Panická porucha

Ahoj maria,jsem ráda, že jsi mi napsala a jsem pro, že si budeme psát o pocitech, jedině tak to ze sebe dostaneme. Docela tě obdivuju, že podstoupíš hypnózu. To se ani trošku nebojíš ? Vůbec nevím jak se při tom člověk cítí nebo jak to vlastně je, musíš mi to potom celý popsat. Já bych se asi bála, že se třeba neprobudím, co když bych někomu naletěla atd. No to je přesně ta moje povaha. Nikomu neumím věřit. No a jak mi je dnes ? Asi by se dalo říct, že dobře. Přes den to jde, ale večer to je horší, ale taky jak kdy. No, ale přes den jsem psychicky vyčerpaná, protože pracuju pod šéfovou a musím být pořád ve střehu a v pohybu, bojím se zastavit, na chvíli si třeba otevřít noviny, najíst se. Pořád mám pocit, že musí být vidět, že něco dělám a to ne vždy mám co dělat a teď si vymysli práci. Psycholožka mi řekla, že je to vlastně dobrý psychický trénink, i když nevím na co. Ale je to vlastně podobný jako když jsem bydlela u rodičů, tak jsem něco podobnýho prožívala s mamkou. Bála jsem se třeba si chvíli lehnout, dívat se na TV, když ona třeba měla práci. Tak asi je u mě nějaký blok. No takže skoro celý týden se takhle psychicky trénuju. Ale už jsem si trochu zvykla, nejvíc uvolněná a v pohodě jsem když tu "šéfka" není. Ale radši se nebudu moc rozepisovat, co kdyby to četla. No a vidíš už se zase bojím. Co kdyby ...Tak a jak si na tom ty ? Jak ti dnes je ? Musíš denně užívat léky ? Já léky neužívám, protože je moc nepotřebuju a taky se toho bráním. Začíná jaro a hezčí období a to mi je líp, nejhůř mi je na podzim a kolem vánoc.A taky když vypiju nějaký ten alkohol a bavím se s přáteli déle než do půlnoci, to už si beru Lexaurin ráno preventivně. Jenže mě se ještě špatně dýchá nebo se mě stáhnou průdušky stresem ? Nevím. Tak se taky rozepiš a dostaň to všechno šeredný a otravující ze sebe. Já ti taky budu ráda pomáhat. Jsem šťastná, že si mě aspoň někdo všiml a nacházím tímto spřízněnou duši.

ahojte kamarati!v prvom rade by som chcela pozdravit ivcu, mozme si pisat navzajom ak chces, napis mi zajtra aky si mala den, ako si sa citila, co si prezila a tak, ja ti vecer napisem.a teraz odpoved na hypnozu...prave s tym po vyse rocnej intenzivnej praci s mojim terapeutom zaciname robit. teraz ma na hypnozu pripravuje, to bude take 4 stretnutia, a pak to vyskusame! dam ti vediet. ale vyborne sa pri tom relaxuje a vychadzaju s teba von rozne zazitky...inak aby som nezabudla, urcite kazdy z vas chodievajte k dobremu!!! psychologovi, to je najlepsia cesta!!!drzte sa a piste!!!sladke snicky! aj tebe ivca.

Srdečně zdravím všechny,kteří trpí jako já.Ale mám novou informaci.Prý se dají léčit fóbie hypnózou,tak vás prosím,jestli máte někdo zkušenost s touto terapií a zda to funguje.

Zase vás všechny zdravím, milý spolutrpitelé :o), já jsem taky moc ráda, že vás mám, i když na dálku, ale nikdo se se mnou nebaví, bééé. :o)Ne, fakt jsem ráda, že tyto stránky jsou a bylo mi vlastně vysvětleno o co jde. Tak ten strach trochu ustoupil. Moc vám děkuju. A všem přeju, aby se jim jejich stavy zlepšily.

Marceli, jak se pozastavuješ nad tím, že sem píší převážně ženy, někde jsem vyčetla, že panickou poruchou trpi asi 6% populace a z 80% se jedná o ženy. Přece jen jsme asi my ženy úzkostnější... Všem přeji hezký den bez paniky.

