"Má-li člověk na pracovišti vydržet i v dobrém oblečení celou pracovní směnu, nemá teplota klesnout pod 10 stupňů. Při nižších teplotách jsou nutné přestávky, kdy se člověk ohřeje v ohřívárně. Během práce musí mít možnost si ohřát i ruce," řekla ČTK Mathauserová.

Podotkla, že malé děti a staří lidé jsou raději v teplejším prostředí. S tím se musí počítat v jeslích a domovech důchodců.

Dlouhodobý pobyt v chladu se podle odbornice projeví na činnosti organismu. Omezí se průtok krve kůží, stoupne krevní tlak a srdeční frekvence, zvýší se spotřeba kyslíku.

"Může klesnout teplota tělesného jádra, oslabí se dýchání, zpomalí srdeční frekvence. Snížení aktivity centrální nervové soustavy vede k ospalosti. Pokud tělo i pak dále prochládá, nastává smrt v důsledku selhání krevního oběhu," popsala.

Dětský lékař Milan Kudyn ČTK řekl, že čím menší dítě, tím je raději v teple. Kojenci potřebují v bytě trvale 23 až 25 stupňů, protože se špatně vyrovnávají s teplotními rozdíly. Pokud teplota v bytě klesne pod 15 stupňů, měli by být oblečeni jako na ven. Musejí mít čepičku a být v kožešinovém pytli. Větší děti snášejí chlad lépe, protože mají více pohybu. Stačí jim tedy i 20 stupňů, neměly by ale sedět oblečené v prochladlém bytě.

Schopnost vyrovnání se s chladem lze ovlivnit otužováním. S tím je vhodné začít na jaře a pokračovat v létě, nejprve vlažnou a poté i studenou vodou. Kudyn doporučil začít s otužováním dětí až kolem druhého roku věku.

Naďa Myslivcová - ČTK