Psychiatrické centrum Praha - je dobré?

K PCP jsem behem meho pobytu pred dvema lety mel taky par vyhrad, zejmena co se vytizenosti lekaru a provozu tyce. Ale temer me vylecili behem dvou mesicu ze socialni fobie na kterou jsem se predtim neuspesne lecil pet let. Tak si zaver vyvodte sami.

POKRAČOVÁNÍ
Nebýt doktora Praška a kol. tak bych určitě tento příspěvek dnes nepsal. Kombinací léků a dalších léčebných postupů spolu s přístupem a aktivitami mě během těch zhruba dvou měsíců ze všeho dostali a byl jsem následující roky OK a bez léků. Ovšem vzhledem ke svému workaholismu a možná i s věkem nastala nutnost druhého pobytu, zase mě z toho dostali a zase svou vinou (nedodržováním rad lékařů) jsem byl na PCP předloni potřetí. Od té doby beru léky další generace a přiměřeně funguju. Po třech pobytech tedy můžu srovnávat. Za prvé: odborný i osobní přístup na PCP je na jedničku. Z druhé: je pravda, že s nárůstem agendy, výuky a sympózií mají lékaři postupně méně času na společné aktivity a zastupují je často terapeuti. Za třetí: v této oblasti je nezbytná spolupráce pacienta. Na PCP vás "nastartují" a dál už je nutné se taky starat o sebe sám. To není jako když vás pustí z chirurgie po operaci slepáku. Za čtvrté: s nadsázkou říkám, že kdybych si zlomil nohu, tak chci ležet jedině na PCP. Za páté: být na místě psychiatra asi bych se z toho brzy zbláznil.
Snažím se skutečně dodržovat rady lékaře. V této oblasti zdraví to jde těžce a ne vždy se to daří. Vím ale, že kdyby bylo nejhůř, existuje místo, kam se můžu s DŮVĚROU obrátit. A taky to chce trochu pokory ! Když se člověk dostane z již bezvýchodné situace, přehodnotí své priority a na život a hlavně na ten jeho současný konzumní způsob se začne dívat trochu jinak. Možná to zní jako fráze, ale každý den je dobré považovat za dar, který může být dnem posledním. Kdo to nezažil a nepochopil a vyjadřuje a chová se povýšeně, bezohledně a egoisticky vlastně neví co je život

Není na světě člověk ten, jenž zavděčil by se lidem všen. To platí stprocentně i pro PCP. Moje zkušenost je trojnásobná a proto bych si dovolil o sobě tvrdit, že jsem "zkušený" pacient. Mým problémem je agorafobie (problémy s cestováním, pobytem osamotě nebo mimo domov). Před 12 lety jsem na tom byl tak špatně, že nechybělo mnoho a řešil bych to jako Karel Svoboda. Radši jsem ze zoufalství dobovolně prosil o zavření "do blázince". Ještě že bylo momentálně na PCP volno, být venku ještě týden, tak fakt nevím, jak by to dopadlo. Vůbec jsem nemohl jíst, klepal jsem se jak osika a jakákoli činnost byla nepředstavitelně obtížná, byl jsem permanentně unavený.
Dostal jsem se na pavilon 19 na lůžkovou část. POKRAČOVÁNÍ V NÁSLEDUJÍCÍM PŘÍSPĚVKU

I já mám od roku 1996 psychické problémy, a protože jsem se léčila všude jinde než v PCP Bohnicích,dopadla jsem tak že jsem dostala PID a byla závislá na lécích. Až jednoho moudrého psychiatra napadlo poslat mne do PCP Bohnice,mimochoddem PCP je sice v areálu Bohnic ale toť vše. Patří jim dva pav. a to 19 a 23. Měla jsem zkušenost s oběma. Nebýt toho že jsem se nějakou šťastnou náhodou dostala na pav. 19 a sice tam strávila nějakou dobu,myslím že už bych tady nebyla. Velmi útulně zařízený pav. a skvělý personál,terapie,KBT,asertivita a mnohé další mi natolik pomohla že sice občas nějaký ten propad přijde ale mají i denní stacionáře na které se dochází..klient nemusí být hospitalizován. Ze svých zkušenností a že jich mám opravdu mnoho nedám na PCP Bohnice dopustit. Chtěla bych tímto ještě jednou poděkovat personálu ale i super partě,(měla jsem asi vždy štěstí) a vřele doporučuji.

ColdAge:S tím mlčením co se kritiky týče,máš naprostou pravdu :-(.Mně jedna řekla,že je lepší držet hubu a krok.Doslovně.
Ale jaký význam tedy ta terapie má?Na co tedy zpětné vazby,když nemůžeš svobodně vyjádřit svůj osobní pohled?Od toho by přeci terapie měla být,ne?Vždyť tady nejde o to,abychom byli neustále chváleni jen v případě,když jim budeš lézt do zadnice...

