Reklama

Depersonalizace,derealizace -život jako

Andrew (Ne, 17. 4. 2011 - 00:04)

Very good English. Kdepak jsi...Very good English to není, ale snažím.. měl jsem pomaturitní studium půl roku, ale jinak se učím 2 roky intenzivně skoro každý den. Na to kolik jsem tomu věnoval času bych měl umět líp. Možná za to může zrovna ta depersonalizace a derealizace :) Jinak díky Ti, snad se Ti video líbilo :)

Aleš (Pá, 15. 4. 2011 - 16:04)

Jinak zvolil sis dobré prostředí- slunečný den v lese. Videu to dává úplně jiný, zajímavější rozměr, než kdybys mluvil třeba doma v pokoji.

Aleš (Pá, 15. 4. 2011 - 16:04)

Mé první video nebraňte se...A nebylo by lepší kdybys mluvil česky s anglickými titulky?

To Andrew (Čt, 14. 4. 2011 - 20:04)

Mé první video nebraňte se...Very good English. Kdepak jsi se naucil?

Jirka (Čt, 14. 4. 2011 - 20:04)

ahoj, hledám někoho kdo má...Tys studovala psychologii? To bych čekal, že do toho problému vnikneš trochu hlouběji, že se budeš hrabat v nějaké literatuře..

Andrew (Čt, 14. 4. 2011 - 20:04)

Mé první video nebraňte se svých jakýchkoliv komentů, budu za ně rád :)

http://www.youtube.com/watch?v=fAnUEWW9nXU

ENJOY!

nikola (Pá, 8. 4. 2011 - 02:04)

To Aleš: stav odcízení...ahoj, hledám někoho kdo má DP/DR. jsem z prahy a je mi 26. Nemám to diagnostikováno od žádného lékaře, ale myslim, že jsem to měla vždycky. Už od základky jsem vnímala svět jako Matrix! Věděla jsem, že jsem jiná a že nikdo neuvažuje jako já. Šla jsem studovat psychologii a filosofii, řikala jsem si, že když budu pomáhat druhým a snažit se je pochopit, tak pochopím i sebe. Pak jsem někde KONEČNĚ vyčetla, že tento ´stav/pocit´ má svůj název! Když jsem si dala trávu, tak to bylo ještě horší, nechápu, že ostatní měli pozitivní pocity. Naposledy to byla vážně hrůza!-od té doby už hulit odmítám. Teď jsem byla hodně ve stresu, málo spala, jedla a začalo se to zhoršovat - stalo se mi, že jsem bloudila asi přez 30minut v supermarketu, dezorientovaná a nemohla prostě najit východ ven. Nevěděla jsem kde jsem, co jsem. Dá se říct, že ani nevnímám plynutí času, nevnímám detaily, jako jsou budovy kolem kterých jdu atd. Mám taky různé obscese - potřebuju systém a jsem schopná ho hledat ve všem. přide mi, že nepociťuji emoce - nemůžu říct, že mám někoho ráda a tak, prostě to necítím. Také se bojím, je to taková úzkost - nemůžu spát ve tmě a jsem schopna si něco představit a pak to tam prostě vidět - jako že například stín vypadá jako něco hrozného, strašidelného napřikad se mi obličeje lidi v tv změnily a vypadaly jako mrtvoly. Nejsem šťastná či spokojená, nebo jednou mám uplně stav, že je všechno super a pak mám uplnou depku, že bych to nejradči ukončila, že to nemá smysl. často se chovám bláznivě, asi působím na lidi, že jsem strašně pozitivní a optimistická, ze všeho si dokážu dělat srandu a vtipkovat ale uvnitř mě pořád žere ta myšlenka, co je smyslem všeho, proč tu jsem, co když tu vůbec nejsem. Také mám svůj imaginární svět a svého imaginárního přítele s kterým mluvím, někdy nahlas někdy v duchu...chtěla bych jen vědět, zda tento můj ´stav´je dp/dr, mluvit s někým kdo to takhle taky vnímá, nebo mi prosím doporučte nějakého psychologa, který mi poradí, jak se zorientovat, jak to řidit, aby mi to nepřerůstalo přez hlavu jako tehdy v tom supermarketu (bylo to ted 29 března)...budu řáda když se mi ozvete na [email protected]

