Reklama

Jak jednat při KATASTROFĚ

V tomto článku naleznete: co máte dělat při evakuaci, možné "varovné signály", improvizované ochranné prostředky a seznam nejrozšířenějších škodlivin - vlastnosti, příznaky, zasažení, první pomoc.

Evakuace a ukrytí

Evakuaci vyhlašuje přednosta okresního úřadu za účelem přemístění osob z oblasti vážného ohrožení života a zdraví.
Před evakuací a ukrytím je třeba si připravit zavazadlo, vypnout hlavní rozvody plynu, elektrického proudu a vody, uzavřít a utěsnit okna, uhasit otevřené ohně atd.
A zkuste obvolat sousedy, jestli o evakuaci vědí.

Když se ukrýváte doma, zkuste zachovat klid a jednat bez paniky či hysterie. Zapněte si rádio a televizi a zbytečně netelefonujte. Určitě si nezapomeňte připravit improvizované roušky nebo masku, pokud ji máte, utěsněte okna, připravte si zavazadlo a trvanlivé potraviny. Odstraňte hořlavé předměty. NIKDY se při úniku chemické škodliviny neukrývejte ve sklepě!

Varovné signály

V případě krizové situace budete varováni a vyrozuměni pomocí hromadných sdělovacích prostředků: Stanice Radiožurnál (pásmo VKV II) a PRAHA (pásmo SV), veřejnoprávní televize - programový okruh ČT1 a ČT2.

Státní správa využívá i místních informačních prostředků (Místní rozhlasové a televizní stanice, místní tisk. Sirény a další zvukové signály. Vyhlášky pro obyvatelstvo. Světelné informační panely. Reklamní poutače.)

Reklama

Orgány zodpovědné za řešení situace (policie, civilní ochrana, hasiči atd.) mohou navíc použít amplióny, motospojky a rozhlasové vozy plus další speciální prostředky

Co dělat, když zazní varovný signál „všeobecná výstraha“?

K ochraně Vašeho života a zdraví je nutné bez váhání:  

  • ukrýt se v jakékoli vhodné blízké zděné budově (škola, úřad, obchod, bytový dům apod.), která má uzavíratelné prostory (i při jízdě autem zastavit a vyhledat vhodný úkryt)
  • dát přednost místnostem ve vyšších patrech, ve středu budovy bez oken nebo na odvrácené straně od místa úniku
  • vyhnout se sklepním prostorám, většina nebezpečných látek jsou těžší než vzduch a místo pod úrovní terénu by bylo životu nebezpečné
  • v cizím prostředí se nebát požádat kohokoli o pomoc a vpuštění do budovy a naopak – poskytnout vlastní úkryt všem, kteří jej potřebují
  • nachází-li se Vaše dítě právě ve škole, nesnažit se ho dostat domů – o žáky je ve škole postaráno, nikam nesmí neodcházet a jsou pod dozorem učitelů, dokud nebezpečí nepomine
  • v místnosti okamžitě zavřít okna a dveře, podle možností je i utěsnit a snížit tak pravděpodobnost zamoření místnosti
  • vypnout klimatizaci či ventilaci, je-li v místnosti
  • zapnout rozhlas a televizi - informace o tom, co se stalo a co dělat dále budou vysílat v mimořádných zpravodajstvích hromadných informačních prostředků (Český rozhlas, Česká televize, případně regionální vysílání). V případě výpadku elektrického proudu použít radiopřijímač na baterie. Dále Vám mohou být informace sdělovány obecním rozhlasem, mobilními radiovozy nebo verbální informací z elektronických sirén.
  • dbát pokynů záchranných složek, pomoc na linkách tísňového volání vyžadovat pouze v nejnutnějších případech je-li ohrožen život nebo zdraví! 
  • v případě bezprostřední hrozby povodně se do budovy neukrývat! Rychle se přesunout na vhodné vyvýšené místo. Volné prostranství využít také při rozsáhlém např. lesním požáru či sesuvu půdy.

Improvizované ochranné prostředky

Ochranný oděv a maska by při chemické či jaderné havárii nebo požáru, kde vznikají toxické spaliny, byla nejúčinnější, ale pokud nejsou k dispozici, musíme si pomoci sami! Jak?

Pro ochranu dýchacích cest použijeme:

vodou navlhčené "roušky" ze složeného kapesníku, ručníku nebo utěrky přiložené k nosu a k ústům. Pokud není po ruce nic tak civilizovaného, neváhejte použít utržený rukáv či jiný podobný "hadr", pokud není po ruce ani voda, pomožte si třeba kolínskou. Pořád lepší než nic. Fungovat bude i navlhčená buničitá vata, několikrát přeložený toaletní papír, ubrousky a podobně. Víte-li, že jste ohroženi čpavkem, navlhčete roušku do roztoku octa nebo kyseliny citrónové, je-li k dispozici. Pokud je prostředí zamořeno chlórem či oxidem siřičitým, namočte roušku do roztoku jedlé sody.

Pro ochranu ostatních částí těla:

sáhněte po svém sportovním vybavení. Vaše oči nejlépe ochrání lyžařské, plavecké nebo motoristické brýle zatímco vy zachraňujete ostatní zalepováním větracích otvorů. Zbytek hlavy a obličeje zakuklete do čepice, klobouku, šály, přilby nebo čehokoliv tak, aby byla pokryta co největší část. Celý zbytek těla zabalte do co největšího počtu vrstev, nejlépe kombinujte zimní oblečky s pláštěnkou nebo jinými impregnovanými oděvy případně kusy igelitu. Nejlépe fungující materiály jsou pryž, pogumované tkaniny a igelit. Po ukončení krizové situace použité oblečení a vše ostatní pečlivě zavažte v igelitovém pytli, který pak uchovávejte mimo obývané místnosti, a pečlivě se osprchujte.