Ještě: byl jsem tam letos.

Co se dotyčného psychologa týče: udělá jenom testy (a když neni zrovna na nějakém semináři nebo dovolené mimo republiku), tak i pár skupin. Na skupině jsem zažil, že nedokázal pochopit pocit a názor jedné slečny, ona už nevěděla jak a on stále v klidu, že nechápe a bylo mu to jedno a skupina v úzkosti ze vzniklé situace...

Doktoři: dva hlavní si odjeli na semináře, odpadávaly skupiny, navíc některé aktivity dělaly naprosto nepřipravené sestry - viz. příklad: stalo se, že na psychogymnastiku přišla sestra, seděla a my se ptali, cože jako bude - její odpověď: "já nevim, si něco vymyslete".

Zákaz alkoholu při léčbě: někomu to procházelo, ač to bylo evidentní. A já... no, za co jsem byl nařčený... Udělali chybu, ale nikdo se neomluvil.

Ale samozřejmě píšu extrémy (byť jich mam víc): ohledně sester: jak která!!! Ale vzpomínam na jednu úžasnou (do doby, kdy řekla, že si svojí kritikou ubližujem u doktorů a personálu a ať radši mlčíme:-((

Ale: někomu to tam asi pomůže, pokud si to vezme jako dovolenou.

Ad. léky: tam je to opravdu nastavené tak, že se zkouší léky - jenže: u většiny (antidepresiv) se účinek projeví po delší době... Mně tam nasadili jeden drahý lék a moje psychiatrička mi po odchodu z PCP řekla, že je šíleně drahý a že je alternativa se stejnou účinnou látkou bez doplatku... Dobré, že?

Celkem s Tebou souhlasím, M.
Psycholog byl takovej namyšlenej Vinetou :).
Je fakt,že to tam za nic moc nestojí,ale bohužel v ČR asi nic lepšího nenajdem :(.

Vážení úředníci,

píšu Vám jako klient sociálního odboru. Včera mi pracovnice sdělila, že jim dlouhodobě nefunguje program určování dávek sociální potřebnosti dle nového Zákona, a že oni nemohou vyměřovat dávky, tudíž, a ještě v důsledku změn dle nového Zákona o hmotné nouzi hromadně odejímají sociální dávky všem klientům. Na chodbách Magistrátu hlídkují policisté, protože úředníky psychicky i fyzicky inzultují klienti, kteří jsou zděšeni sdělením, že budou náhle zcela bez prostředků, a že nárok na soc. dávky budou mít nyní jen ubožáci. Dodávám k tomu, že souhlasím s námitkami pana ministra Nečase, že účinnost zákona se měla posunout o rok, a vznáším dotaz, jak bude nyní vláda řešit tuto situaci. Úředníci sami neví, co mají nebo nemají započítávat, nerozumějí formulářům, stejně jako klienti, a výsledkem obíhání a vyřizování této žádosti o příspěvek v hmotné nouzi je sdělení, že např. já nemám nárok na dávku, protože žiju v jedné domácnosti s rodiči - důchodci, a že oni mají vůči mě vyživovoací povinnost. Hlavní je, že rozvedené matky mají přidáno, mají plno harantů, ani neví s kým, jsou přeplněné ústavy pro kojence, diagnostické ústavy atd. a stát tyhle bude živit?
Program na výpočet nových dávek dle nového Zákona o hmotné nouzi naprosto zkolaboval, nefunguje, a úřednice jsou bezradné!

Ahoj, všechny vás zdravím.Mám již od mala problém s nadměrnou nesmělostí a neurotickými projevy.Když mi bylo asi 0,5 - 4 roky, měla jsem často poruchy vědomí, třeba jen z leknutí,. Dnes omdlévám jen zřídka. Tohle se se mnou táhne stále dál, ale bohužel se to podle mého názoru zhoršuje a tak jsem již poněkolikáté musela vyhledat pomoc psychiatra a tentokrát chci léčbu úspěšně dotáhnout dokonce.Bylo mi řečeno, že trpím sociální fóbií a úzkostí.Vlastně kvůli tomu jsem v 17. utekla ze školy a to i přesto, že mě to tam vcelku bavilo.Dnes pracuji jako dělnice. V práci je pro mě dost velký kolektiv lidí, a tak po roce se bavím s jen velmi omezeným počtem lidí a ty ostatní, co mě znají se bojím oslovit - a ani nevím proč,když se někdy konečně odvážím a pozdravím je a tak, zjistí,že jsou docela fajn,no a další den mám zase strach.Má doktorka mě pořád tlačí do Prahy do PCP při léčebně Bohnice.Chtěla bych moc poprosit, pokud někdo má z PCP zkušenost, a to z poslední doby tak 1 roku, kdyby mi mohl napsat na Vendulka.st"seznam.cz. Mám též obavu z toho, že až se po léčbě vrátím do práce, vše se rozkřikne.Zatím si nechci hledat novou práci.Tak jo, už jsem se vypsala dost a jsem ráda za tu možnost.Moc děkuju všem a zdravím vás.Vendy

