Deprese

Ahoj Ilco, ahoj vsichni, opravdu se zda, ze lidi se maji trosku slusne, aspon doufam, ze to je pricinou nepribyvajicich dopisu. Ilco, urcite jsi pro mnoho lidi dulezita, jen to nemuzes asi ted videt proto, ze mas za sebou zklamani. Nemam ted cas a od zitrka jsem na skoleni, ale pak Ti napisu jednu historku, kterou jsem nasla taky na netu a ktera mi konecne pronikla do mozku vic nez vsechny ostatni pokusy okoli odborneho i neodborneho presvedcit me, ze se mam lepe vyrovnat se svoji rodinnou situaci.Tak ahojte a mejte se fajn. Pristi tyden se vratim. Jana

Ahojky,tak mi to připadá,že se každý vypovídal ze svých depresí a ujel někam pryč od počítačů.Nějak se to tady rozpadá.Doufám,že ještě všichni žijete,nebo přežíváte? Jak je to s Vámi? Já jsem začala chodit do práce,ale vydržela jsem to jenom 10 dní.?ačala jsem se trochu piplat v tom co je to sociální fóbie,jak mi tady někdo nedávno poradil a tak jsem zjistila z čeho vznikli ty moje stavy.Mám totiž sklony k tomu, abych se nikde moc neorganizovala a raději se upínám na jednu osobu,která by mě vedla, protože nejse schopná samostatného myšlení.Bohužel je to dědičné,uznávám jsem jako můj otec a proto ho tak nesnáším.Mám strach z nových vztahů z nových pracovišť a mám problém zařadit se do nějakého kolektivu.Nejhorší zjištění je pro mě to,že neumím být jako ostatní.Normálně myslet a normálně se bavit a mít zájem o život.Což je tedy původ mých depresí.Neumím se srovnat sama se sebou.Prostě nevím, kde mám vzít tu sílu abych ráda žila. Nakonec z toho vyplývá,že se umím zaobírat neustále sama sebou a ztěžovat si jak mi je tu špatně,ale co dělat,když opravdu nevím jak se chovat a přitom si uvědomuji jak je to chování nesprávné. Doufám, že najdu někoho pro koho bych byla nepostradatelná.Prášky jsem přestala polykat a hledám alternativní cestu,ale to zkouším celý život.Kolik jsem už přečetla knížek o afirmacích a o sebezdokonalování a filozofických úvah o životě? Ale stejně si toho moc nepamatuji.Bez prášků je mi stejně blbě jako s nimi.Zjistila jsem,že se nesmím zaobírat sama sebou a raději přemýšlet nad tím jak komu bych mohla pomoci,když už nemůžu pomoci sama sobě.Budu čekat,že bude ke mě příroda milosrdná a nenechá mě tady,abych se tu dlouho trápila.Nevim kde se to ve mě bere,že mi je všechno jedno,přichází to samo z mého nitra a drží se mě to jako klíště.Mé slabší já má vždycky větší sílu mě potopit.Je to nekonečné.Jinak, jak se vede Ivanovi?Už si sevrátil z cest?Věřím,že se sem za námi depresívními ujeťáky mrkneš.Zdravim Janu a všechny.ILONA

Ahoj Nikolo,možná nejsem doktorka,možná jsem si ale zjistila sama z čeho mám tak dlouhosáhlé deprese,ale zkus se informovat někde o sociální fóbii.Strach,úzkost ve společnosti, kde je dost lidí atd.Něco si o tom přečti na www.psychologia.sk Tam jsem konečně zjistila z čeho pramení moje stavy, které mě nutí k pláči atd.

Jak zvýšená funkce, tak snížená funkce štítné žlázy se může projevovat též depresivními stavy a psychickou labilitou. Takže vaše psychické problémy mohou být poruchou štítné žlázy způsobeny a mohou se upravit po znormalizování funkce štítné žlázy.

Vážená paní doktorko,ráda bych se dozvěděla jsetli mé problémy pocházejí z deprese.Cítím téměř stále úzkost a je mi do pláče. Když jsem doma tak je mi téměř normálně,ale pokud jdu např.s přáteli do restaurace nebo třeba do velkoobchodu na nákup,mám téměř pokaždé následující stavy: úzkost,svíravé pocity,pocit,že to tzv.nezvládnu.Celkově je mi v takovém okamžiku špatně a nelze přesně poznat jakým způsobem. Je to velmi nepříjemné a hlavně nikdy jsem takové problémy neměla. Ještě musím podotknout zžejmě důležitou věc,že mi asi před 3 měsíci bylo zjištěno onemocnění štítné žlázy a to zvýšená funkce,která mi nyní díky zřejmě silné léčbě přešla do zpomalené f.štítné žlázy.Byla bych velice potěšena kdybyste mi mohla poradit a nebo někdo kdo má obdobné problémyDěkuji

