Nic jsem nedokázala

Promiň, ale seš úplně blbá. Já se vnímám dost podobně, až na dvě vyjímky - jsem o něco starší a jsem sama. Vím, že všechny nemůžeme být modelky, ale já jsem opravdu ošklivá, normální chlap by na mne nesáhl ani tyčí na dráždění opic. Tvůj život je k ničemu, přestože už šest let máš vedle sebe někoho, kdo s tebou chce být. Hahaha

sunset - ty máš špatné rodinné zázemí. Jestli půjdeš na vysokou a budeš bydlet na kolejích, zlepší se to, uvidíš. Je děsné, když tě rodiče akorát kritizujou, ale jakmile se dostaneš ze sféry jejich přímého vlivu, tak to bude lepší. Přeju hodně štěstí!

Ingrid, podle mě bys potřebovala "léčbu šokem" - nemyslím to nijak zle. Ale pokud by se ti např. rozpadl vztah, třeba by sis konečně uvědomila, jak jsi předtím byla šťastná a mělas parádní zázemí a příležitost dělat cokoli. Mě osobně z takové životní apatie a lenosti či neschopnosti u něčeho vydržet vyvedl zážitek, kdy jsem byla kousek od smrti. Pochopila jsem, že skvělé je už "jen" vůbec to, že jsem naživu a dokonce nestrádám hladem a navíc mám i kde bydlet a ještě ke všemu mám spokojený vztah. To jsou všechno věci, které máš i ty. A pokud máš dojem, že chceš v životě dokázat něco jiného (naučit se jazyk, něco vystudovat atd.), tak to udělej. Když to neuděláš, jsi jenom líná a propadáš sebelítosti.

Dee,
Ja vim, ten se snazim udrzet za kazdou cenu. Ale ted stoji pred volbou, skola nebo prace, ktera je slusne placena? Doposavad sem ve dvou firmach, kde sem delal delal jen za 4000 hrubeho, cca 3500.
A nestuduji proto, abych delal za tak malo, tak jestli prace vyjde, budu muset bohuzel opustit skolu, myslenku na cestovani. Ach jo.
Ale asi jinou cestu nevidim?

super dík za radu ! :-)

Tak si pořid byt kousek od Prahy.Já jsem sama s dítětem ,založila si st .spoř a po 6letech dostala úvěr.Nyní mám vlastní byteček,který budu ještě 15let splácet.Jsem ekonomicky v průměru a jde to!(je to neslušné ale pro orientaci moje příjmy jsou 14000kč i s výživným na dítě.)

jojo co bych dala za garsonku, ale i ta pitomá garsonka stojí od 1.600 000 do 2.000 000.(v Praze)
No budu muset něco vymyslet ještě kouknu na tu nástavbu, jak to tam je s tou Matikou a uvidím co a jak...

Dee, vlastní byt je něco ohromného a naprosto základního. Dodnes si pamatuju, jak jsem byl doslova šťastný, když jsem získal státní byt IV. kategorie (jediná místnost 11 m2, příslušenství na chodbě). To se pak vesele popereš s čímkoli, nic ti není zatěžko, když pomine tahle existenční starost. Nevím, jak to vypadá teď - mně novodobý kapitalista sebral i to.

Tak si udělej nádstavbu na maturitu..na dva roky..matematiku zvládneš..možná ze čtyřkama...ale zvládneš...

Hm mě by stačilo mít svůj vlasní byt, což samozřejmě není reálné...Hypo mi nedají a žít od koruny ke koruně...to je přežívání a takové období jsem si už jednou zažila.Hrůza.
Mám dost času před sebou,ale samozřejmě na vše je potřeba vzdělání,jak jsem již psala Matematiku nezvládnu, ale zkusím nějakou rekvalifikaci, i když co jsem se dívala,tak to co se mi líbilo (podotýkám nebyl to kurz na manažera), tak měli podmínku, že to je pro lidi s maturitou :-( tak jak si má člověk zvednout kvalifikaci,když to vlastně je něčím omezené, asi tím pádem musím v mé kategorii č.3 (vyučená) tak zas na kategorii č .3 např.zedník,truhlář,atd..

Ty máš život před sebou tak máš dost času něc dokázat.Co je to něc dokázat????Je to to ,aby člověk byl se svým životem alespon trochu spokojený,nemusel se za sebe stydět a žil tak jak má rád(někdo studiem,jiný rodinou,třetí cestuje,čtvrtý honí peníze.....)