Možná by to tady chtělo taky trochu objektivního pohledu a ne jen od lidí , kteří PCP vynášejí anebo častěji zatracují . Byl jsem tam před dvěma lety také na pav. 23 a pobyt tam mi nepomohl .
Na druhou stranu nevím o nečem jiném lepším v ČR. Můžou zprostředkovat některé léčebné možnosti , které snad jinde nejsou(rTMs, PET scan, některé nákladnější léky ....) Lékaři jsou docela ok a na rozdíl od běžných obvodních psychiatrů se kterýma jsem měl tu čest jsem cítil i větší zájem pomoci. Mají zde trochu větší prostor se vám věnovat na rozdíl od zmíněných řadových psyshiatrů , kterí mají většinou plné čekárny (na druhou stranu pobyt je opravdu omezen jen na 52 dní). Spoléhá se zde opravdu více na léky než na "psychologickou" pomoc což je velká škoda. Je tam bohužel jediný psycholog , který na mě působil dosti neschopným dojmem. Jeho základní a jedinou vyšetřovací metodou jsou dotazníky nejrůznějšího druhu. Z nich dokáže vyvodit naprosto všechno:) Je to docela smůla protože spousta lidí tam pobývá téměr oněch celých 52 dní a za tu dobu by zkušený psycholog dokázal vypozorovat daleko víc o zůčastněných . Chtělo by to určitě ještě jednoho, dva lepší psychology...
Nejlepší na PCP byly snad zdravotní sestry , které byly fakt milé tim a konaly svou práci
skvěle.

Jsem rád, že už se tady lidi odvážili říct, jak to v PCP vypadá. Musel jsem týden před ukončením jejich NE-léčby odejít. Když jsem své psychiatričce říkal jak to tam NE-chodí, byla zděšená (ptže jim vtloukají do hlavy, jaký je PCP všelék (nakonec přiznala, že její kolegyni se tam odtud vrátili 3 pacienti v horším stavu - tak jako já).
Mám doteď zapsaný podrobně týdenní rozpis "akcí". Mohu poslat.

Pokud hledáte individuální přístup, nehledejte ho tam! Budete marnit svůj čas.

A pozor na páteční "zpětné vazby" - nejenže se s vašimi přípomínkami nic neudělá (ještě teď to slyším: "máte pravdu, ALE" - oháněli se nedostatkem peněz atd., přitom na tom špatně rozhodně nejsou), ale pak si to řeknou mezi sebou a máte zaděláno.

Předpokládám, že si to tu personál z PCP občas pročte: takže vzkaz jim: "NEVĚŘIM VÁM ANI PRÁŠEK MEZI OČIMA". S neúctou váš rebel.

Psychiatrické centrum Praha je na 2 věci :o(.Jediný co je tam dobrý,je celkový vybavení a "nenemocniční"vzhled.

ahoj, moje dcera 21 let ma taky poruchu hranicni os. prve je v bohnicich v pcp 14 dni a zastupujici lekarka ji rekla ze tady ji z toho nevyleci!No je to skandal, prosim odepis na tuto adresu jeste se moc po netu nevyznam, dekuji paola.posta"centrum.cz

Je Rachel:-) mi uz jsme si psaly jak se mas ?

Hlavně si pomoz sám bo ti nikdo nepomůže,leda tak ze peníze, za to je dnes všechno!!!!

Taky by me zajimal nejaky ten terapeut na hran.poruchu osobnosti...!

Existuje u nas terapeut ktery se vam plne venuje treba 2x tydne tak jak to byva ve filmech?:-)/hranicni porucha osobnosti/
Ja jen ze pobyt by me dorazil uplne a psychiatr a psycholog ktere jsem navstivila to brali hrozne hopem a ..nic.Nejenze nesnesu byt jinde nez doma ale ani s vice lidma.Je mi 31 let vypadam normalne :-) ale jen nejnlizsi vedi ze uz jsem 10 let nejela na dovolenou jezdim jen tam odkud se muzu ten den vratit ale preventivne nechodim ani do kina atd.V tramvaji atd problem nemam je to zvlastni..Kdyby me kamaradi pozvali treba na hory a ja s nima musela spat treba po 3 v pokoji tak me klepne.Ani nebudu rikat jak jsem to resila v porodnici:-)Kazdopadne to uz je moje "specialita" navic jde mi spise o lecbu hranicni poruchy.Dik za radu.