Andrew (So, 19. 2. 2011 - 19:02)

To Aleš: stav odcízení jsem zažil už po prvním zahulením si. Asi po 10 minutách, kdy mi svět přišel, jako bych se na něj koukal v televizi. Prostě šílený:-D ale byla to sranda, a stav to nepříjemný nebyl, spíše naopak. Něco nového a zábavného. Stav odezněl také asi po 2 hodinách. Byl jsem vyčerpanej a dostavily se všechny normální příznaky po odeznění stavu. Marihuanu jsem si oblíbil a kouřil ji pravidelně. Stavy jsem měl různé a první 2 roky s ní byly fakt super. Pak se dostavilo stresové období a marihuanu si neužíval. Byly psych. ataky, úzkosti, deprese. Přesto jsem ji kouřil. když stav odezněl, vše bylo naprosto super. lepší než normal a proto jsem ji nadále kouřil. Poslední 4 roky mam dpdr tak silnou, že když si zahulim a třeba trpím, tak cítím větší uvědomnění si své vlastní existence, svých potřeb a citů. Cítím se více, jako člověk. Nicméně mi vše kolem přijde umělé a to se nemění. Budu rád, když napíšeš, čau:-)

verča (Pá, 11. 2. 2011 - 14:02)

ten článek jsem četla už včera, spíš mě zajímá jak se z toho dostat a co proti tomu pomáhá a naopak zatěžuje

verča (Pá, 11. 2. 2011 - 14:02)

Hele já to mám od 15-cti dala jsem si dvakrát jointa a stav jsem měla stejný jako teď jen teda šílenejší.. Ted jsem si uvědomila co to je a patří to k mim úzkostnym stavům.. 2 Jointy to prej nemůžou způsobit na furt, je to otázka dvouch hodin.. Jinak je mi 21 let.

Ales (Pá, 11. 2. 2011 - 14:02)

Bylo to na tebe, ale to je jedno:-)

Kdyžtak se podívej sem

http://cs.wikipedia.org/wiki/Depersonalizace

Najdeš tam odkazy na informační stránky.

verča (Pá, 11. 2. 2011 - 13:02)

tak mně to asi nepatří tento příspěvek ?

Ales (Pá, 11. 2. 2011 - 13:02)

Ahoj, tak když jsem to tu...Po té trávě ti ten stav odezněl? A po jaké době se zase vrátil?

Já jsem si zahulil a hned nastalo odcizení, který trvalo asi 2hodiny. Potom to odeznělo. To bylo poprvý a dost jsem se vyděsil.
No a potom asi po roce to na mě přišlo samo od sebe. Bez jakýchkoliv jedů.

verča (Pá, 11. 2. 2011 - 07:02)

Ahoj, tak když jsem to tu tak pročítala, vůbec nechápu, jak si to může někdo užívat a dokonce, že to berete jako dar ? Pro mě je to fakt utrpení mít pocit pořád ve snu,pocit nic neni nereálný, že furt je všechno jen jako, že to neni moje atd. z toho zešílím fakt. Doufám, že mi to nějaký prášky odezní a bude vše jako dřív :-/ ..

verča (Čt, 10. 2. 2011 - 20:02)

To verča: přečti si o dpdr...takže se mi to jako nevyléčí nebo co ? to mi ani neřikej :-/ Jsem z Příbrami

Andrew (Čt, 10. 2. 2011 - 19:02)

To verča: přečti si o dpdr na internetu.. Tam se dozvíš více. Nicméně žádná specifická metoda či lék přímo na depersonalizaci a derealizaci neexistuje. Ani moc odborníku specializovaných na dpdr není ani u nás ani v zahraničí. Podívej se na tyto stránky: depersonalizace.info/ - české forum o dpdr
www.dpselfhelp.com/ - anglické forum o dpdr
Někteří lidé se vyléčili kombinací rivotrilu s lamotriginem. U jiných to tak jak přišlo zase odešlo. Mnoho lidem vzniklo "odoosobnění" z marihuany. Mně to také dost přikrmilo dpdr, nicméně jsem se s ní setkal už jako dítě.
Jsi z Prahy?

