Reklama

Špatný stav vody v Čechách

Špatná kvalita povrchových a podzemních vod - a s tím související rizika - je problém, který v Česku dlouhodobě trvá. Na neutěšenou situaci upozorňují vědci, potíže přiznává i Ministerstvo životního prostředí. Škodlivé látky se přitom dostávají také do pitné vody. Kromě pesticidů mezi ně patří i zbytky léčiv a ženských hormonů, které mohou u zvířat měnit pohlaví a způsobovat jejich rakovinu a neplodnost.

Hormonálně aktivní látky a další škodliviny se „do oběhu“ dostávají z nedostatečně upravené odpadní vody. Nejen z domácností, ale v mnohem větší míře ze zemědělských a průmyslových podniků či z nemocnic. „Potíž často není v tom, že by vodu vypouštěly bez předchozího vyčištění, ale v tom, že není vyčištěná dost,“ říká Miroslav Maňásek ze společnosti Aquarex Waterprofit, která se specializuje na řešení v oblasti úpravy a filtrace vody, optimalizace vodního cyklu a měření kvality vody. Čistíren odpadních vod v Česku sice přibývá, stále jen část z nich je ale vybavena tzv. terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění. Uvádí to Zpráva o životním prostředí České republiky, kterou nedávno představil resort životního prostředí.

Do přírody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí. Mohou měnit pohlaví u nedospělých živočichů, způsobovat neplodnost těch dospělých, a dokonce i jejich rakovinu. Prokázat přímou souvislost konkrétních chemických látek se zvýšenou neplodností a častějším výskytem rakoviny u člověka se, podle environmentální pedagožky Martiny Jánišové, spolehlivě nepodařilo, byť některé studie se o to pokoušely.

Snižovat množství škodlivin ve vodě přitom není jednoduché, ty nejagresivnější chemikálie z ní úplně stoprocentně neodstraní ani nejlepší čističky. „Proto je nutné přemýšlet už nad jejich používáním. Zejména na úrovni firem. Opravdu potřebujeme tuhle látku? Nemůžeme ji nahradit jinou, méně škodlivou? V domácnostech bychom se zase měli ptát, zda nevypouštíme do odpadu látky, které spíš patří do kontejneru na nebezpečný odpad,“ říká Miroslav Maňásek.  

Reklama
Reklama

Komentáře

Luboš (Út, 6. 2. 2018 - 15:02)
Všichni hází vinu na zemědělce, ale ti ty pesticidy používají aspoń k tomu, aby něco vypěstovali, když to v dnešním systému nejde ve velkém nějak jinak, ale kolik lidí lije doma plno sajrajtu do odpadu a na své pozemky, to se moc nikde nepíše. Na tom stavu vod máme podíl všichni a všichni musíme začít něco dělat pro změnu - používat ekologické přípravky nebo jen teplou vodu, ocet, sodu, nekupovat zbytečně různé antibakteriální přípravky, nejejt si na pozemek chemii, sanžit se zadžovat vodu na pozemcích....
? (Út, 6. 2. 2018 - 20:02)
Máš o tom nějaké konkrétní informace nebo jsou to jen tvoje názory?
Luboš (Út, 6. 2. 2018 - 22:02)
Máš o tom nějaké...A co konkrétně myslíš?
? (St, 7. 2. 2018 - 08:02)
Třeba srovnání chemických analýz vody s vyspělými státy. Každé tvrzení by mělo být něčím konkrétním podloženo. To, že "kolik lidí lije doma plno sajrajtu do odpadu a na své pozemky" je jenom prezentace subjektivního názoru.
Luboš (Čt, 8. 2. 2018 - 18:02)
Třeba srovnání chemických...Tak já něvěděl, že tady smí diskutovat jen lidé, kteří mají srovnávací analýzy. Samozřejmě, že můj názor je subjektivní - je to názor do diskuze pod článek, žádný vědecký článek podložený výzkumem. Ale kdo se dívá trochu kolem sebe, tak vidí, co lidi do odpadu a na zahrady lijí a je mu jasné, že to asi nějaké stopy ve vodě či zemi zanechá. Možná, že ve městech to tak člověk nepozoruje, ale na venkově, kde lidi chemii často získají od zemědělců, tak tam není problém najít vystříkané celé pozemky, lidi si to lijí kolem zdí baráku, dokonce se najdou frajeři, kteří si tím obstříkají studnu, aby jim nezarůstala trávou... Třeba žiju jen v blbé lokalitě, ale občas čtu podobné story, jaké znám, i od lidí, kteří žijí jinde.
Reklama