a to nejen kvůli stínu který vytváří.

V neposlední řadě by na zádrži vody měli spolupracovat i stávající lesní hospodáři a vlastníci lesů. Pro zvýšení zádrže vody (horizontální srážky - jinovatka, mlha, rosa) a zadržení energie větru není vhodná mýtní těžba holosečí, která les vysušuje dvojím efektem. Ochuzuje lesní pozemky o horizontální srážky a menším stínem vede ke zvýšení teploty jejího povrchu. To platí i pro náseky (správně jen paseka na šířku stromu), zejména ve stráních. Při holosečném způsobu jsou nutné masivní obnovní výsadby. Při nich se budou semenáčky čím dál hůře uchytávat vlivem sucha. Vyžínání pro nové stromky pak opět pomáhá vysušovat krajinu, ničí biotopy hmyzu a drobné zvěře a zvyšuje teplotu mikroklimatu (mělo by stačit vyžnout pouze kolem stromků, po 2 letech již jen kolem nich vydupat). Holiny v lese a nevhodná druhová skladba působí (a při čím dál častějších a prudších vichřicích budou působit) rozsáhlé polomy v navazujících porostech.

Všechny tyto opatření jsou zároveň opatřením i proti povodním, jelikož vegetací pokrytá půda dokáže mnoho vody v krajině zachytit. Ta pak neodtéká do kanalizace, potoků a řek a nezpůsobuje jejich rozvodnění.

Zdroj: Živá voda - Sdružení pro návrat vody do krajiny, Maiwaldova akademie

Více informací k zadržování vody v krajině naleznet na: http://zivavoda.biz/wpcont/uploads/2018/08/VODA-Zdonov.pdf