Andrew (Čt, 10. 2. 2011 - 19:02)

To Pav: Kdo jsi a co nabízíš, když nejde o službu za peníze? :-)

verča (Čt, 10. 2. 2011 - 18:02)

Ahoj, tak jsem ráda, že...a můžu se zeptat jaký vám léky na to vidění a vnímání pomáhají a nepomáhají ? Děkuju moc !!

verča (Čt, 10. 2. 2011 - 18:02)

Ahoj, tak jsem ráda, že jsem to našla !! Tohle mám od 15-cti.. to snění.. Je mi 21 let. V 15-cti jsem se začla měnit a pociťovala na sebe změny (myslela jsem si, že to mám ztrávy když jsem si dala v 15-cti 3 jointy a tenhle stav jsem měla z trávy.. ale nikdy se to nezlepšilo, mám to furt.. Připadám si jako ve snu a že se mi to furt všechno jenom zdá a můj strach je, že se bojim, že se jednou probudim, nebo až se vyléčim, že si od tich 15-cti do 21-let nic pamatovat nebudu.. Nic si nemůžu užít a vnímat, že je to reálný. Mám to fakt všechno jako ve snu, např. kdybych šáhla na nějakou věc, tak mám pocit, že se rozplyne.. a navíc k tomu si myslim, že moje tělo neni moje tělo, prostě se jakoby necejtim v sobě. Ježiš už jsem si myslela, že to snad nikomu nevysvětlim a že to mám asi jediná na světě nebo co :D Do toho mám ještě paniky z davu,z uzavřených prostorů atd. V 15-cti jsem brala rivotril a zoloft, vše se zlepšilo i to vidění (ale to doktorka. moje nepochopila) ale doktorka řekla, jestli se citím líp (žádná úzkost nic, tak že to postupně vysadim) Vysadila jsem a postupem času se mi to pomalu vracelo a já to pomalu pociťovala, už jsem neměla sílu to někomu vysvětlovat, když to nepochopila psychiatrička, tak kdo ? tak jsem se na to vyprdla.. Ani jsem to moc nevnímala, ale ted před měsícem, se to zhoršilo dost.. Plačtivost,výbušnost,unava,svírání na hrudi atd. brala jsem rivouše týden po půlkách 0,5 a bylo lepší.. ale to to Pondělí jsem šla k jiné psychi. po těch 6-letech a moje vidění taky nepochopila (těžko jsem jí to vysvětlovala). Předepsala mi Cipralex půlku 10 mg a po pěti dnech celý a Neurol 10mg při obtížích. Cejtim zlepšení nálady, ale od toho uterka co to beru, mám furt svírání na hrudi, tak jsem měla kadž den 2x neurol.. Takže jsem strašně ráda lidi, ani nevíte jak, že jsem objevila to moje zakleté vidění bez jména.. a 20.2. jdu k doktorce, tak jí vybalim ten název mého vidění :) Dá se to vyléčit ? Budu už to všechno vnímat jako realitu a né jako sen ?

pav (Čt, 10. 2. 2011 - 15:02)

Moje nabídka pochopitelně pořád platí:
--------------------------------------
Jestli někdo potřebujete skutečnou pomoc, napište. Netvrdím, že vyřeším a pomůžu úplně se vším, ale když to bude v mých silách, udělám to rád. Každý problém se dá řešit i vyřešit. Ti, kterým jsem už pomohl, Ti mi to věří - [email protected]. ( Nejde o službu za peníze ).
---------------------------------------

Pavel

Reklama

Přidat komentář