Depersonalizace,derealizace -život jako

TAky jsem byl podobně úzkostný jako dítě - pobyty v nemocnici a jiná odloučení pro mě byly stresující víc jak pro jiné .
Na vývoji v ranějším dětství asi také záleží ale přece jen většina lidí dostane dP až mnohem později , takže kdyby bylo rozhodující již úplně ranné dětsvtví nezačala by u více lidi DP už v dětství ? (i za předpokladu že si s sebou věci neseme dále)

Ahoj Michale, nedávno jsem viděl nějaký dokument. Pokusy prokázaly změny na mozku u krys, které byly na tři hodiny denně separovány od matky. Nevím, do kdy platila praxe, že děti byly matkám odebrány hned po narození a přiváženy jednou za tři hodiny na kojení. Pokud jde o mne, na mém půlroce matka nastoupila do práce a ve 2,5 letech jsem šel do školky. A dobře si pamatuju čirou úzkost, když jsem byl o rok později v nemocnici. Opět tehdejší praxe, že není vhodné děti navštěvovat. Každé dítě je jinak otužilé vůči tlakům. A, dle mého, záleží i na pocitu bezpečí, který mu v ranném dětství rodiče poskytnou.

Asi největší část lidí , kterí mají DP , ji má spojenou s úzkostí (asi by šlo dokázat statisticky) . TAkže u nich asi opakovaná "psychologická" zátěž a stres vedly ke změně chemických procesů a k DP ...(?)
(pouze podnět k otevřené debatě)

Jinak ale asi vím co chceš říct Davide , představa že DP je porucha chem. procesů mi přijde daleko střízlivější, než to co za by za tím hledala část fungujících psychologů ... někdy docela k pobavení

Je depersonalizcce psychologická nebo biologická ??? To je furt dokola řešeno na jiných fórech a vcelku bych souhlasil se závěrem , že v 90% případů je asi psychologická .

Z toho co jsem tam přečetl bych řekl, že představa že příčinou je porucha chemických procesů v mozku , tzn. že depersonalizace je většinou primární porucha může být pro hodně lidí (řekl bych většinu) dost stresující. Znamená to pro ně , že se s tím nyní nedá moc delat. Pro mě osobně je tato představa naopak uklidňující , a dokonce i jen tato představa mě na chvilku zpřítomnuje a zbavuje DR. Představa , že by se šlo vnějším zásahem všeho okamžitě zbavit je fajn. slyšel jsem příběh jedné pacientky která měla téměř neodstranitelnou depresí (refractory depression či jak se tomu říká) a jako téměr poslední možnost podstoupila hloubkovou stimulaci mozku (magnetická stimulace uvnitř mozku) a popisovala jak se jí okamžitě ještě behěm zákroku ulevilo a jak se vše zvedlo a jak si ani neuvědomovala kolik úzkosti v sobě nosila.... - tak to je přesně ono.
Představa že DP je biologická(porucha chem.procesů) je asi dost krutá pro ty co do toho právě spadli .
Naopak pro ty co to mají dlouho je možná uklidnující iv tom , že se nemusí cítit za své problémy zodpovědní .

Ale do háje, Ivane, už toho opravdu nech! Ať se podepíšeš "človek" nebo nějak jinak, stejně tě podle některých indicií poznáme. Teď například podle "videl" a "ješte".

Já bych videl příčinu ješte dál než v dětství, ale nebudu o tom mluvit...

Já bych to viděl jinak....Přirozenou potřebou člověka je hledat příčiny věcí.I depersonalisté je hledají.A pokaždé nějaké najdou....Rozhodující příčinou je porucha chemických procesů v mozku.To je můj názor.

tohle vyzaduje beavioralni terapii aspon nekolik navstev za sebou.tahle nemoc dokaze hodne komplikovat zivot,jelikoz je to jakoby rozdelena porucha osobnosti-mame v some nekolik osobnosti,a sami nevime kdo jsme.s tim je spojena spatna pamet.jde o sexualni zneuzivani nebo tyrani v detstvi.nejdulezitejsi je,si uvedomit ty neprijemne situace,nezamest je pod stul,ale smirit se s nima,a pak na sobe dale pracovat.tato nemoc prave vznika proto,ze dotycny chce smazat tu svoji neprijemnou cast zivota,s ni souvisi i ta porucha pameti,a na ukor toho si dotycna osoba vytvori nekolik ruznych osobnosti.cetla jsem si o tom knihu,plus nekolik clanku na netu,jelikoz muj pritel byl v detstvi zneuzivan,a chtela sem mu pomoc.