Hlavně s tím studování VŠ abyste nedopadla jako většina mladých na antidepresivach a na práškách na spaní...Studuji + všech mých 10 kamárádek denně studium ekonomika a management..a už 3 roky jsme na stilnoxu..a na neurolech..pár lidí pere i antidepkáče...přes den přednášky zbytek dne učení...si člověk říká ,že se má učit během zkouškového...ha kecy..to bychom nedali ani náhodou...a to jsme už ve třetáku...skoro Bc.píši hrozně na rychlo...takže omlouvám se za chyby...jenom kdybych mohla vrátit zpět..tak na Výšku nejdu...přítele nemám, rodinu nemám, titul budu mít...snad...nervy na dranc...ale nějak ještě žiju..Jestli nervy máte jako z ocele a nic Vás nerozhodí..prosím běžte studovat...už pěkných 6 měsícu..jsem pořád na kolejich...takže procházka sport..cha..kde na to člověk má vzít čas. ..tak lidi běžte na výšku za dva roky do obvoďáka ať Vám předepiše Stilnox, Neurol...atd...Ne vše je zadarmo...

Myslíte si, že jste nic nedokázali, jste na omylu, dokázali jste většinou velmi mnoho, žijete životem slušných lidí, nikoho nepodvádíte, nikomu neubližujete.
A to není málo. Není to sice všechno, to připouštím, ale i za to můžete být na sebe hrdí. Ne každý to svede.
Možná ti úspěšní, ke kterým vzhlížíte, jsou lidé, keří nemají již žádnou čest, protože o všechnu už přišli.
Někteři tito lidé probdí noci na lůžku v hrůze co zase přijde, kdo se je pokusí okrást nebo zabít. Popřípadě koho budou muset napálit, koho podvést oni sami, aby byli i nadále "úspěšní".
Je jen velmi málo beztarostných a spokojených "úspěšných" lidí.
Možná existují i čestné vyjímky, ale já je neznám.

Tak maluj,jiní touží po tom co ty máš a nevážíš si toho=rodina.

já si myslím,že tato diskuze neměla být jenom o tom,co každý dokázal nebo nedokázal po stránce materiální,ale třeba i po stránce toho,co za ním po smrti zůstane.Po někom zůstane třeba obraz,kniha,most,který projektoval,nebo nějaký lékařský objev,který pomůže lidstvu.a co zůstane po mě?nic!!!! Celý svůj život jsem prožila úplně normálně-práce,děti,rodina-sice je to svým způsobem štěstí ,ale mě to neuspokojuje,ale jsem k sobě kritická a vím,že jsem dřív o to nijak neusilovala abych v něčem vynikla a ted už je pozdě.Taky v tom jistě hrají roli i geny a to u mě taky nehrozilo.

Marku jak máš byt tak máš to největší co můžeš mít...co bych za nej dala.
Je mi 26, bydlím v Praze v podnájmu, věčně mám nervy, že každou chvíli tam být nemusím (jako že bytná, mě vyhodí ze svých osobních důvodů) Nemám kam bych se přestěhovala.Pouze do několik kilometru vzdáleného malého městečka kde není práce.Dále jsem jen vyučena(což v našem městě byl vrchol)a ted zjištuji, že jsem povl pro ostatní. Taky jsem musela po škole hned makat abych dávala našim na nájem.Jsem sama 4 roky nemám žádného přítele, takže samota na mě taky doléhá..Přemýšlím i otom že bych si udělala maturitu, jenže můj velkej problém je, že mi nejde Matematika, takže kvuli ní bych nezvládla ty roky dálkového studia.Nic nemám...mám jen tu blbou nejistotu co bude!

Měla jsem běžné věci,byt1+2, starší autíčko,nezajímavou leč slušnou práci,myslela jsem si že to nestačí měla depky,že jsem nuzák,nestudovaný chudák aj.(mám střední),tad´nastal zvrat.Začala jsem podnikat,asi přijdu o byt ,autíčko nejede nemám na opravu a já už vím ,že mi bylo dobře,já hloupá,kam jsem se hnala.

Neco mi to pripomina.
Je i 22, mam byt, nejak jakstaks vyziju a sale. Chyby mi to co clovek by mel mit automaticky. Vsichni rikaj, mas vse co mlady clovek by mel mit, na co si stezujes?
Nevim, uz mi prijde, ze zivot je jen nefer, sobe pomoci neumim, udajne jinym ano, co ja vim? Ale neumim a nedokazal sem tez nic.

H, tak držím palce :-)
Já jsem teď nemocná a děsně mě to štve, nemám na nic náladu, jen se snažím odpracovat si v práci svoje a po večerech ležím.