V Indii se o rozvrat ekologického systému zasloužil i ve veterinární medicíně používaný protizánětlivý lék diklofenak.  Tento lék se ukázal velmi nebezpečným pro populaci mrchožravých supů. Dramatický pokles populace supů vedl k velmi nebezpečnému zhoršení hygienické situace, šíření infekcí a k mnoha dalším problémům. U nás se zas veterinární antiparazitika podílejí na rozpadu koprofilních (trus rozkládajících) společenství na pastvinách, což má též zdravotní a ekonomické důsledky.  

K znečištění ovzduší připívají jak přírodní procesy (sopky, větrné bouře, lesní požáry), tak čím dál více i antropogenní činnosti (průmysl, doprava, zemědělství, domácnosti…). Všech 9 znečišťujících látek je škodlivých pro naše zdraví. Jemné částečky prachu ve vzduchu stojí dle studie každý rok až za 800 tisíci předčasnými úmrtími v Evropě a téměř 9 miliony na celé Zemi. Dioxiny – nejnebezpečnější látky vznikají často i kvůli nezodpovědnému pálení plastů v domácích kotlích.

Po miliony let vše, co na Zemi vyrostlo se též do země – půdy, vrátilo. Většinou na tom samém místě. Odumřelé rostliny, stromy, listí, spadané plody. Vše sloužilo jako hnojivo a na jaře opět podporovalo růst nového života. Dnes plno rostlin slouží člověku – jako potrava či zdroj surovin pro další zpracování. Lidé za odebrané živiny musí dodávat půdě hnojiva, aby nadále zůstala zem úrodná.

Když poklesnou průměrné denní teploty pod 13 stupňů Celsia, značí to povinnost zahájit dodávky tepla. Izolace a údržba topení má na to, kolik za topnou sezónu utratíme, větší vliv než samotná cena energií. Zanedbaná údržba otopné soustavy ale může mít i horší následky než jen dražší teplo.

Jak budou vypadat kancelářské a administrativní budovy již v brzké budoucnosti? To, co víme jistě je, že budou chytré. Budou šetřit energiemi, budou vybaveny moderními technologiemi, ale najdete v nich i originální řešení zelených střech či fasád nebo světlovody. Kancelářské prostředí se musí přizpůsobit potřebám generace mileniálů, kteří jsou na podobná řešení citliví. Nutností pak bude bezchybné řešení bezpečnosti.

Fytoremediace je proces, kdy pomocí živých zelených rostlin lze vyčistit půdu a zmírnit její poškození. Název fytoremediace pochází z řeckého slova phyto = rostlina a latinského remedium = čistit.

Většinou na zeleň v městech, obcích a zahradách nahlížíme jako na něco estetického, co nám má zkrášlovat životní prostor. Dle osobního vkusu a preferencí mají lidé rozličné názory na to, jak by měla ta krásná zeleň vypadat. Někdo by chtěl mít vše geometricky upravené, vysekané, jiný člověk dává přednost větší pestrosti a divokosti. Zeleň však plní mnohé další funkce, na které je též nutno brát ohled. Dnes, v době globálního oteplování, úbytku rostlin, hmyzu, ptáků a zvěře více, než kdy v minulosti.

Teplota na černé asfaltované silnici se v době letních veder často vyšplhává až k 75 stupňům Celsia. Zelené plochy by v obcích měly plnit funkci přírodní klimatizace. Bohužel pokud jsou zelené plochy ve vedru vysekány a spáleny od slunce, tak místo ochlazovací funkce se samy rozehřívají až na 60 stupňů Celsia.

Stromy jsou naší největší zbraní v boji proti klimatickým změnám. Na světě je nyní přes 3 biliony stromů. Dokáží zadržet 400 gigatun emisí. Pokud bychom vysázeli 1,2 bilionu nových stromů, mohly by pohltit antropogenní emise z příštích nejméně deseti let. To vyplývá ze studie vědců ze švýcarského institutu EHT Zürich. Nestačí však stromy pouze vysazovat, ale je nutné zajistit i jejich ochranu, protože faktorů, které stromy poškozují je mnoho.