Prostředky individuální ochrany obyvatelstva

jsou ty, které zabraňují působení radioaktivních a jiných "otravných" látek na lidský organismus. Jsou to především ochranné masky pro dospělé a děti od 1,5 roku a dětské ochranné vaky pro děti mladší než 18 měsíců. Tyto PIO jsou připraveny ve skladech všech veřejných institucí jako školy, školky atd., o kterých budete včas informováni.

Nejrozšířenější škodliviny - vlastnosti, příznaky, zasažení, první pomoc

Chlór je žlutozelený plyn těžší než vzduch, značně jedovatý a žíravý, při styku s vlhkým vzduchem tvoří mlhu. Snažte se ho nenadýchat, vede to k těžkému poleptání dýchacích cest a plic, a to i se zpožděním až dvou dnů, způsobuje těžké poleptání očí a podráždění kůže. V kapalném stavu může vyvolat omrzliny.
První pomoc: postiženého přeneste na čerstvý vzduch, uložte ho do stabilizované polohy, uvolněte těsné součásti a při zástavě dýchání okamžitě použijte "polibek života"- umělé dýchání. Pokud chlór zasáhl oči, důkladně je vyplachujte čistou vodou deset až patnáct minut (směrem od nosu). Byl-li zasažen oděv, svlékněte ho a postižená místa na těle opláchněte vodou a přiložte na ně sterilní obvaz.

Amoniak neboli čpavek je bezbarvý plyn lehčí než vzduch, ostře a štiplavě zapáchá. Při odpařování z kapalného stavu tvoří chladné mlhy těžší než vzduch. Se vzduchem tvoří leptavou výbušnou směs, naštěstí málo hořlavou. Kapalný i plynný silné dráždí a leptá oči, dýchací cesty, plíce a kůži, způsobuje dráždivý kašel a křeče při dýchání, které mohou vést až k udušení. V kapalném stavu navíc vyvolává silné omrzliny.
První pomoc: opět - přenést postiženého na čerstvý vzduch, uložit do stabilizované polohy, uvolnit těsné součásti oděvu, zavést umělé dýchaní při zástavě dechu atd. Postiženého nesmíme nechat prochladnout!

Oxid siřičitý je kapalný a nereaktivní, při odpařování se tvoří mlha těžší než vzduch. Jako plyn je bezbarvý se štiplavým zápachem. Extrémně dráždí oči, dýchací cesty i plíce, což vede k otokům, kašli, dušení až k bezvědomí a smrti, může poškodit hlasivky.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

Etylén je bezbarvá kapalina s nasládlým zápachem. Velmi rychle se odpařuje, její výpary tvoří chladnou mlhu. Plynný etylén je těžší než vzduch, s nímž tvoří výbušné směsi. Dráždí oči a dýchací cesty, má narkotický účinek. Může způsobit ochrnutí dýchacích center, způsobuje omrzliny, ospalost, závratě a bezvědomí.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

Propan-butan = kapalný bezbarvý plyn se slabým zápachem. Rychle se odpařuje, přičemž vzniká studená mlha a výbušné směsi. Působí narkoticky, způsobuje závratě, nevolnost, ospalost, svalovou ochablost, stavy podráždění a bezvědomí.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

Acetylén je bezbarvý plyn který docela příjemně voní po éteru. Není jedovatý, ale mimořádně hořlavý a snadno vznětlivý. Způsobuje nevolnost, bolest hlavy, zvracení, otupělost, bezvědomí, vysoké koncentrace působí narkoticky.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

Benzín - bezbarvá kapalina s typickým zápachem, obchodní formy bývají zbarvené, výpary tvoří výbušné směsi těžší než vzduch. Delší vdechování výparů vede k pocitu opilosti, bolestem hlavy, stavu obluzení a zvracení, vysoké koncentrace k bezvědomí a zástavě dechu.

Zemní plyn bezbarvá kapalina, při odpařování tvoří výbušné směsi. Jako plyn je bezbarvý a těžší než vzduch. Způsobuje bolesti hlavy, závrať, ospalost, bezvědomí.
První pomoc: stejná jako v předchozích případech.

MK

 

Reklama

Komentáře

Matěj (St, 9. 6. 2004 - 15:06)
Opravte si, prosím, u zemního plynu:
Zemní plyn je přírodní směs PLYNNÝCH uhlovodíků s převažujícím podílem metanu.
Zemní plyn v přírodní podobě je bez zápachu, ale pro jeho využití (pro bezpečnost lidí)je odorizován, což znamená, že jeho zápachu je docíleno přidáváním silně zapáchajících sirných látek.
ZEMNÍ PLYN JE LEHČÍ NEŽ VZDUCH a proto má tendenci stoupat, oproti LPG (propan-butan), který má snahu se hromadit u země, v prohlubních a podzemních prostorách.
Olda (St, 19. 3. 2003 - 08:03)
Trochu cynicky: po Černobylu a povodních jsem přesvědčen o účinnosti ohlašovacího systému.
Reklama