Dnes jsem se tady trochu zabírala alternativní léčbou našla jsem stránky www.volny.cz/kuticka.Nenabízí sice homeopatickou léčbu,ale má zajímavé informace.Snažím se najít jak si pomoci.Dnes jsem byla nakoupit,ale měla jsem tak hrozný problém vystát vůbec frontu.Nějak mi to nedělalo dobře,pocit,že na mě každý kouká svírání na hrudi a tak jsem byla ráda,když jsem z toho pátečního blázince vypadla.ILA

poradíte mi prosím, zda máte někdo dobré zkušenosti s homeopatickou léčbou deprese, jestliže to opravdu funguje, kdy je možné vidět alespoň částečné zlepšení, je to otázka několika měsícu . Když někdo užívá homeopatické léky, pravidlem bývá na přechodnou dobu zhoršení stavu, jak se toto projevuje. Jsou to něco jako vedlejší učinky této léčby? Děkuji Vám za odpovědi.

Musím souhlasit s Álou, že mě osobně je nejhůř v létě. Jinak je to hrozné už se léčím antidepresivy půl roku a vystřídala jsem jich víc druhů, ale pořád jako by se nic nedělo. Jsem z toho už nešťastná. No snad bude líp. Lenka

ILONO, já měla naopak největší deprese zrovna v létě,a na podzim jsem pookřála. Dneska mi teda taky neni dvakrát nejlépe.Stačí jakési jen pouhé nedorozumění s přítelem nebo cokoliv jiného a okamžitě,ale okamžitě se to jakoby spustí.Pocit že všechno je nanic, že se to stejně bude pořád vracet - taková ta šílená oslabenost řekla bych.Ach jo. Jak mám ale na sobě pracovat bych byla tam kde před depresí ????

Cau holky, dik za odpovedi, docela zajimave...No pozde "bycha" honit... uz jsem je vysadil ( samozrejme ze protoze jsem chtel ja...protoze ten hlupak psychiatr do toho prece nema co kecat...)Ja jsem asi dost extremista, takze jsem je z maximalni davky vysadil rovnou. Myslim, ze jsem celkem v pohode, az na to ze zas blbe spim, mam hruzny sny, a dopoledne jsem dost unavenej. Je to neco jako abstak- teda si myslim, a doufam, ze to prejde. Depka me zatim jeste nechytla, musim zaklepat.Ale po tom co jste mi napsali, jsme trochu znejistel:-)Tenhle vikend ma bejt hezky, tak povinne k vode, a plavat, je to balzam na dusi. V pondeli chci reporty!!!:-)Preju hezky vikend. Roman

Já jsem zase tady,nemyslete si že vás nečtu.Já jsem teď trochu mimo.Přesunula jsem se do jiné diskuze.Romane představ jako by ses mi ptal na to co práve dělám.Vysadila jsem prášky.Nechtěně 3krát jsem je zapoměla,bylo mi totiž docela fajn,ale hned 4.den jsem zjistila,že to bolí.Apotom fuj fuj mizérie. Minulý týden jsem byla na discu a kámoška mi povídá co je mi, že se vůbec nebavim ať zkusim "bílý prášek" Tak jsem to zkusila.Poprvé, opravdu ze zvědavosti.Bavila jsem se docela dobře,tak že jsem ten večer dojela v sdobré náladě,ale druhý den odpoledne to byla hrůza.Tak ti moc neporadim, jak vysadit. Jano máš pravdu je to dost riskantní vysazovat,moc se mi to nevyplatilo.Mám teď vše zase pod kontrolou.Prášky zase beru.Dnes jsem byla poprvé v práci. Jsem "kosmetička podlahových krytin" v domově důchodců, jsem zvědavá jak na mě toto prostředí bude působit,ale jsem vůbec ráda, že jsem nějaké místo vůbec našla. Tady je o místa nouze.Mysli si, že mám trochu sociální fóbii.Ten neznámý kolektiv na mě nepůsobil zvlášť dobře.Zjistila jsem,že jsem byla raději doma, kde mě nikdo neviděl.Snad si zvyknu.Jak působí sluníčko na depresi? Těď jsem byla 3 dny na plavečáku s kamarádkou. Sama bych tam nešla ani náhodou.Už to,že jsem vůbec šla byl úspěch.Asi tak před týdnem mě to vůbec nepralo.Nemůžu si pomoct,ale počasí na mě taky dost působí.Myslím si že má vliv na spoustu lidí.Na podzim se plní čekárny a depresivních lidí přibývá, ale je dost lidí, kteří mají depky a ani neví, že to deprese jsou.Viz můj tata.Tak se držte ILU .

