Reklama

denní snění

Takakiho (Ne, 25. 4. 2010 - 19:04)

Zdravím, jsem moc ráda, že...Jak přestat snít? To je velký problém, když ti to působí jako náhražka něčeho. I pro mě je snění velice příjemné. Mám tedy dvě roviny snění příjemné představy mě a jiných světů či realit a druhá rovina je stvárnění věcí v mysli což mě baví více.Jak se toho zbavit se můžu jenom domnívat,ale asi mít tak nabitý program, že nemáš čas snít a být duševně vyrovnaná.Mě to vždy přestane bavit, ale je pravda, že každý den 15 minut tím strávím vždy.

Takakiho (Ne, 25. 4. 2010 - 19:04)

Tak jak si to tak čtu má teorie se potvrdila. Není sranda si zahrávat a vytvářet představy. Já sám docela sním dá se říct,že dokážu vytvořit velice reálné představi, ale nešel jsem moc daleko. Jednak mě to nebaví tolik a přijde mi to nebezpečné.Je pravda a jsou o tom teorie, že co si přejeme z plného srdce nebo o čem sníme s vyplní, nicméně je to teorie zákonu přitažlivosti a má své pravidla.Četl jsem o tulpovi. Je to věc v tibetu a jde o vytvoření skutečné postavy vlastní myslí. Zkusila to jedna němka a prý tu postavu mohl vidět i někdo jiný a tomu bych moc rád věřil dává to pro mě smysl, ale to asi nepochopíte. Každopádně ta němka vytvořila tulpu,ale on se jí vymknul a trvalo jí tři roky než se ho zbavila.

(Ne, 25. 4. 2010 - 16:04)

Zdravím, jsem moc ráda, že...Já s tím přestala v momentě, když jsem si své sny začala naplňovat a realizovat. Nemožné (vysněné) se stalo skutečností. Pak to samo odeznělo.

berenika (Ne, 25. 4. 2010 - 16:04)

Zdravím, jsem moc ráda, že jsem narazila na tuto diskuzi. Myslela jsem si, že jsem v tom sama:) S denním sněním se potýkám už od dětství, byla to příjemná změna reality, obzvláště pro mou introvertní depresivní povahu. Bohužel, z téhle příjemné věci se nakonec stal můj největší nepřítel. Bojovali jste s tím někdo? Úspěšně? Já se pokouším přestat snít, ale vůbec to nejde. Je to jako droga. Po pár dnech mám takový absťák, vtíravé představy a pocit prázdna, že zas musím. Násilím to prostě nejde. Ale nevíte jak jinak?

Renata (Po, 19. 4. 2010 - 19:04)

To, co si vysníme se vůbec nemusí stát. To, že můžeme při denním snění ztrácet kontakt s realitou je pravda. Nemyslím situaci, kdy Vás někdo rozzuří a vy si představíte, jak mu dáte co proto. Myslím hodiny strávené ve snách o tom, že jsme někdo jiný, že dokážeme něco vyjímečného - že žijeme úplně jiný život. Náš skutečný život je někde v pozadí a my jsme potom při setkání s realitou frustrovaní, protože ve skutečném životě tak úspěšní a neodolatelní nejsme. Jsme úplně obyčejní. Není lepší včas přestat snít a vědomě se soustředit na budování vlastního života? Ti, které denní snění pohltilo mi rozumí, co se snažím říct, protože si sami několikrát uvědomili, že by s tím měli přestat.

spadla kosa na (Ne, 18. 4. 2010 - 18:04)

Denní snění je znakem...Pokud vím všichni lidi kteří něco v životě dokázali si to napřed vysnili-žádná neuroza-zdravá relaxace.

kosa (Ne, 18. 4. 2010 - 18:04)

Denní snění je znakem nevyzrálé osobnosti. Často se vyskytuje u dětí. Přicházíte o realitu a koledujete si o pořádnou neurózu.

Tereza (Ne, 18. 4. 2010 - 17:04)

V denním snění můžeme...Tak tomu věřím :) Přestávám pomalu, taky nesnim pořád...

Blackie (Ne, 18. 4. 2010 - 17:04)

Zdravím, jestli někdo také...Taky se zasnívám, ale dokážu to ovládat. Také sním o mém budoucím životě a podobně, a protože je mi teprve 14, tak je to většinou tak v těch 20 letech, co bych chtěla dělat..... Nejednou mě napadlo, že se mi to stává pro to, abych se zabavila, když se nudím nebo také proto, že chci aby se to stalo, ale nestane se to.... Také mě ale napadlo to, že si přebírám různé způsoby budoucího života a díky tomu se budu moci lépe rozhodnout, co budu chtít dělat,....ale také to, že se chci změnit. Je toho hodně a má to světlé i stinné stránky.....

Renata (Ne, 4. 4. 2010 - 12:04)

V denním snění můžeme prožívat život takový, jaký bychom si ho přáli mít. Můžeme mít lásku, která je naprosto dokonalá, prožívat různé vztahy a příběhy a být jejich vlastním režisérem. Přináší nám to uspokojení a odvádí to pozornost od našich problémů. Co si však neuvědomujeme je obrovské množství času, které nám to bere. Denní snění nám poskytne obranný štít proti problémům, může nám i pomoci, abychom se vlivem různých negativních vlivů nedostali do vážnějších psychických problémů. Ale když sníme, náš čas letí strašně rychle. Prožijeme jeden příběh, zasníme se a nechceme přestat. A není to jen čas o co přicházíme. Většina z nás tráví hodiny v tmavé místnosti skrčená v útulném gauči a poslouchá muziku. Ideální atmosféra pro snění, ale co to udělá s naším zdravím. Nechodit na čerstvý vzduch a nehýbat se, trávit čas v jedné poloze. A naše psychika (paměť, rozlišování skutečnosti a fantazie) a to ostatní kolem nás - naše skutečné vztahy, náš skutečný život. Po více než deseti letech denního snění jsem možná nepropadla depresi nebo jiné nemoci, protože mě to chránilo před všemi problémy. Ale můj skutečný život je chudý a nedosáhla jsem ničeho z toho, co jsem chtěla. Prospala jsem 10 let života. Nic si z této doby nepamatuji. A nikdo mi je už nevrátí. Mohla jsem za tu dobu projít spoustou problémů, ale mohla jsem i prožít mnoho krásného, ale spala jsem. Zkuste přestat snít a zkuste začít žít vědomě vlastní život. Vlastní příběh. Uvidíte jak krásné to může být.

eternity (Út, 16. 2. 2010 - 16:02)

tak toto je diskuze ktera me opravdu po dlouhe dobe potesila protoze je mi teprve 20 let a jsem desne velky snilek uz nevim od kdy ale neustale snim kdyz vstavam kdyz jdu do skoly kdyz jsem ve skole kdyz jedu autobusem kdyz jdu spat kdykoliv a nejradeji u toho posloucham hudbu a chodim k tomu potom se ale citim trochu jako blazen uz jsem zacala vyhledavat co to presne je schizofrenie jestli ji nahodou netrpim a vselijake takove nemoci protoze mi to nepripadlo normalni abych ve sneni prozivala takove veci a v normalnim zivote byla zklamana a smutna protoze se obcas citim sama prestoze mam pratele a chodim na party a ve skole me maji radi a tak ale chtela bych si najit nejakou lasku fakt velkou protoze muj nejdelsi vztah mel dva roky a pak se rozpadl ale i v jeho prubehu jsem furt o necem snila respektive o nekom a me proste kdyz se mi nekdo libi muze to byt i celebrita nebo kluk ktereho jsem potkala na dovolene a uz ho nemam sanci videt tak o nem snim jak bych ho chtela jak se pozname a jak to vsechno pokracuje pak ale jsem nestastna ze doopravdy nikoho nemam a ze je to jen vymyslene ze ve skutecnosti se nemuzu zamilovat protoze to nikdy neni ono protoze to nikdy neni tak dobre jako v tom sneni a ja jsem z toho nestastna takze kdyz jsem narazila na toto tema docela me to uklidnilo protoze pokazde se do sneni utikat neda hlavne kdyz ty problemy jsou kvuli sneni kdyz z nich dostanete takovou uzkost ale jinak musim rict ze je to fakt krasnyps omlouvam se za styl psani ale je to kvuli tomu abych si udrzela malou anonymitu protoze je to vlastne poprve co jsme se sverila

Pepa (Út, 2. 2. 2010 - 21:02)

Zdravím, jestli někdo také...Ahoj,tak jsi první člověk o kterém čtu,že prožívá něco stejného jako já.Já tímto sněním trpim už od dětství taky mi dělá velké potíže se od toho odtrhnout a myslet reálně,zkoušel jsem to i vysvětlit doktorce,ale moc mě asi nepochopila.Hodně mi to bere,ale zároven i něco dává.Díky tomuto snění necítim takovou prázdnotu

Leo (Ne, 31. 1. 2010 - 20:01)

Tak mám stejnej "problém" Snim téměř denně, cestou do práce, doma i v práci. Základ je mp3 v uších, pak se dokážů do svých snů ponořit ještě více. Bohoužel si začínám uvědomovat, že tak jen utíkám od svých problémů v realném životě...  Raději než něco řešit vemu mp3 a ulítnu si někam jinam... Nemyslim, si že jsem nějkakej blázen, ale bojim se, abych časem nějak nezvrtlo. V rodině se s psychyckýma problémama setkali téměř všichni ve velké míře , což je to, vzhledem k dědičnym dispozicim, co mě nejvíc vyndavá... nechtěl bych dopadnou stejně. nevíte někdo o tom něco víc? na interntu jsem toho moc nenašel...

nikoule (St, 25. 11. 2009 - 21:11)

Děkuju za všechny postřehy ohledně Vašeho snění,píšu na toto téma diplomku,taky ráda sním... pokud by jste měli jakoukoliv zajímavou literaturu, zvláštní sen, viděli divadlo nebo cokoliv společného s tímto tématem MOC prosím napište :-)Díky za pomoc

david (Čt, 11. 6. 2009 - 09:06)

Také rád sním- je to možná můj dominantní rys. Někdo to možná považuje za směšné - ale mně prostě zatím nikdo nic lepšího nenabídnul. Díky tomu svému snění mohu "prožít" třebas desítky, stovky zajímavých životů na různých částech Země. Jo, dalo by se namítnout,že lepší je vybrat si jeden sen, jeden cíl - a tvrdě pracovat, abych jej uskutečnil. Ale tím pádem se zřeknu těch jiných snů!Poznal jsem řadu lidí, kteří se zaměřili na toliko jeden sen, strávili jím celý život - a ke stáru toho litují. Mnozí, kterří jdou "tvrdě za svým snem" pracují 12-14 hodin denně - a na život jako takový jim ani nezbývá čas. Možná než jednu velkou sklenici vypít až do dna je lepší ochutnat z celé řady sklenic.

Markéta (St, 10. 6. 2009 - 21:06)

Ahoj, musím se přiznat, že snění patří do mého každodenního života. Zřejmě je to tím, že jsem moc tichá - introvert a nemám moc, no vlastně žádné přátele. Sním všude - ráno, než ještě vstanu z postele, cestou do školy, ve škole(ale to se nevyplácí - jsem pak mimo a když se mě učitel na něco zeptá, musím se trapně ptát, jak zněla otázka), sním doma(nejlépe s mp3 v uších - hudba vytváří skvělý doplněk k příběhům), večer před spaním. Je to prostě moje naplnění. Ráda vytvářím různé příběhy, někdy třeba podle filmu. Představuji si sebe, ale žiji někde jinde, prožívám různé akční dobrodružství nebo si vysnívám lepší život tady ve městě. Všimla jsem si, že ve svých snech se snažím upoutat pozornost jiných, nevím ale proč. Např se něco stane a já se snažím zachránit situaci nebo ostatní lidi a tím si zasloužím jejich obdiv. Nebo si představuji, jak někdo zachraňuje mě. Moc ráda využívám imaginární galerii. Jsou okamžiky, které si chci uchovat. Funguje to jak foťák - vyfotím si do paměti mé vzpomínky a zážitky a pak si je neustále přehrávám(je to ideální, pokud jste se do někoho zakoukali).Nevýhodou vymyšlěných příběhů je, že občas se snažím rozpoznat, zda se staly nebo ne., celé se to spojuje do jednoho. Četla jsem, že když si něco představíme, reagujeme na to i fyzicky - např kyselý citron, zkřiví se vám pusa, to protože je fakt kyselý. Narážím na to, že se třeba ve skutečnosti tvářím tak, jak ve vymyšleném příběhu(ale jen když jsem o samotě).No a můj závěr: kdybych nesnila, asi bych se zbláznila. Doopravdy, musela bych pociťovat uplné prázdno.

marie (Út, 9. 6. 2009 - 23:06)

Ivano, pises, ze "Později se ztrácí potřeba. Je to popsané v příručkách pro psychology." Ma to nejaky nazev pod kterym to najdu? Diky.

NESYNKA (Út, 9. 6. 2009 - 17:06)

LIdičky,pište,všichni co jste tu napsali,jste úžasní a skvělí úplná fantazie!

taky jedna zasn (Čt, 16. 4. 2009 - 13:04)

pro Dana:Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí. Střídá v sobě spoustu jedu.Truman CapoteNaše sny mohou být vždy silnější než realita všedního dne.Jindřich ValíčekŠťastný je ten, kdo sní své sny, a je připraven zaplatit cenu, aby je realizoval.Leo Josef SuenensČlověk užívá své fantazie k uspokojování svých ve skutečnosti nesplněných přání.Sigmund Freud

Dan (Čt, 16. 4. 2009 - 10:04)

Na doplnění jeden citát:Jsou lidé, kteří žijí a nikdy nezasní se,jsou druzí - ti zas, co sní a nežijí,a pak ti ostatní, co tiše šeptají si:sen je skutečnost a život pomíjí. (František Halas)

Reklama

Přidat komentář