ahojte kamarati!viete o tom ze sme vsetci na spravnej ceste ked si tu tak o tych nasich problemoch hovorime?Mna tiez hrozne serie ze musim brat Seroxat, ale bez neho by som uz asi nezila, nevladala by som, bolo to uz prilis silne. Najhorsie je ze vsetci odmietame lieky / aspon vacsina / pripadame si ze sme blazni...alebo tak...toz nie je to to najlepsie co nas mohlo v zivote stretnut...ale co uz, najhorsie je, ze si po uplne prvej atake nevieme vysvetlit co sa to stalo, obvinujeme sa aki sme slabi...a vonkoncom si neviem pripustit, ze by sme potrebovali psychiatra. a to je ten najv. problem!!!!6 rokov som sa viac menej trapila, bez liekov, bez terapeuta...a hlavne a najhorsie je, ze sa stale obmedzujes, a teraz ked mi je aj lepsie uz ani sama neviem aka som co chcem...prvy atak som mala v cudzine, a niekolko rokov sa bojim cestovat, pritom som bola vasnivym cestovatelom, a chcela som zit v cudzine....je to pre mna hrozne potieranie samej seba...bojim sa ci neskoncim niekde v blazninci a tak...a samozrejeme nikto nic netusi...ved viete co tym myslim...v spolocnosti ma presviedcaju aby som si s nimi vypila, ved to je teraz najdol. s obch. partnerom sa opit...a ja len same vyhovorky...uzivam antibiotika...a tak...ale aspon, ze mam aj Vas neznami znami kamarati, a pomaha mi ked viem ze niekde v dialke ste.pekny vecer!

Pred rokem mi obvodní lekařka předepsala oxazepan, po mesíci neurol, pak lexaurin a když jsem chtěl stale vyšší dávky, jiný lekař - psychiatr mi předepsal lerivon a současně jsem musel si odvykat brát lexaurin. Nebylo to příjemné. Asi po 3měsících mi předepsal efectin, protože opět nezabral tak pak aurorix a ted od ledna beru citalec 20 - 2 tbl. Zatím zabírá nejlíp i když dokonale se stále necítím. Napište mi prosím své zkušenosti s lekem citalec . Děkuji Pavel.

Marceli, je fajn, že jsi napsal. Já jsem také ze začátku zhubla, ale už jsem se zase spravila. Místo lexaurinu zkus lék NEUROL je buď 025mg nebo 1mg. Já ho mám na ataky předepsaný od psychiatra. Vždy mi spolehlivě pomůže. V příbalovém letáku to také píší, zkus se na něj zeptat. Mě zabírá asi po 1/2 hodině po spolknutí a je to jak vysvobození. Dřív jsem brala 1mg ráno a jeden večer. Nyní po dvou letech beru jen někdy 0,25mg při atace. Je to veliký rozdíl než trpět jak zvíře. Já říkám nejhorší je, že člověk k tomu stresu má ještě jako dárek tohle zkus psychoterapii s psychologem, který přijde na to proč máš ataky a poradí jak z nich ven a psychiatr předepisuje na základě dohody s psychologem přísl. léky. Jinak beru SEROXAT 20mg de?ně, ale potřeba je asi fakt individuální. Ten neurol je pro všechny co trpí úzkostí, depresí a atakami. Člověk se po něm může cítit ospalý nebo unavenější. Ale jen někdy a je to u každého jiné, ale v každém případě je to úleva v krizi. Přeji Ti hodně zdraví a pohody, kdyby jsi potřeboval tak zas napiš. Naďa