Jo,hlavně si musíte pomoci sami, moje kamoška přibrala na psychiatrii 50kg, a z krásné sebevědomé ženy se stala 100kilová hora sádla!Jo a začala se modlit k Bohu!Prostě se zbláznila!Hlavně mám pocit, že ti dnešní teenageři naprosto podléhají reklamě, která jim vnucuje, aby kouřili, pili ten či onen alkohol, užívali si, hlavně na Stodolní, nic nedělali, na druhé straně jim společnost vnucuje, že mají být úspěšní a bohatí, a pracovití, pak se nedivím, že když je polovina, a více než polovina republiky rozvedená, tak jsou z toho tak rozpolcení, že mají deprese, a vlivem rozpadlého sociálního a rodinného zázemí páchají sebevraždy upálením(odporné), nebo tím, že se předvádějí na sloupech vysokého napětí, kterým probíhá právě 20.000 voltů, berou různé prášky, hulí marihuanu, volí jiné únikové cesty ze života, nebo se ho zříkají jinak úplně! Toto za socialismu nebylo! Prostě debilní masívní ubohá prolhaná reklama na každém kroku teeanagerům masíruje mozky, nutí všechny lidi si půjčovat, žít na dluh a hrát si na zbohatlíka!Tohle pokrytectví opravdu neuznávám a odmítám, jakož i různé dopinky, při kterých zákonitě skončíte na dně!Viz přeplněné psychiatrické léčebny!!!!!!

Jo,hlavně si musíte pomoci sami, moje kamoška přibrala na psychiatrii 50kg, a z krásné sebevědomé ženy se stala 100kilová hora sádla!Jo a začala se modlit k Bohu!Prostě se zbláznila!Hlavně mám pocit, že ti dnešní teenageři naprosto podléhají reklamě, která jim vnucuje, aby kouřili, pili ten či onen alkohol, užívali si, hlavně na Stodolní, nic nedělali, na druhé straně jim společnost vnucuje, že mají být úspěšní a bohatí, a pracovití, pak se nedivím, že když je polovina, a více než polovina republiky rozvedená, tak jsou z toho tak rozpolcení, že mají deprese, a vlivem rozpadlého sociálního a rodinného zázemí páchají sebevraždy upálením(odporné), nebo tím, že se předvádějí na sloupech vysokého napětí, kterým probíhá právě 20.000 voltů, berou různé prášky, hulí marihuanu, volí jiné únikové cesty ze života, nebo se ho zříkají jinak úplně! Toto za socialismu nebylo! Prostě debilní masívní ubohá prolhaná reklama na každém kroku teeanagerům masíruje mozky, nutí všechny lidi si půjčovat, žít na dluh a hrát si na zbohatlíka!Tohle pokrytectví opravdu neuznávám a odmítám, jakož i různé dopinky, při kterých zákonitě skončíte na dně!Viz přeplněné psychiatrické léčebny!!!!!!

Jo,hlavně si musíte pomoci sami, moje kamoška přibrala na psychiatrii 50kg, a z krásné sebevědomé ženy se stala 100kilová hora sádla!Jo a začala se modlit k Bohu!Prostě se zbláznila!Hlavně mám pocit, že ti dnešní teenageři naprosto podléhají reklamě, která jim vnucuje, aby kouřili, pili ten či onen alkohol, užívali si, hlavně na Stodolní, nic nedělali, na druhé straně jim společnost vnucuje, že mají být úspěšní a bohatí, a pracovití, pak se nedivím, že když je polovina, a více než polovina republiky rozvedená, tak jsou z toho tak rozpolcení, že mají deprese, a vlivem rozpadlého sociálního a rodinného zázemí páchají sebevraždy upálením(odporné), nebo tím, že se předvádějí na sloupech vysokého napětí, kterým probíhá právě 20.000 voltů, berou různé prášky, hulí marihuanu, volí jiné únikové cesty ze života, nebo se ho zříkají jinak úplně! Toto za socialismu nebylo! Prostě debilní masívní ubohá prolhaná reklama na každém kroku teeanagerům masíruje mozky, nutí všechny lidi si půjčovat, žít na dluh a hrát si na zbohatlíka!Tohle pokrytectví opravdu neuznávám a odmítám, jakož i různé dopinky, při kterých zákonitě skončíte na dně!Viz přeplněné psychiatrické léčebny!!!!!!