Reklama

Studie: Stromy na ulicích snižují riziko depresí a spotřebu antidepresiv

Dříve provedené studie ukazují, že městský zelený prostor má pozitivní přínos pro lidi trpící duševními poruchami, ale většina z těchto studií byla založena na subjektivním hodnocení respondentů, což ztěžuje srovnání výsledků a zobecnění závěrů o účincích městského zeleného prostoru na duševní zdraví.

Interdisciplinární výzkumný tým UFZ, iDiv a Lipské univerzity se pokusil tento problém vyřešit pomocí objektivního ukazatele: předepsaných receptů na antidepresiva. Aby zjistili, zda konkrétní typ „každodenního“ zeleného prostoru - pouliční stromy sousedící s chodníky - může pozitivně ovlivnit duševní zdraví, zaměřili se na otázky, jaký počet a druh pouličních stromů a  jaká jejich vzdálenost od domova korelovaly s počtem předepsaných antidepresiv.

Vědci analyzovali data od téměř 10 000 obyvatel Lipska, města střední velikosti v Německu, kteří se zúčastnili studie zdraví LIFE-Adult probíhající na lékařské fakultě univerzity v Lipsku. V kombinaci s údaji o počtu a druhu druhů pouličních stromů v celém Lipsku byli vědci schopni identifikovat souvislost mezi recepty na antidepresiva a počtem pouličních stromů v různých vzdálenostech od domovů lidí. Výsledky byly kontrolovány pro další faktory, o nichž je známo, že souvisejí s depresí, jako je zaměstnání, pohlaví, věk a tělesná hmotnost.

Stromy bezprostředně kolem domu (vzdálené méně než 100 metrů) byly spojeny se sníženým rizikem předepisování antidepresiv. Tato asociace byla obzvláště silná u znevýhodněných skupin. Protože tyto sociální skupiny jsou v Německu vystaveny největšímu riziku předepisování antidepresiv, mohou pouliční stromy ve městech sloužit jako přírodní řešení dobrého duševního zdraví, píšou vědci. Současně mohou pouliční stromy také pomoci snížit „propast“ nerovnosti v oblasti zdraví mezi ekonomicky odlišnými sociálními skupinami. V této studii však nelze prokázat žádnou asociaci mezi druhem stromů a depresí.

Vysoká hustota pouličních stromů ve městech (například v centru Lipska) může pomoci zlepšit duševní zdraví i místní klima, kvalitu ovzduší a druhovou bohatost.

Reklama

"Naše studie ukazuje, že každodenní příroda v blízkosti domova - biologická rozmanitost, kterou vidíte z okna nebo při chůzi, řízení, v práci, ve škole nebo  při nakupování - je pro duševní zdraví důležitá." Toto zjištění je obzvláště nyní v dobách  COVID-19, dodává Dr. Diana Bowler (iDiv, FSU, UFZ), analytička dat v týmu. A mohlo by to prospět nejen lidskému zdraví.

 „Navrhujeme, aby přidání pouličních stromů v obytných městských oblastech bylo řešením založeným na přírodě, které může nejen podporovat duševní zdraví, ale může také přispět ke zmírňování změny klimatu a ochraně biodiverzity,“ říká hlavní autorka Prof Aletta Bonn, která vede oddělení ekosystémové služby na UFZ, iDiv a Friedrich-Schiller-University Jena. "K vytvoření těchto synergických efektů nepotřebujete ani rozsáhlé drahé parky: více stromů podél ulic bude stačit. A to je relativně levné opatření.

Tento vědecký příspěvek může být základem pro plánovače měst, aby zachránili a případně zlepšili kvalitu života obyvatel, zejména v hustě obydlených oblastech a v centrálních městských oblastech,“ dodává profesor Toralf Kirsten z lipské univerzity.

Reklama

Komentáře

Věrka (Pá, 29. 1. 2021 - 12:01)
...lidé trpící duševním zdravím..." pak věřte autorovi článku, že je při smyslech...
! (Pá, 29. 1. 2021 - 14:01)
Pomocí statistických výzkumů lze dokázat cokoliv si autor zamane.
Karolina (Pá, 29. 1. 2021 - 19:01)
Jsme geneticky naprogramovani slyset sumeni listu, zpev ptaku, citit vuni spadaneho listi, byt chraneni prijemnym stinem pred slunecnimi paprsky...Kdyz to nemame, tak nase duse trpi.
Reklama