Pozorování bez kritiky
Kdo se chce jako "poutník na stezce" vyprostit z pout svého přírodního zrození,bude zvyšující se měrou hledat na své cestě duchovní ukazatele. Jeden z těchto pokynů zní: Nesuď! Nic neodsuzuj! Nepovyšuj se nad lidi, nad situace, nad způsoby chování - a tudíž nad plán s tím související božské snahy o záchranu!
Dokážeme vnímat bez kritizování?
Je to lidský reflex - všechny smyslové dojmy okamžitě porovnávat s velmi osobní stupnicí hodnot. Zákon dvoupólovosti tohoto světa nás nutí stále se rozhodovat, koho nebo co akceptujeme, či naopak odmítneme, zavrhneme, zkritizujeme, tedy nás nutí vše podrobovat soudu.
V běžném životě potřebujeme schopnost posuzovat. A proti tomu určitě není co namítat. Ale jakmile se dáme spirituální, gnostickou cestou a následujeme ji ve všech konsekvencích, zjistíme, že nevědomky používáme svoji posuzovací sílu k potvrzování své vlastní bytosti. A shledáváme, že se nevyhnutelně ocitáme ve stavu sebevyzdvihování a sebestvrzování.
Každé sebepotvrzování nás váže k tomuto světu. Tato vyvolaná svévolná síla drží náš mikrokosmos vibračně na úrovni našeho přírodního zrození a pracuje proti duchovnímu vývoji.
Na duchovní vývojové cestě, ale také na své cestě jako přírodně zrozené bytosti, jsme vázáni a zapojeni do nadřazeného plánu. V tomto plánu lze chápat své přírodní zrození - život v přírodním zrození jako pomoc, jako mezistanici. Zde můžeme učinit zkušenosti tak potřebné pro náš duchovní úkol.
Karmická zapletení mají pro nás přichystané velmi individuální učební úkoly. Přijmeme-li je, rozvíjíme tím stále více připravenost ke změně - jak vnitřní, tak vnější.
Připravenost odpoutat se od struktur svého přírodního zrození vede pak ke zvláštní zralosti získané zkušenostmi. V takovém stavu převažuje usilování o pravdu a moudrost nad vazbami na tuto přírodu. Již tato snaha posiluje duchovní princip, a ten se může kousek po kousku rozvíjet.
My můžeme tento spirituální vývoj podpořit - nikdy však nějakými speciálními cviky či pouhým nasazením své vlastní vůle.
Ve sféře ticha, oproštěný od všech starých astrálních vlivů, může člověk všechny dosavadní reakce posoudit v jiném světle. Aby bylo možné setrvat delší dobu v tomto spirituálním poznávání, shromažďují se členové duchovní školy na chrámových službách a konferencích.
V bezprostřední reakci lze pak velmi vědomě chápat smysl všech dějů probíhajících v čase a prostoru.
A v duchovním světle lze rovněž postupně upouštět od sebepovznášení a sebepotvrzování.
Zůstává vnímání
"Dej lidem lásku, jako by to byli tví bratři-žáci, žáci jediného učitele, synové jedné jediné dobrotivé matky. "
H. P. Blavatská: Hlas ticha Zdroj: Lectorium Rosicrucianum
To znamená:
Připustit jakýkoliv vývoj
- Odpovědět
Pošli odkaz