Zdravím Vás všechny a po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl napsat pár řádků. Především všechny stavy popsané v této složce se projevují i u mé osoby, ale rozhodoval jsem napsat, protože zde píše dosti žen a pánové asi tyto problémy nemají nebo o nich nechtějí mluvit a psát. Já jsem začal mít problémy před 10 lety po rozvodu a po prodělaném zánětu slinivky. V té době byl k léčení zánětů používán atropin, který vyvolal stav bezvědomí a poté halucinace ve formě právě strachu, že umřu. Nikdo tehdy na psychiatrické odd. v Bohnicích nemluvil o atacích paniky a ležel jsem tam tři neděle. Vše tehdy odeznělo během 2 let. Jaké bylo ovšem překvapení na začátku tohoto roku. Po přestěhování na ubytovnu našeho podniku jsem najednou zjistil, že stavy ataky, které přesně popisujete, jdou bohužel i na mne a to hlavně od pátku do neděle, protože jsem na ubytovně sám max. 1 nebo 2 lidi v ruzných koutech ubytovny. Pro lepší přehled jde o panelový dům o šesti patrech a člověk přesně neví o všech a kde bydlí. Dovedete si představit, že ve čtvrtém patře tohoto domu je problém jak se dostat ven, kdybych měl stav jako před lety....a myšlenka je na světě. Najednou se člověk nestačí divit co chorobný mozek vyplodí za varianty, kterým se po odeznění ataku nemůžete ani zasmát a vrací se na pořad dne znovu a znovu. Po několika navštěvách na pohotovosti malého městečka jsem byl znám a doktoři už naznačovali, že nejsou na pohotovosti od toho, aby léčili mé psychologické problémy. Před měsícem v sobotu jsem tedy navštívil psychiatrickou ambulanci a udělal jsem velice dobře. Jenom to ze sebe dostat a sdělit to doktorovi, který lečí jiné lidi ze stejných problémů a má tedy pro Vás pochopení a dokáže přesně odhadnout Váš zdravotní stav. Měl jsem ještě to štěstí, že v osobě doktora byla žena, která naslouchala celou hodinu než jsem to ze sebe všechno dostal a naslouchala s citem, který je pro ženy přirozenější. Po hodině jsem odcházel s lepším pocitem, ale samozřejmě né zdráv. Vyzvedl jsem si léky pod názvem Seropram, který beru jednou denně již 4 týden a po dvou týdnech nic moc zlepšení se najednou začal stav zlepšovat a den po dni zjištuji lepší stav mojí mysli a celého těla. Dostal jsem ještě Lexaurin, ale tady se dostávám ke čl. od Dity, protože mně zbůsobuje bolesti očí a celkovou ochablost svalů jak je i popsáno v přibalovém letáčku. Po začátku léčby jsem v prvním týdnu zhubl dokonce 4 kila, ale to mohl zbůsobit celkový stav. Já v době těch ataků, které jsem měl i 5x za den, nachodil takových kilometrů, že jsem oddělal i značkové boty a můj pes už se mnou nechtěl chodit pro vyčerpanost. Dále jsem řešil atak pomůckou, kterou jsem vyčetl v knize o akupresuře. Vždycky jsem si zatlačil prstem na bod, který je přesně pod nosem směrem ke rtům. Má se tlačit silou po dobu 8 sekund, ale tak dlouho to člověk ani nevydrží. Tento bod je pro léčbu depresí, ale jak jsem četl s výše popsaného článku tak se někdo i štípe.Myslím tedy, že člověk zkusí všechno jen, aby mu bylo dobře. S tímto bodem jsem při nejtěších stavech chtěl někoho poprosit, aby mi vrazil pstí do tohoto bodu a já se problal z toho zlého snu, který není snem. Není toho mnoho, ale ten bod vždycky zabral. Na závěr Vám chci popřát úplné uzdravení nebo zlepšení stavů. Jen jsem přeci ještě chtěl napsat, že jsem taky bojoval bez prášků po dobu 3 měsíců a nešlo to. Je hezké, že někdo může prášky odhodit, ale co pomáhá jednomu, nemusí pomoci druhému, protože nejsme všichni stejní. S pozdravem Marcel

Jak to, že mě nikdo nikdy Seroxat nepředepsal ? Akorát Neurol a Lexaurin, ale to je přece jen když vám je už blbě, ne ? Člověk si teď u doktorů musí fakt o všechno říct.

Ahoj Dito, léků se neboj já je užívám již druhým rokem a nastalo zlepšení, úžívám seroxat, chodím do práce a normálně řídím auto. V krizi si vezmu neurol. Je to velká úleva. Rozmazané vidění je pravděpodobně od špatného dokrvování mozku, proto jsou i pocity jako závratě. Protože všechna krev jde do svalů při atace, pochází to z pravěku kdy naši předkové museli mít sílu k boji. A léků se fakt neboj uleví ti a umožní normálně žít. Seroxat není návykový!!!!!!!!.Předepisuje jej psychiatr. Kup si také knižky aby jsi věděla jak s atakami zacházet např. od p. Praška - psychiat velmi mi knížky pomohly. Také jsem ze začátku nemohla být sama ani nakoupit na procházku. Přečti si od Nadi předešlé dopisy snad Ti pomohou. Ahoj.

Ahoj všichni panici, také mezi Vás patřím, ale jsem takzvaně začátečníkem. Mé problémy trvají teprve dva měsíce, začalo to v restaruraci, kde jsem se málem složila (neschopnost se najíst, třes rukou, tlukot srdce atd). Následovala různá vyšetření, ještě mě čeká neurologie, ale myslím, že jsem takzvaně doma jinde. Takže se připravuji na návštěvu psychiatra a psychoterapeuta. Myslela jsem, že to zvládnu bez léků, ale zřejmě to nepůjde - dost se jich bojím. Mé ataky jsou teď celkem četné a hnusné, můj strach je hlavně z toho pocitu, že každou chvíli zešílím. Zvlášť dneska se cítím mizerně, musela jsem odejít z práce, jak mě bylo zle a vzít si Lexaurin, který mi kdysi předepsal praktický lékař. Musím se přiznat, že to považuji za osobní prohru, že to nemohu zvládnout bez něj. Měl jste někdo problémy se zrakem? Občas mám pocity rozdvojeného vidění a špatného periferního vidění. Mám strach, že příjdu o práci, mám teď zhoršenou koncentraci a paměť. Ale snad to bude lepší, chci tomu věřit. Děkuji za každou reakci Dita

