Stromy jsou naší největší zbraní v boji proti klimatickým změnám. Na světě je nyní přes 3 biliony stromů. Dokáží zadržet 400 gigatun emisí. Pokud bychom vysázeli 1,2 bilionu nových stromů, mohly by pohltit antropogenní emise z příštích nejméně deseti let. To vyplývá ze studie vědců ze švýcarského institutu EHT Zürich. Nestačí však stromy pouze vysazovat, ale je nutné zajistit i jejich ochranu, protože faktorů, které stromy poškozují je mnoho.
V Německu je 460 měst či obcí, kde se nepoužívají pesticidy na veřejných prostranstvích. Některá města jdou cestou bez pesticidů již 20 let. Pro obyvatele byly vytvořeny informační materiály, které informují o škodlivosti pesticidů pro životní prostředí, o důležitosti planých rostlin pro opylovače a další živočichy. Lidé si zvykají na jinou estetiku, již ne tak typicky německy uhlazenou, ale divočejší.
Včely celosvětově umírají. Nejvíce včely samotářky, které jsou důležité pro brzké jarní opylování. Příčinou kolapsu včelstev jsou především pesticidy, nedostatek pestré potravy po odkvětu ovocných stromů a málo přirozených úkrytů, jelikož je vše zastavěno či vysekáváno. V Amsterdamu se rozhodli včelám pomoci.  V článku popisujeme tři úspěšné kroky, které se Amsterdam rozhodl učinit pro záchranu včel. Jsou tak jednoduché, že by mohly být okamžitě následovány ve všem městech a obcích.  
Podle Státního zdravotního ústavu je prokázaným účinkem hluku ve dne poškození sluchu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci pak hluk prokazatelně působí poruchy spánku, zvýšené užívání léků na spaní nebo změny fyziologických reakcí těla.

Stránky