Tak to bude petr...

Já? No to nejsem.

Ty?

...akorát si nejsem jistý, jestli do správné diskusní skupiny. Kdo je Petr?

Amen...Napsala si to hezky...Typický príklad antixenofobie, je v pohádce Kráska a zvíře...

7. 12. 2006 19:31:51, Lokomotiva
Pro vsechny.
Chtel bych vas pozadat, aby jste si tento - byt velmi dlouhy clanek - precetli. Je to velmi dulezite. Je psan ostrou mluvou prave proto, protoze to citim jako vec nezbytnou. Pokud doctete az do konce zjistite proc.

Potrebuji ukazat lidem, kteri nemaji skusenost s tim, ze jsou oni nebo jejich blizci nejakym zpusobem odlisni od vetsiny, jak jsou hloupi, mysli-li si, ze fyzicka odlisnost se rovna "pochybeni" v charakteru.

Dam vam konkretni priklad,
Tak tedy narodite se s nejakou vrozenou odlisnosti. Dejme tomu, ze nas subjekt - chlapec silha, nosi brile a je tlusty. Ve sportu vam to prirozene moc nejde. Chodite do tridy s dalsimi 29 detmi. Ony nedokazou rozpoznat pricinu svych emoci.. jednaji ciste spontanne. Kdyz maji vztek, maji vztek, kdyz se smeji, smeji se. Na tom neni nic spatneho az na to, ze se skrze hlubokou rovinu psyche.. kde emoce vznikaji (najist se, mit zazemi, byt prijimany, prezit, atd) vznikaji druhotne memy (gen chovani). Mezi ne snadno zaradit i strach z neznameho - resp. odlisneho. Tato emoce je velmi silna. Zcela urcite se u nejakeho ditete se snizenou schopnosti rozpoznavat vytvori agrese vuci nasemu tlustemu nemotornemu a obrilenemu chlapci.
Pricina? Odlisnost. Zprvu je to dite nejakym zpusobem chraneno svou vnitrni silou. Jenomze to pouze do casu, dokud svou silu nespotrebuje. Ono - je-li jedinec vyzname odlisny, pak ty utoky vznikaji stale znovu a znovu.. a je velmi obtizne dosahnout nejake rovnovahy v kolektivu 30 deti.. kdy se navic spoluzaci kazde 3/4 roky stridaji. Diky davovemu syndromu dochazi k tomu, ze se k agresorovi pridava stále vice jedincu. Jednoho dne pravdepodobne (nemusi to tak byt) prijde okamzik, kdy nejaky ten utok neodrazi. V tom okamziku se dite stava obeti a muzeme zacit mluvit o sikane. Nektere deti tento vyvoj dokazou zvratit, nektere ne. Cim vice jsou konfrontovani s roli obeti, tim vice jsou ji nuceni prijimat. S postupujicim casem se navic intenzita a castost utoku zvysuje. Dite se uzavira.. v tom okamziku vznikl problem. To jakym zpusobem to muze skoncit.. snad ani neni nutne nastinovat. Potlacovana agrese a frustrace deformuje vyvoj ditete nejprve na sexualni (masochisticke/sadisticke sklony atd.) a na mentalni urovni. Muze mit problem s rozlisovanim toho, co je spravne a co ne. Svou frustraci si nese cely zivot a muze to klidne skoncit tim, ze nekoho v afektu, kdy se uvolni naakumulovana zloba, vztek, frustrace - proste zabije.

