Když poklesnou průměrné denní teploty pod 13 stupňů Celsia, značí to povinnost zahájit dodávky tepla. Izolace a údržba topení má na to, kolik za topnou sezónu utratíme, větší vliv než samotná cena energií. Zanedbaná údržba otopné soustavy ale může mít i horší následky než jen dražší teplo.
Jak budou vypadat kancelářské a administrativní budovy již v brzké budoucnosti? To, co víme jistě je, že budou chytré. Budou šetřit energiemi, budou vybaveny moderními technologiemi, ale najdete v nich i originální řešení zelených střech či fasád nebo světlovody. Kancelářské prostředí se musí přizpůsobit potřebám generace mileniálů, kteří jsou na podobná řešení citliví. Nutností pak bude bezchybné řešení bezpečnosti.
Většinou na zeleň v městech, obcích a zahradách nahlížíme jako na něco estetického, co nám má zkrášlovat životní prostor. Dle osobního vkusu a preferencí mají lidé rozličné názory na to, jak by měla ta krásná zeleň vypadat. Někdo by chtěl mít vše geometricky upravené, vysekané, jiný člověk dává přednost větší pestrosti a divokosti. Zeleň však plní mnohé další funkce, na které je též nutno brát ohled. Dnes, v době globálního oteplování, úbytku rostlin, hmyzu, ptáků a zvěře více, než kdy v minulosti.
Nizozemské město Amsterdam se rozhodlo do roku 2025 zrušit v centru 11 200 parkovacích míst. Během jednoho roku jich chce odstranit 1500. Podívejte se, co to městu přináší pozitivního.
Teplota na černé asfaltované silnici se v době letních veder často vyšplhává až k 75 stupňům Celsia. Zelené plochy by v obcích měly plnit funkci přírodní klimatizace. Bohužel pokud jsou zelené plochy ve vedru vysekány a spáleny od slunce, tak místo ochlazovací funkce se samy rozehřívají až na 60 stupňů Celsia.
Stromy jsou naší největší zbraní v boji proti klimatickým změnám. Na světě je nyní přes 3 biliony stromů. Dokáží zadržet 400 gigatun emisí. Pokud bychom vysázeli 1,2 bilionu nových stromů, mohly by pohltit antropogenní emise z příštích nejméně deseti let. To vyplývá ze studie vědců ze švýcarského institutu EHT Zürich. Nestačí však stromy pouze vysazovat, ale je nutné zajistit i jejich ochranu, protože faktorů, které stromy poškozují je mnoho.
V Německu je 460 měst či obcí, kde se nepoužívají pesticidy na veřejných prostranstvích. Některá města jdou cestou bez pesticidů již 20 let. Pro obyvatele byly vytvořeny informační materiály, které informují o škodlivosti pesticidů pro životní prostředí, o důležitosti planých rostlin pro opylovače a další živočichy. Lidé si zvykají na jinou estetiku, již ne tak typicky německy uhlazenou, ale divočejší.
Včely celosvětově umírají. Nejvíce včely samotářky, které jsou důležité pro brzké jarní opylování. Příčinou kolapsu včelstev jsou především pesticidy, nedostatek pestré potravy po odkvětu ovocných stromů a málo přirozených úkrytů, jelikož je vše zastavěno či vysekáváno. V Amsterdamu se rozhodli včelám pomoci.  V článku popisujeme tři úspěšné kroky, které se Amsterdam rozhodl učinit pro záchranu včel. Jsou tak jednoduché, že by mohly být okamžitě následovány ve všem městech a obcích.  

Stránky