Ahoj všichni, poprvé se setkávám s někým, kdo má stejný problém jako já. Mně se problémy vrátily po 9 letech a jsem z toho dost nešťastná. V první moment jsem to brala jako své strašné selhání, že jsem dopustila, aby se panika vrátila. A že v době, kdy bych si chtěla založit rodinu, musím řešit úplně něco jiného a brát antidepresiva (Aurorix). Příteli jsem o svých problémech zatím říct nedokázala, protože by to asi nepochopil - nedávno prohlásil, že by spíš snesl partnerku bez ruky než nevyrovnanou partnerku... A tak s tím bojuji sama a před ním se tvářím, že se vůbec nic neděje. Dost mi teď pomáhá kniha Trénink emocí, kde jsou různá praktická cvičení jak změnit naše iracionální postoje, které nám brání v radostném prožívání života a způsobují úzkosti. Doporučuji! Zatím se mějte a nevzdávejte se.

Ahoj Jano, díky za zprávu. Také užívám Seroxat. Je mi lépe než bez něho, ale není to úplně OK. Ale jen 1/2 denně a ataky mám tak 4x do měsíce. Napiš mi prosím jaké dávky bereš (jestli ho třeba neberu málo). Budu Ti velmi vděčná. Dík

Tak jaký byl víkend ? Byly ataky ? O mě se trochu pokoušela, když nám vypnuli elektriku a to včera asi tak ve 21:30 hod., ale nevím kdy ji zapnuli, protože jsem radši usnula. Trošku to na mě šlo, že kdyby se něco stalo, že si nemůžu ani rozsvítit a zase ty myšlenky, ale pak jsem si říkala, co si to zase říkáš, co by se mělo stát a tak jsem pomalu usínala a bylo to potom O.K. Někdy mám na sebe vztek, co si to pořád vsugerovávám. Byla jsem v sobotu a v neděli cvičit a bylo mi celkem fajn. A co vy ?

Rada bych se také podelila se svymi zkusenostmi s panickou uzkosti. Predne bych chtela kazdemu rici, ze nikomu nepomuze hezke počasí-tedy ani slunicko-ani louka plna kytek a ja ještě nevim co .To je pouze takove siditko. Touto nemoci jsem zacala trpet před deviti lety. Zacalo to vcelku nevinne. První ataka v aute, když jsem jela sama. Jak jsem to vyresila? Prestala jsem jezdit. Jenze pak me to prepadlo v autobuse-prestala jsem jezdit autobusem A pak jsem pomalu zacala delat vse, co je pro vetsinu lidi naprosto normalni. Prestala jsem chodit do obchodu. Pokud jsem pracovne mela mit skoleni-onemocnela jsem-jenom jako,ale zustala jsem doma. V minulem roce jsem uz nebyla schopna ani rano vstat a jit do práce. Manzel to nechapal. Kdo nezazil panickou uzkost, nikdy nepochopi!!!Dnes kdy jsem da se rici zdrava, tak mu to mam trochu za zle. Stve me to, ze me nechtel chapat.Literatura, kterou jsem mu davala cist mu nic nerikala. Opravdu jsem trpela. Pomohl mi samozrejme psychiatr. Rok beru antidepresiva-Seroxat. Zabral hned a mohu vam vsem rici, ze muj život je zcela jiny. Sama chodim do obchodu-jezdim autobusem, navaly lidi mi nevadi. Zkratka nedejte se a jdete se lecit. Leku se nebojte. Je to nemoc a nemoc jako takova se musí lecit. U nas to zatím není asi normalni, když jde clovek k psychiatrovi,ale nedejte se.To ziti potom stoji opravdu za to. Drzim vam paleckyJana

Já taky nemůžu, taky ach jo snad jindy. Hezký víkend bez atak!!!!

Já bohužel v 18 hod. nemůžu, píšu z práce a tou dobou už v práci nejsem, tak se nezúčastním. Ach jo.

Martine; naprosto s tebou souhlasim.Je videt, ze jsi si prosel velky kus cesty a nacerpal z ni mnoho pouceni!Obdivuhodne.

Navrhuji Xchat mistnost zvanou PANIKA.Teď ještě čas.Ale to je jedno.Jak by jsme se domluvili????Takže kdo chce pokecat tak ať pošle mail na Johanz"seznam.cz A do kolonky předmět napiše :Panika zitra v 18 na Xchat.A nebo Sms Na 0724027992 cau snad se to rozjede.Ateď cau jdu na kolo.Johanz