Pricina.. mem xenofobie.. cokoliv je odlisne, muze byt nebezpecne a zpusobuje minimalne "negativni" emoce v nas.. vuci subjektu - opovrzeni, agresivitu, strach. Kdyz potkate petinohou priseru s dvema hlavama a plnou bodlin z dikobraza, co na vas v noci skoci v temnem lese.. jake emoce asi pocitite? Bude to laska? Prijmuti? Mate snad zkusenost s timhle prizrakem? Asi tezko.. vase emoce nejsou zavisle na drive prodelane zkusenosti.. proto jste vybaveni timto memem. Zacnete bud utikat nebo bojovat. Diky memu xenofobie, ale tezko tu priseru zacnete hladit po jedne z jejich hlav. Mozna se vam jenom podlomi kolena a jako soudruzka ucitelka v Machovi a Sebestove zacnete kricet.. pomoc, zabijte tu priseru, zabijte ji zabijte ji. To kdyz do tridy prijde ZLABABA - nadmiru mirumilovny tvor.
Uplne stejne - jako soudruzka ucitelka - krici a chovaji se deti (samozrejme v nesrovnatelne slabsim odstinu) vuci "odlisnym" detem. U nas ve tride byla jedna zrzava holka, kterou v seste tride prave chovani nasich vrstevniku dovedlo k pokusu o sebevrazdu a naslednem opusten skoly. Nebyla nikterak charakterove pokrivena, ba naopak. Jedine co bylo, bylo ze byla zrzava a nemela dost sil odrazet vecne utoky.

A to sou ty charakterove vady spatritelne v obliceji, ktere si tu skupina - omlouvam se ale musim to rici - HLUPAKU obhajuje ve snaze obhajit si sve chovani a sdelit si podobnost svych pozorovani zalozenych na predem nastinenem scenari predpojatosti - ktery nemohl ani dopadnout jinak. Vy jste dospeli lide, ale skrze svou hloupost jste nadale stejne kruti, jako ty male deti.

U nas ve zverimexu meli nadherne papousky. Byli sedivy s barevnymi hlavickami. Jednoho dne k nim pribil jeden papousek jineho druhu. Byli ve stejne kleci. Ac byl tento paposek vetsi a mnohem krasnejsi, ostatni papousci ho zacali usurpovat a sikanovat. Pocase nemel zadne krasne peri, protoze mu vsechna pirka vyskubali. Nakonec ho zabili.
Dovod. PAPOUSEK BYL ODLISNY.

Myslim, ze by se temto vecem dalo predchazet. V prvni rade je potreba odstranit moznost fungovani davoveho syndromu, ktery urychluje cely proces jako katalisator. Zmensit pocet studentu ve skupinach - tridach. A ucit deti uz od zakladni skoly sebepoznani, aby vedeli, odkud ktera emoce pochazi a co ji zpusobuje a meli tak vladu sami nad sebou. Nemuseli pak v mezilidskych vztazich pouzivat harampadi, kterym jsme vybaveni uz od dinosauri ery. (memy)

Nezlobte se, ale lide, kteri si z nejakeho duvodu utvareji iluzi, ze na zaklade rysu v obliceji muzeme posuzovat cloveka, jsou prave temi detmi, ktere ve finale prispivaji ke vzniku sociopatu. Jsou-li to dospeli lide, pak si zaslouzi facku a to poradnou. Proto ten ostry ton. Kolik sociopatu si svým chovanim pomohl vytvorit například ty Petre? Budes davat svým detem toto tve mysleni a chovani jako vzor?

Pro Petra,
Nekdo dela gramaticke chyby, nekdo chyby logicke. Ty nejhorsi chyby jsou chyby srdce. Hadat se s tebou nepotrebuji.. Nechapu, proc sis vztahl ma slova pouze na svoji osobu,.. podobny nazor zde zastava vice posetilcu. Patrilo to vam vsem, nejen Petrovi. To ze si to Petr vztahl na sebe vypovida neco o nem samotnem.

P.s. Modlitba na zaver:

Loomere, na tom webu jak uvádíš je Ivan nalezlý taky.
Zubr: je vidět, že jsi tu novej, na tyhle kecy nejsme zvědaví, začti se zpět a uvidíš, co ti dva tady napáchali, jen ať táhnou pryč!!!
http://diskuse.doktorka.cz/derealizacia-depersonalizacia/
_

Pokud jde o chronickou dr, pak dost těžko.. Skoro bych řekl

Tak, kluci a děvčata, už jsem se přestehoval na dvojku...Tak pá...

Zubr...velice dobrá rada...

Já mám, ale tady nechtej, adych o tom mluvil...Jestli chceš o tom něco vědet, tak si kliknina www.dpdr.blok.cz