Postabortivní syndrom

Jsem ve 13. týdnu...Poradna AQUA VITAE nabízí bezplatné poradenství ženám bez rozdílu věku a stavu či sociálního statutu, které se ocitly v tíživé životní situaci spojené zejména s ...

Potraty po 12. týdnech běžně provádějí v Holandsku. Pokud chceš, mohu Ti poslat odkazy na stránky klinik, na které se můžeš obrátit. Je to ale finančně i organizačně náročnější než u nás.

Jsem ve 13. týdnu těhotenství, přítel se se mnou včera rozešel. Jedno dítě už mám, sama vychovávat nezvládnu. Chci na potrat, ale kde mi ho udělají, když jsem překročila hranici 12. týdnů?

ti, co píšou, že PAS neexistuje, jsou chlapi, protože to nedokážou pochopit, zmetci, stejně největší procento žen jde na potraty kvůli nim...:( právě PAS prožívám a je to ten největší hnus a to sem už v životě zažila hodně ošklivýho.. doporučuji těm, kteří se rozmýšlejí, ať volí dítě..ti, co jsou si jisté potratem, to možná psychicky zvládnou, ale jestli ve vás něco hlodá, nedělejte to a věřte vnitřnímu hlasu..

pred 25 lety jsem byla na preruseni.dnes mam 3dcery,22let,20let,a 6lets malou mame od narozeni problem ,chodime na psych.psych ,asi jsem cely zivot trestana za to ,že jsem v 18letech sla na potrat,čekala jsem dvojcata a zustala bych s nimi sama.musis se s ditetem rozloučit,nechodte na potrat!!!!!!

Velmi dobrá podpora a pomoc v projektu Prázdná kolébka na www.dlouhacesta.cz

Fundovaná pomoc přes email na www.linkapomoci.cz Tel: 800 108 000

Ahoj já taky... Přesto- nebo právě proto- že jsem nešla na interrupci, ale umřelo samo. Pošli mail, chceš li. E.

holky,chodite sem nekdo s timto problemem?potrebovala bych s nekym mluvit...

Drahá Limetko,chci ti říct, že ti pán ježíš odpustil,věděl o tom, co děláš.Nechává nám svobodnou vůli.Opravdu to nejde ničím odčinit a On na to Bůh myslel,že se dostanem v našich životech tak daleko, že to nebudeme moci ničím odčinit.Tak poslal svého syna Ježíše, aby to odčinil za tebe i za mě a za všechny další.Když to neodmítneš a budeš ho prosit za odpuštění, uleví se ti navěky.Vypláčeš to a ten smutek dobolí a přestane.Staneš se jeho dcerou a budeš to vnímat i fyzicky ,jaksi se změníš a co jsi nevědomky udělala bude pryč.I když na to asi nikdy nezapomeneme.Kdyby bylo zde na zemi tak lehké žít, nemusel by Ježíš vůbec tak trpět, ale on to udělal pro nás všechny.Je Bůh a milující přítel člověka.

Pana doktora Uzla lituji, že se bude muset zpovídat Bohu za svoje podle mého mínění mylné názory, že tyto příznaky neexistují.Zavírá oči před pravdou a následkama, které provází jak muže tak ženy.Projevující se v depresích, smutkem,nemožností se radovat ze života,problémy v komunikaci se sebou samým a sebou sama, v růstu osobnosti a sebepřijetí. I v pocitu viny, kterou člověk cítí. I jakási nečistota v myšlní.To jsou jen naokraj věci, které opravdu provází počin interupce.je to i hřích a vyžaduje prosbu o odpuštění u nejvyšší instance u Boha Otce skrze víru v jeho syna ježíše.S bolestí musíme k doktorovi a s hříchem k Bohu.Výborné na tom je , že Ježíš byl i lékař, tím že uzdravoval nemocné a dělá to dodnes.je to ale tajemství víry.

ještě musím podotknout velmi důležité bylo , že jsme prošli terapeutickým uzdravujícím procesem. Bolelo to v duši i na těle.Psycholožka byla shodou okolností věřící a vztahy i sexuální se nám postupně upravovaly.A potom i kazelka Grůberová z Německa zde v Česku dělala vnitřní uzdravení skrze slovo Boží.je to proces.Deprese už nemám ani ten hluboký smutek.Jen se mi občas stýská po mých dětičkách.Moc jsme se i naplakali, já i muž.

Začali jsem uplně znovu, takže jsme se narodili do boží rodiny skrze víru v ježíše kterou nám všem Bůh nabízí.Zlepšilo se všechno, i když to nebyla procházka růžovým sadem a ze dne na den.Držíme se nějak i partner toho velmi litoval.nezorešli jsme se ale stali jsme se manželi.A měli další děti.

Dobrý den,
píšu na téma postabortivní syndrom bakalářkou práci. Myslím, že je více než vhodné, aby byla tomuto tématu věnována větší pozornost. V rámci této práce sháním také nějaké kazuistiky, tedy konkrétní příběhy žen, které něčím podobným prošly. Samozřejmě si uvědomuji, jak musí být bolestivé a těžké o této zkušenosti mluvit. Kdyby byl někdo přesto ochotný mi takový příběh poskytnout, velice bych to ocenila. Samozřejmě by vše proběhlo naprosto anonymně a byly by pozměněny Vaše osobní údaje.
Děkuji E.K. ([email protected])

nevěřte tomu, že PAS...Před 43 lety mne k tomu donutila matka. Výsledek: nedostudovala jsem,ztratila naprosto sebeúctu a získala celoživotní depresi. Je to stále stejně živé, je to hrozné. To dítě jsem milovala a dodnes miluju, své matce nejsem schopna odpustit a sobě také ne. Měla jsem již tehdy plán, jak to zvládnout sama, ale nebylo mi dovoleno. Nikdy po této zkušenosti bych to více nepřipustila, za žádnou cenu.

nevěřte tomu, že PAS neexistuje. V psychiatrické praxi jsem se touto "neexistující" diagnózou setkala několikrát. Není to žádný výmysl křesťanů-jak by potom bylo možné, že PAS mívají i ateistky ?

ahoj jenny,uplne te chapu.byla jsem na potratu pred rokem a nikdy se asi uplne nevzpamatuju.ohledne toho sexu to netusim jak to kdo po tom dokaze,taky s pritelem nedokazu spat..a kdyz tak s placem..

Ahoj, já jsem byla na přerušení v 18-ti. Tři roky jsem měla tak velké deprese, že jsem neviděla v ničem smysl a nebylo absolutně nic, z čeho bych se dokázala radovat. Pokusila jsem se i o sebevraždu. Nyní mám po té dlouhé době přítele a nedokážu ho ani milovat natož se s ním milovat, i když je to moc hodný a citlivý člověk. O tomhle neví a nechci, aby to věděl. Zajímalo by mě, jak takové ženy začínají znovu se sexem, je to vůbec možné?

moja svagrina potratila v 4. mesiaci a bol to chlapcek...tak sa tesili....
myslim ze viera jej velmi pomohla, dietatku dali meno....a dnes to beru tak ze je to anjel v nebi...toto plati o vstkych detickach aj o tych umelo potratenych....

Ano, je to už 23 let a často si vzpomenu, nejde to vymazat a ničím odčinit, moc mě to tíží.