Ahoj Romane,server se mi zřejmě probral z letního spánku :-).To sluníčko dělá svoje, tomu věř.Co se týká vysazování, ptám se Tě stejně jako před pár dny Ivana, jestli chceš vysazovat léky Ty nebo lékař. Léčba antidepresivy je spíše otázkou měsíců než týdnů, a pokud se po vymizení potíží začnou léky vysazovat, je to opět záležitost dlouhodobá a musí se opatrně snižovat dávky. Jiný postup, t.j. předčasné nebo příliš rychlé vysazení,je spolehlivou cestou do smrduté lví tlamy deprese. Tak to zvaž a nedej se nalákat jako potrava, jesti Tě mohu poprosit. Věř babušce Jagušce.Taky jsem teď celkem v pohodě, ovšem v pátek zase naběhnu dcerunce na pěstičku, tak si předtím preventivně vezmu Neurol, ač jsem na antidepresivech trvale. Snad zase přežiju, ještě mám nějaké povinnosti. Brrr, ale mám strach.Kampak se nám poděla Ilča? Tak zatím. Jana

Nazdar lidi, co nepise Ivan, je tu nejak mrtvo. To uz nikdo netrpi depresi?:-) Slunicko vylecilo vase ranene dusicky? Bylo by to fajn, ze jo? Tak a ted dotaz na zkusenejsi? Jake mate zkusenosti s vysazenim antidepresiv? A druhy dotaz, pokud uz je nehodlate brat, existuje neco, co ktratkodobe muze pomoct, kdybyste se najednou ocitli v krizi?Nezajimaji me Diazepamy, xanaxy nebo podobny oblbovaky, spis neco co stimuluju kreativitu nebo tak podobne a nemusi se brat dlouhodobe. Cocain je totiz prilis drahy:-))) ( delam si srandu)Roman

No já jsem to hned poznala...já jsem vždycky okamžitě propadla panice, že se to vrací,místo aby se to lepšilo a že musim změnit prášky,okamžitě jít k doktorce nebo tak.Ale je to tak,jak píše Jana. Jde to pomalu. Nejlepší na tom bylo,když jsem si to vědomě začala uvědomovat, že dneska mi je celkem dobře a že mám chuť žít, mám chuť si sednout tady na lavičku a tak.Takže pomalu,ale jistě, neboj.Hlavně že zabíraj prášky.

Ahoj Romane,ono to není postupné přímočaré zlepšování, aspoň takovou mám zkušenost, spíše to kmitá, nahoru, dolu,a zlepšení přichází tak, že když je člověku nanic, je mu trošičku míň nanic než když mu bylo nanic posledně, a třeba mu není nanic tak dlouho jako posledně. :- ))Přeji všem pěkný víkend Jana

Ahoj, no nejak jsem to zakrikl, dneska to neni zase takova slava...ale asi je mi o neco lip.

Ahoj Romane,to je bezva,že je ti už líp:-))Ála

Ahoj Marti,děkuji,že jsi se mi ozvala a jsem Ti vděčná.Darmo se neříká: sdílená bolest, poloviční bolest.Ale už se snažím vyhrabat.Měla jsem toho dost,naběhli jsme s mužem zase na pěstičku dcerušce (29let, 3 děti).Je neskutečně krutá a my nejsme schopni,a asi nikdy nebudeme,získat odolnost.V tomto případě neplatí,co tě nezabije,to tě posílí.Ale tentokrát snad ještě přežijeme. Píšeš o rozhodování k mateřství.To je velice osobní záležitost.Dát život dítěti je krásné, snad nejkrásnější, co může ženu v životě potkat.Ale je to hlavně přijetí zodpovědnosti za to,jak dítě vychovat,dát mu lásku, péči,možnosti. Dítě nikdy není řešením žádného problému, ale může život velmi prosvětlit.Víš, to Kainarovo mít pořádně se o co ustarat.Ty se k otázce svého mateřství zřejmě stavíš velice zodpovědně.Určitě, pokud se rozhodneš v budoucnu k mateřství, dáš svému dítěti vše, co bude v Tých silách. Sluníčko by nám depresivním mělo pomáhat, deprese se i světelnou terapií léčí. Ale někdy to nefunguje, že? Jak mě bylo dobře , když ještě pršelo!! Když tentokrát to asi nemá co dělat s počasím . . .

Ahoj, neboj me nadseni nezkazis, pocitam s tim, ze to nemusi vyjit, prochazim tim uz nekolik let, a vim ze se to zase obcas vrati. Spis jsem to myslel jako ze to muze castecne pomahat. A hodne zalezi na vuli. R.

Já když jsem byla v depresi, tak jsem se taky snažila cvičit nebo dělat něco cokoliv jiného, co by mi mohlo zlepšit náladu. Někdy to pomohlo, cítila jsem se skvěle (až euforicky), že už vím, co mám dělat, když jsem v depresi a že ta deprese už nikdy nepřijde... ale zase přišla. Ale nechci Ti kazit nadšení, cvičení je určitě dobré.