PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Nějak se mi zasekla klávesnice, tak nevím, jestli to, co jsem napsala před chvílí, zmizelo nebo ne, tak tohle zkusím poslat a pak uvidím.

hani ja si pripadnu jako z jiné planety jenom jak někdo řekne že byl na druhém konci města.Můžu pěšky tak asi 50m od domu,na kole můžu asi tak 500m,to je moje hranice,tam končim,o metr dál nastupuje pp,a já se už strašně dlouho pokouším hranici překroěit.Jediné štěstí je ,če veškeré úřady a obchody mám ve svém teritoriu,takže jsem schopná aspon něco vyřizovat.Ale stále věřím že to překonám.Trpěla jsem od svých 20let bulimii,tato nemoc trvala 20!!!!let a najednou ze dne na den jsem přestala,což je malý zázrak jestli o tom něco víš,rok jsem byla závislá na alkoholu,ze dne na den jsem přestala,tak doufám že pokořím i agoru,ale snad to nebude trvat dalších 20let!!!

Adelo já jsem takový člověk,který si prostě myslel,že už se to znovu neozve a ono jupí,2 umrtí,krádež kolem bytu,přechod a už to frčelo.No snad to zase zmáknu,mám totiž pocit,že čím častěji jsem posledního půl roku co mě to zlobí šla za psychiatrem,tím to bylo horší.Asi to chce spíš v mém případě psychoterapii ,ale individualní jako dřív,jenže kde vzít dobrého psychoterapeunta to nevím.To co píše ta Peta s tím bohužel nemohu souhlasit,je to zřejmě individuelní a každý jsme jiný.Když mi někdo ted řekne,že byl v Egyptě připadám si jak z jiné planety.

ahoj vsichni, panickou ataku mam od sestnacti let od doby, kdy jsem se blba holka predavkovala pervitinem. Dnes je mi 20, takze panickou poruchu mam 4 roky. Chci vam jen rict, ze jsem si za celou dobu nevzala jeden jediny uklidnujici prasek a ani zadna antidepresiva. proste nic. S panickou poruchou jde zit i bez leku. musite ale BOJOVAT!!! Uvedomit si, ze se vam NEMUZE nic stat, nemuzete zesilet, omdlit ani zemrit. vse je jen o psychice kterou muzete ovladat jen a jen VY. Taky obcas mivam stavy, kdy si rikam, ze ted uz opravdu musim zemrit, ze je mi hrozne, ze nemuzu dychat, klepu se a mam strasny strach. ale jde to prekonat. Clovek se tomu nesmi tak poddavat. Musite byt silny a naucit se ataky ovladat. Minuly rok jsem dokonce a pritelem vyrazila na 11 dni do egypta a prezila jsem:) Driv pro me bylo nemyslitelny jet i k pribuznym na moravu..Takze seberte vsechny svoje sily a bojujte stejne jako ja..Vsem vam moc drzim palce..

Hani já taky spíš bojuji s agorou než s panikou aléky neberu,ony to fakt nevyřeší,jenom tě zklidní,tak je ber jestli je musíš.Je to jen můj názor

Pajko,jsi taková zkušená bojovnice.Udej radu jak bojovat s agorkou,já se ti tak snažím a snažím a nějak mi to nejde a nejde.I když pravda už se trochu lepším,ale stále nic moc.A fakt se snažím.AD to asi tedy nevyřeší,jak mi psychiatrička předešlá řekla,to se jí fakt nezadařilo.

Dášo já si nejsem uplně jistá,mně se stane,že se prudce ohnu a letím,takže já problémy s tlakem mám,občas mám takový pěkný 90 na 50,a to je fakt pohoda,ale vyléčená panikářka zní krásně,já jsem spíš agarofobička s uzkostným sklonem,a můžu se zeptat co tě tak perfektně vyléčilo,já mám pocit,že tohle se snad ani vyléčit nedá uplně.Ale já vůbec u toho nemám strach ze smrti,nebo sama ze sebe jak popisuješ to je spíš fyzické mdlo,jenže já se pak vystresuju do duševna.Jednou jsem takhle ráno zaspala a vyletěla prudce z postele a řízla sebou a rozsekla si hlavu,svého času jsem brala i kapky na tlak a cola byla se mnou všude.Ted mám ještě přechod ,takže mám tlak jednou tak ,jednou tak,ale dnes mi je divně fakt celý den.

AHOJ HOLKY

HANKO , vyšilování u kuchyňský linky znám až moc důvěrně :(
bylo to v době kdy jsem ještě nevěděla , že nějaká panická porucha vůbec existuje,dělala jsem oběd a přesně jak to popisuješ Ty - najednou lup, mdlo , motání , je to pravý projev paniky , tohle nízký tlak nedělá , mám ho taky a jako vyléčená panikářka tyhle problémy nikdy nemám.
Vzpomínám jak takhle jednou na velikonoce jsem v kuchyni připravovala roládu a manžel s malou byli nahoře v patře, najednou mdlo , strach , hroznej strach ze smrti , z toho že vůbec existuju , strach sama ze sebe a svých pocitů...fuj brrr,hnus , modlím se ať už se to nikdy nevrátí!!!

Jo holky já si taky "užila", teď těch volnách dnů:(vzal mě zas můj moudrák , achjo , ale jak , muž mě dnes ráno vezl na pohotovost , co myslíte , že mi udělali, myslela jsem , že mi ho konečně vytrhnou a dr.se bála trhat , tak mi to jen pročistila , je to lepší , ale pobolívá to pořád....budu se modlit ať tam v pondělí je má doktorka a doufám , že nebude na dovolené.

