Reklama

Problematické PET lahve a jejich budoucnost

V současné době se plastové lahve vyrábějí z produktů ropy, doba jejího rozpadu je 50 až 80 let. Zdraví nebezpečné je jejich opětovné plnění.

PET lahve by mohly v budoucnu být vyráběny z melasy a pilin nebo dřevěné štěpky. Řekl to na dnešní tiskové konferenci vedoucí Nezávislé obalové laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) Jaroslav Dobiáš s tím, že technologie se už vyvíjí.

Polyethylentereftalát neboli PET se vyrábí z ethylenglykolu a kyseliny tereftalové. Ethylenglykol, která tvoří asi třetinu, se dá vyrobit z melasy, tedy zbytku po výrobě cukru. “Pokud jde o kyselinu teraftalovou, existují už linky, kde se tato technologie vyvíjí. Nejpravděpodobnější zdroj bude rostlinný materiál, například piliny nebo dřevěná štěpka,“ řekl Dobiáš.

Češi vytřídí asi 6,5 lahve z deseti, podle Jany Ježkové ze Svazu minerálních vod je to zřejmě maximum možného. Výrobci proto zvažují, že zavedou na lahve zálohy. Podle zkušeností z Německa to vede k téměř stoprocentní návratnosti. “Lahve se slisují, oddělí se víčka a etikety a nadrtí se. Následuje dekontaminační proces, na konci se znovu vyrobí plastové vločky a z nich nové lahve. Pro mě je to ze zdravotního hlediska to nejlepší, co může být,“ řekla vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami ze Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová.

V 90. letech se podle Ježková zavedly lahve pro opakované plnění, výrobci od nich ale ustoupili. Předpokládali, že lahev vydrží až deset naplnění, po dvou až třech ale už byla poškozená. “Další problém bylo zajistit, že v lahvi nebylo nalito nic jiného. Třeba jen mléko, jehož složky tuku proniknou do struktury plastu a obtížně se odstraňují,“ dodal Dobiáš. Odborníci také upozornili, že současné lahve jsou vyráběné jako jednorázové obaly, jejich opakované používání proto nemusí být bezpečné.

Reklama

Vědci se v poslední době zabývají problémem tzv. mikroplastů, které byly nalezené ve vodě, vzduchu i potravinách. Podle britské studie z letošního jara se vyskytují i v balené vodě. Podle Sosnovcové ale jejich přesné zdravotní dopady prozkoumané nejsou. “Ani jejich původ není zřejmý,“ dodala Ježková.

Podle ekologů by mělo být prvotním záměrem omezení spotřeby PET lahví. “Balit vodu do PETu a prodávat je z environmentálního hlediska nepřípustné, pro zákazníky je to i z ekonomického hlediska nevýhodné. Pokud PET lahve tak ideálně zálohované a znovupoužitelné,“ řekl ČTK Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. Z ekologického hlediska jsou podle něj výhodnější lahve, které půjdou znovu naplnit. S tím výrobci nesouhlasí. Lahve je podle nich nutné převážet a mýt, což uhlíkovou stopu zvyšuje.

Evropská unie nyní dokončuje takzvaný recyklační balíček, který zavede povinnou míru recyklace odpadů. Recyklace u plastových obalů bude stanovena na 55 procent, což předpokládá vytřídit nejméně 80 procent obalů. Cíle považuje Greenpeace za nedostatečné. “Plány výrobců přicházejí velmi pozdě, až v momentě, kdy je k němu tlačí vnější okolnosti - legislativa a spotřebitelé,“ dodal Freidinger.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama