Mám synovce, znám ho od dětství i když to je nevlastní, vždycky byl veselý, akční a inteligentní, zkrátka by člověk řekl, že měl budoucnost.
Ale před rokem a půl se hrozně rozhádal s rodiči, nikdo z rodiny neví o co tehdy šlo, ale on to vypráví takto:
Když jsme se přestěhovali, tak jsem měl deprese, nevycházel jsem s rodiči, u nás to vlastně nebylo nikdy ideální a vždy se rodiče hádali(jeho bratr to odnesl taky psychicky-epilepsie, když u nás býval přes prázdniny vůbec jí neměl a to tu byl i s bratrem-synovec o kterém píšu, měl je jen když přijeli jejich rodiče), vykašlal jsem se prakticky na školu která mě bavila kvůli tomu že bych se o vše finančně musel celý rok v 18 starat sám(sám si to vyčítal a svěřil se, že ho tam i děti šikanovali), rodiče se mě chtěli asi už tehdy zbavit, odepsali mě, byl jsem pro ně póvl a nadávali mi každý den.
Zkrátka jsem to neustál, do toho jsem se staral o bratra i psa, škola mě nebavila, otec jí vybral jelikož strojírenství s elektrotechnikou má budoucnost a na obchodku jsem nechtěl kvůli bratrovi, aby měl klid.
Nějak se prý nedokázal adaptovat, takže se rozhodl zkusit jinou třídu, kde už mu to vyhovovalo a dokonce si našel holku, z ničeho nic ožil, bylo vidět že je šťastný a že pro tu holku udělá hodně, furt seděl u mobilu když tu byl nebo pro ní něco vyráběl dokonce se u nás učil.
Jenomže z ničeho nic se rozhádal s rodiči, rozešel se s holkou a bydlí pomalu rok u nás.
Co předcházelo tomu rozchodu nikdo neví, hodně se kolem toho mlží, jen vím že jeho otec jim nikdy nevěnoval pozornost a byl tvrdý, jejich matku nesnesu, pro mě je psychicky chorá, deptá lidi okolo, intrikuje atd., dokonce když se dozvěděla že barák od manželových rodičů se na nás přepíše, jelikož jsme jediní kdo tu bydlí, starají se o barák i rodiče, tak napsala tchýni že jim nepůjde na pohřeb, že jsou svině a jim nic nedali, že mají vnuka vyhodit z baráku atd., introkovala proti vlastnímu dítěti a to tvrdí jak ho nemá ráda, dokonce když s ní utl kontakt, tak přes fb po něm pátrala.
Co si vzpomenu tak je jen to, že říkal, jak ho rodiče nutili během toho studia chodit na noční, když nešel tak se k němu chovali jak ke kusu hadru, prý se nakonec nějak složil, že nezvládal vztah, školu a práci, takže jeho matka začala intrikovat vůči jeho přítelkyni, aby se rozešli, dokonce když byla těhotná, tak se mu pokusila sebrat peníze z účtu, takže zavolal policii, což vedlo nakonec k peklu.
Udělala cokoliv, aby mu zkazila život, poslala komisi na jeho školu, aby ho vyhodili, věděla že párkrát zůstal doma kvůli bratrovi nebo kvůli práci či psovi, že mu nejde praxe ze kterých měl dělat zkoušky, tak mu to osolila.
Do toho tehdy ještě probíhal potrat a bylo toho na něj moc, když se nakonec rozešli s přítelkyní, tak už neměl důvod se dál snažit, že vše co chtěl shořelo na popel, ale snažil se to napravit, našel si práci a měsíc a půl pracoval než si našel lepší, prý mu neseděla pásová výroba 12hodin, kort né když byl na dně a byl rád když si našel lepší, což mu otec zatrhl znovu mu prý rozbil hubu a tentokrát vyhodil na ulici.
Otec ho furt byl když něco udělal, nevnímám to jako správnou výchovu, ale tam to bylo běžné.
Tohle je asi to hlavní proč se teď nedokáže srovnat, začal se stranit úplně všem, párkrát jsem ho viděla i brečet.
Do práce jakžtakž chodí, ale bez vzdělání má problém sehnat solidní zaměstnání, takže spíše brigádničí.
Doma nevyleze z pokoje a má v něm hrozný nepořádek.
Dokonce se vykašlal i na dálkové studium, kvůli kterému si bral půjčku, rodiče ho vyhodili na ulici bez podpory.
A on je sám o sobě v současné době spíše líný pracovat, pracoval 2 měsíce jako strojník programátor CNC, 4 měsíce jako obchodně technický zástupce, poté 2 měsíce jako servisní technik potom se odstěhoval na 4 měsíce kdy zas pracoval jako programátor a teď pracoval jako vedoucí skladu/údržbář 3 měsíce.
Během doby kdy nepracoval, tak měl různé brigády na černo, v lese kácel dřevo a pomáhal v hospodě.
Takže je teď nehorázně přelétavý.
Moje děti a kamarádčiny ho zbožňovaly, ale on se jim teď straní, měl i kamarády a utl s nimi kontakt.
Zkrátka se uzavřel a vypadá to jako by si chtěl někdy ublížit.
Dokonce začal hodně hrát na PC, ale kupodivu nepije alkohol, nějak mu nedělá dobře, dokonce se jednou poranil když se opil.
Taky začal kouřit, je notorický nekuřák a začne kouřit, tohle byla první věc které jsem si všimla.
Ale jako člověk je fajn, když ho někdo požádá o pomoc(musí se mu říct), tak je do 5 sekund oblečený a jde hned pomoci, dokonce rád, ale sám od sebe nepomůže.
Poslední dobou se mi dokonce zdá jako by měl problém se soustředit, dokonce v práci říkají že je někdy na 100% výkonný, je mnohem chytřejší než jiní a snaživý, ale někdy jako by vypl a byl jinde, stál tam jen tělem a to často, hlavně když mu někdo něco vysvětluje, kárá nebo po něm řve jako by měl trauma.
Hodně se taky bojí prudkých pohybů, nad jeho hlavou a nechá si vše líbit aniž by se ozval.
Prý poslední dobou ani nejí a nespí, zkrátka nežije.
Nevím jak mu pomoci, ale teď se od nás zase bude stěhovat kvůli práci, kupodivu si našel práci v administrativě slušně placenou a nějakou brigádu v bance.
Když jsem se ho ptala zda ví o tom, že musí ještě dodělat maturitu dálkově, tak jim to nevadilo, šlo jim o znalosti, test IQ v praxi a on bez problémů prošel.
Zkrátka není hloupý a doufám že mu to vyjde.
Jen se o něj právem bojím, to že se na něj vysrali rodiče a mi jsme jeho poslední rodina, naděje i podpora pro mě znamená, že se mu pokusím pomoci.
Obzvlášť teď když se mi svěřil, že si vzal půjčku 60000, aby vše zaplatil, bydlení a školu.
Bude splácet po 2500 na 3 roky, takže by to měl zvládnout.
Bydlení ho vyjde na 4000, takže mu zbyde dost peněz.
Ale psychicky zkrátka není v pořádku, všichni to na něm už pomalu vidí z lidí kteří ho znají.
Dnes jsme se o něm bavili a nikdo neví co s ním.
Jak mu pomoci, když nechce a vypadá to, že se vzdal a nechce dál bojovat, vždyť by si alespoň udělal pořádek v pokoji(takový bordel jste v životě neviděli), místo válení se doma by pracoval, když mu chybí peníze a hlavně by přestal hrát, ale né to on se pomalu přestal vzdělávat a snažit se programovat.
Chodil by ven a neležel jen v pokoji, byl by s přáteli.
Byla bych ráda, kdyby byl zpět takový jakého si ho pamatuji a znám.
Ironií je, že ho prý hraní ani nebaví.
Dnes jsme měli do půlnoci rodinnou oslavu po Vánocích a že by se ukázal, né, to on se před náma schovával jakoby se i styděl.
Nevím co si o tom myslet a omlouvám se za tak dlouhý text, jen jsem unavená a vrtá mi to vše hlavou.
No nic dobrou noc, spíše ráno. :)
Mám synovce, znám ho od dětství i když to je nevlastní, vždycky byl veselý, akční a inteligentní, zkrátka by člověk řekl, že měl budoucnost.
Ale před rokem a půl se hrozně rozhádal s rodiči, nikdo z rodiny neví o co tehdy šlo, ale on to vypráví takto:
Když jsme se přestěhovali, tak jsem měl deprese, nevycházel jsem s rodiči, u nás to vlastně nebylo nikdy ideální a vždy se rodiče hádali(jeho bratr to odnesl taky psychicky-epilepsie, když u nás býval přes prázdniny vůbec jí neměl a to tu byl i s bratrem-synovec o kterém píšu, měl je jen když přijeli jejich rodiče), vykašlal jsem se prakticky na školu která mě bavila kvůli tomu že bych se o vše finančně musel celý rok v 18 starat sám(sám si to vyčítal a svěřil se, že ho tam i děti šikanovali), rodiče se mě chtěli asi už tehdy zbavit, odepsali mě, byl jsem pro ně póvl a nadávali mi každý den.
Zkrátka jsem to neustál, do toho jsem se staral o bratra i psa, škola mě nebavila, otec jí vybral jelikož strojírenství s elektrotechnikou má budoucnost a na obchodku jsem nechtěl kvůli bratrovi, aby měl klid.
Nějak se prý nedokázal adaptovat, takže se rozhodl zkusit jinou třídu, kde už mu to vyhovovalo a dokonce si našel holku, z ničeho nic ožil, bylo vidět že je šťastný a že pro tu holku udělá hodně, furt seděl u mobilu když tu byl nebo pro ní něco vyráběl dokonce se u nás učil.
Jenomže z ničeho nic se rozhádal s rodiči, rozešel se s holkou a bydlí pomalu rok u nás.
Co předcházelo tomu rozchodu nikdo neví, hodně se kolem toho mlží, jen vím že jeho otec jim nikdy nevěnoval pozornost a byl tvrdý, jejich matku nesnesu, pro mě je psychicky chorá, deptá lidi okolo, intrikuje atd., dokonce když se dozvěděla že barák od manželových rodičů se na nás přepíše, jelikož jsme jediní kdo tu bydlí, starají se o barák i rodiče, tak napsala tchýni že jim nepůjde na pohřeb, že jsou svině a jim nic nedali, že mají vnuka vyhodit z baráku atd., introkovala proti vlastnímu dítěti a to tvrdí jak ho nemá ráda, dokonce když s ní utl kontakt, tak přes fb po něm pátrala.
Co si vzpomenu tak je jen to, že říkal, jak ho rodiče nutili během toho studia chodit na noční, když nešel tak se k němu chovali jak ke kusu hadru, prý se nakonec nějak složil, že nezvládal vztah, školu a práci, takže jeho matka začala intrikovat vůči jeho přítelkyni, aby se rozešli, dokonce když byla těhotná, tak se mu pokusila sebrat peníze z účtu, takže zavolal policii, což vedlo nakonec k peklu.
Udělala cokoliv, aby mu zkazila život, poslala komisi na jeho školu, aby ho vyhodili, věděla že párkrát zůstal doma kvůli bratrovi nebo kvůli práci či psovi, že mu nejde praxe ze kterých měl dělat zkoušky, tak mu to osolila.
Do toho tehdy ještě probíhal potrat a bylo toho na něj moc, když se nakonec rozešli s přítelkyní, tak už neměl důvod se dál snažit, že vše co chtěl shořelo na popel, ale snažil se to napravit, našel si práci a měsíc a půl pracoval než si našel lepší, prý mu neseděla pásová výroba 12hodin, kort né když byl na dně a byl rád když si našel lepší, což mu otec zatrhl znovu mu prý rozbil hubu a tentokrát vyhodil na ulici.
Otec ho furt byl když něco udělal, nevnímám to jako správnou výchovu, ale tam to bylo běžné.
Tohle je asi to hlavní proč se teď nedokáže srovnat, začal se stranit úplně všem, párkrát jsem ho viděla i brečet.
Do práce jakžtakž chodí, ale bez vzdělání má problém sehnat solidní zaměstnání, takže spíše brigádničí.
Doma nevyleze z pokoje a má v něm hrozný nepořádek.
Dokonce se vykašlal i na dálkové studium, kvůli kterému si bral půjčku, rodiče ho vyhodili na ulici bez podpory.
A on je sám o sobě v současné době spíše líný pracovat, pracoval 2 měsíce jako strojník programátor CNC, 4 měsíce jako obchodně technický zástupce, poté 2 měsíce jako servisní technik potom se odstěhoval na 4 měsíce kdy zas pracoval jako programátor a teď pracoval jako vedoucí skladu/údržbář 3 měsíce.
Během doby kdy nepracoval, tak měl různé brigády na černo, v lese kácel dřevo a pomáhal v hospodě.
Takže je teď nehorázně přelétavý.
Moje děti a kamarádčiny ho zbožňovaly, ale on se jim teď straní, měl i kamarády a utl s nimi kontakt.
Zkrátka se uzavřel a vypadá to jako by si chtěl někdy ublížit.
Dokonce začal hodně hrát na PC, ale kupodivu nepije alkohol, nějak mu nedělá dobře, dokonce se jednou poranil když se opil.
Taky začal kouřit, je notorický nekuřák a začne kouřit, tohle byla první věc které jsem si všimla.
Ale jako člověk je fajn, když ho někdo požádá o pomoc(musí se mu říct), tak je do 5 sekund oblečený a jde hned pomoci, dokonce rád, ale sám od sebe nepomůže.
Poslední dobou se mi dokonce zdá jako by měl problém se soustředit, dokonce v práci říkají že je někdy na 100% výkonný, je mnohem chytřejší než jiní a snaživý, ale někdy jako by vypl a byl jinde, stál tam jen tělem a to často, hlavně když mu někdo něco vysvětluje, kárá nebo po něm řve jako by měl trauma.
Hodně se taky bojí prudkých pohybů, nad jeho hlavou a nechá si vše líbit aniž by se ozval.
Prý poslední dobou ani nejí a nespí, zkrátka nežije.
Nevím jak mu pomoci, ale teď se od nás zase bude stěhovat kvůli práci, kupodivu si našel práci v administrativě slušně placenou a nějakou brigádu v bance.
Když jsem se ho ptala zda ví o tom, že musí ještě dodělat maturitu dálkově, tak jim to nevadilo, šlo jim o znalosti, test IQ v praxi a on bez problémů prošel.
Zkrátka není hloupý a doufám že mu to vyjde.
Jen se o něj právem bojím, to že se na něj vysrali rodiče a mi jsme jeho poslední rodina, naděje i podpora pro mě znamená, že se mu pokusím pomoci.
Obzvlášť teď když se mi svěřil, že si vzal půjčku 60000, aby vše zaplatil, bydlení a školu.
Bude splácet po 2500 na 3 roky, takže by to měl zvládnout.
Bydlení ho vyjde na 4000, takže mu zbyde dost peněz.
Ale psychicky zkrátka není v pořádku, všichni to na něm už pomalu vidí z lidí kteří ho znají.
Dnes jsme se o něm bavili a nikdo neví co s ním.
Jak mu pomoci, když nechce a vypadá to, že se vzdal a nechce dál bojovat, vždyť by si alespoň udělal pořádek v pokoji(takový bordel jste v životě neviděli), místo válení se doma by pracoval, když mu chybí peníze a hlavně by přestal hrát, ale né to on se pomalu přestal vzdělávat a snažit se programovat.
Chodil by ven a neležel jen v pokoji, byl by s přáteli.
Byla bych ráda, kdyby byl zpět takový jakého si ho pamatuji a znám.
Ironií je, že ho prý hraní ani nebaví.
Dnes jsme měli do půlnoci rodinnou oslavu po Vánocích a že by se ukázal, né, to on se před náma schovával jakoby se i styděl.
Nevím co si o tom myslet a omlouvám se za tak dlouhý text, jen jsem unavená a vrtá mi to vše hlavou.
No nic dobrou noc, spíše ráno. :)
- Odpovědět
Pošli odkaz