TAK SE MĚJTE PĚKNĚ A HEZKÝ ZBYTEK VÍKENDU

Lily, stres se přece projevuje se zpožděním. Nejsi sice před, ale jsi po... Překulí se to. Dnešek byl nepříjemný větrem, celou noc vyfukoval a až teď se utišil. Pokračuj ve své aktivitě, přestože je Ti smutno, přece jen nějaké endorfiny se uvolní a dají depresi na frak!

Adélko, mě jsi taky velice překvapila. Tipovala bych, že ho přijmeš. Máš vnitřní sílu, sama si nejsem jistá, že bych tohle dokázala...

Byla jsem si zaplavat, nakonec z toho byly 2 km, voda byla svěží, málo lidí, většinou jsem si plavala přepychově sama. Navařila a napekla jsem i dětem, pořád mám potřebu je krmit, i když jsou už dospělí, no a oni mi to občas vyčtou jako projev rozmazlování.

Dívala jsem se na akupres.video a zírala jsem. kolik je tam odkazů k panickým atakám.

Janko, tahle dovolená nevyšla, ale nemělo by to znamenat, že taková bude i ta příští. Snad nezanevřeš a nezavřeš se doma...

Tak to se přiznám,že bych nezvládla,to fakt ,ne.Tak jsi ráda,že jsi doma,ne?Moje známá se také vrátila z Tunisu PP nemá,ale zato si celá rodina přivezla průjem a pronesla také nikdy více.Takže Tunis asi ne ,co?Mně stačí,když zvládnu nějakou chalupu či penzion u nás,Evropu už mám proježděnou a do letadla by mě momentálně nikdo nedostal.

Konečně jsem doma.Byli jsme v Tunisu.V letadle mi bylo dost špatně,ale vydržela jsem to.V hotalu problémy s ubytováním,tolik peněz to stálo a měli jsme příplatek za výhled na moře a místo 2 pokojů nám dali 1 a okna na cestu, no děs a hrůza. Třetí den ataka - už jsem myslela že budu volat doktora.Manžel tuhle nemoc neuznavá, není žádnou oporou.Hned jsem napsala sms psychiatrovi a on odepsal.Užívám jen defobin,nikdy jsem nemusela AD., ani mi je nedoporučil.celou dovču jsem byla unavená a jako ve snu.Bylo to utrpení,už nikdy více.Ještě dodnes jsem nimoň.A to jsem si koupila pejska za fenku co mi zemřela, jsem z ní taky vyčerpaná,je to mimino.Tak snad přidáte zkušenost z dovolené.

Lily našla,neboj nejsi jediná,aspon zvládáš pracovat,já jsem chvílema utahaná jako velbloud v poušti a já šílený činorodec najednou nezvládám a jsem i fyzicky zmožená a to mě také štve.Já vždy byla nabitá energií,ted jako by mi jí ta potvora vycůcla.Hanka

Lily tak oprava ,zadej si akupresurní bod při atace jsou to stránky také o PP a vlevo to je klikneš a jsi tam Hanka

Lily ten bod je na zápěstí na straně malíčku asi 1cm pod jak končí dlan,hodně stlačit a masirovat.Nevím jestli jsem to napsala o.k. ale pokud zadáš přesně tu adresu a klikneš na oskaz zobrazí se ti to video,je to tam pěkně názorně,zkus to ještě jednou

Lily je to na ruce na hřbetu dlaně je to tam jako na videu,zadej si akupresurní bod proti PP,mně to vyjede,podívám se ještě jednou,Lily já mám také poslední dny divné ,ale já to přikládám změnám počasí a děsně mě to štve,u mě je blbý,že když se mi udělá divno ,tak já se pak bojím jít na stejné místo,no štve mě to fakt

text

aha takže jsem nic nového neobjevila.Ten dnešní den je hrůza,ráno prišel,protože má stále klíče,jako kdyby nic.Statečně jsem mu řekla,že už s ním nechci být,začal po mě řvát,urážky atd.a opět odešel.Má tu ale ješte všechny věci,tak ted musím promyslet jak je dostat pryč,kam mu je dát a jestli vyměnit zámek.Není to jednoduché,jednou už jsem se k tomu odhodlala a řekl mi že jestli to udělám,vyrazí dveře a vyhodí mě z okna.To víš že mám strach,je udělaný 190cm vysoký chlap a co já se svými 52kg

ahoj,

bojim, bojim. Už několik dní je mi divně a já se bojím, že se něco rozjíždí a já to neukočíruju:-((( Chce se mi pořád brečet, ale když by to šlo tak nevhod a úleva žádná. Snažila jsem se něco dělat, plela, přesazovala kytky, tančila, ale v duši hrozný smutek, teda řekla bych deprese, nejhorší je, že nevím čím to.Nemám před, není úplněk, tak se se děje, mám raději, když znám aspoň vysvětlení, jsem pořád unavená a jakoby ospalá, ale hlavně vnitřně vyděšená. Pajko, říkám si, proč to moje tělo spouští, vždyť se nic neděje, pravda, byl stres ohledne auta, ale to už je pryč, mám pocit, že teď nemá důvod. A to mi to bude spouštět takhle pořád, to snad ne. Míváte z toho taky někdy deprese-,

Hani: závidím Ti, já se nudím často, protože mě nějak vše přestalo bavit, v posledních dnech obzvlášť.

Tak se mějte hezky pa

Adelko já už to zkoušela a nějak upřímně nic.Ale já jsem třeba vyjímka.Jaký máš dnes den?Lepší?

ahoj holky,nevím jestli jsem objevila Ameriku ale na této adrese je video s akupresurním bodem na panickou ataku http//www.youtube com/watch? v=7ZTHjjGtuDA tak se mrkněte a zkusíme to