Listí patří přírodě

Po miliony let vše, co na Zemi vyrostlo se též do země – půdy, vrátilo. Většinou na tom samém místě. Odumřelé rostliny, stromy, listí, spadané plody. Vše sloužilo jako hnojivo a na jaře opět podporovalo růst nového života. Dnes plno rostlin slouží člověku – jako potrava či zdroj surovin pro další zpracování. Lidé za odebrané živiny musí dodávat půdě hnojiva, aby nadále zůstala zem úrodná.

K hnojení se používají organické látky živočišného (hnůj) či rostlinného původu (kompost, jíchy, zelené hnojení) či hnojiva anorganická. Správné obohacování půdy o potřebné živiny je docela věda a někdy nevhodně aplikované hnojení napáchá na půdě více škody než užitku. Navíc hnojiva jsou náročná na výrobu a suroviny. Například na poli člověk jinou možnost, než dodat dodatečně do půdy sklizní odebrané živiny, nemá.

V okrasných zahradách a v parcích však existuje přirozený zdroj živin – spadané listí. Pokud jsou všechny organické materiály a listí neustále odstraňovány, dochází postupně k ochuzování půdy o živiny. Navíc nedostávají potravu ani půdní organismy včetně žížal. Půdní organismy jsou pro strukturu půdy, distribuci živin a vody, nenahraditelné. Bez organické hmoty se stává půda neživá a rostliny v ní postupně chřadnou, jsou napadány chorobami a usychají.

Listí přes zimu a začátek jara přirozeně zetlí a obohacuje půdu přesně o ty živiny, které jsou na daném místě potřeba. Mezitím poskytne úkryt a potravu rozličným živočichům, kteří jsou nepostradatelní pro pestrý ekosystém. Zároveň chrání rostliny pod stromy před mrazy a udržuje vláhu v zemi.

Listí je možno nechat pod stromy či při velkém množství část shrabat a využít pro tvorbu listového kompostu, který může být na jaře použit k obohacení půdy v blízkosti stromů. Za listovou přikrývku budou vděčné i choulostivé rostliny. Můžete k nim spadané listí přihrnout. Např. dubové listí mají rády hortenzie.

Listí by se nemělo pálit, jelikož uvolňuje do ovzduší škodliviny, představuje riziko požáru a ničí užitečný hmyz. Ze zákona se nesmí pálit vlhké listí. Při porušení tohoto zákona hrozí pokuta 500 až 150000 Kč. Některé obce zakazují pálení listí vyhláškou.

Často diskutovaným tématem jsou škůdci a původci chorob, které se někdy drží ve spadaném listí. Pravda je taková, že ve zdravé přírodní zahradě, kde je velká biodiverzita rostlin i živočichů se časem ustanoví rovnováha mezi škůdci a jejich predátory. Např. larvy klíněnky jírovcové vyzobávají z listí sýkorky. Dalšími nepřáteli klíněnky je parazitický blanokřídlí hmyz, do kterého se řadí vosy i vosičky. Tento ideální stav je však dnes bohužel málokde k nalezení a tak je vhodné přírodě v tomto případě pomoci shrabáním napadeného listí a jeho zkompostováním nejlépe v tzv. horkém kompostu, který díky vysokým teplotám dokáže choroboplodné zárodky zničit.

Spadané listí obohacuje i naše smysly – svou pestrou barevností a vůní podzimu. Spadané listí bylo součástí přírody od nepaměti a tak by to mělo zůstat i nadále, chceme-li uchovat zdravou, pestrou krajinu. Listí je třeba hrabat pouze z chodníků, kde může při námraze klouzat a ze silnic, kde může ucpávat kanály. Též moc nesvědčí anglickému trávníku. Avšak anglický trávník se svou energetickou náročností, nalézá opodstatnění jen na malém množství pozemků. Pestrému smíšenému trávníku listí neškodí, naopak podporuje jeho biodiverzitu. Silnější vrstva listí by se však neměla dostat mezi suchomilné rostliny, jelikož v době vlhka a tlení listí by mohlo dojít k jejich zahnívání a úhynu.

Autor: MK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (4)

  • Obrázek uživatele Lenka
    Lenka (anonym)

    Já listí nelikviduju, část nechám pod stromy, z cesty shrabu pod keře a část na kompost. Pod lískou a ořešákem mám výběh pro slepice - baví je v tom hrabat, vyhledávat červíky a za chvíli po listí není památky. To co vítr zanese na trávník tam přes zimu zetleje a na jaře zaroste. Mám v trávníku tulipány, narcisy, sněženky a další cibuloviny - listí je pohnojí a na jaře krásně kvetou.

    Říj 29, 2019
  • Obrázek uživatele Vanička
    Vanička (anonym)

    Bohužel většina lidí všechen biologický materiál ze svých zahrad odstraňuje, půda je pak ochuzená o živiny. Umělá hnojiva nic nespasí, spíš situaci ještě zhorší. Bez regenerace půdy dopadneme jednou špatně. Již nyní můžeme vidět následky i ve zvyšování globální teploty - za zvyšováním CO2 a dalších skleníkových plynů nemůže jen pálení fosilních paliv, ale i to, že půda čím dál tím méně váže CO2, voda se více vypařuje (vodní pára je též významný skleníkový plyn) místo, aby byla zadržovaná v půdě plné humusu a pokryté vegetací. je to začarovaný kruh, ze kterého bysme se mohli dostat jen pokud by změny proběhly všude - v průmyslu, lesích, na polích, v obcích, na zahradách.

    Říj 30, 2019
  • Obrázek uživatele Vlasta
    Vlasta (anonym)

    nejlepší přírodní zelené hnojení

    Lis 29, 2019
  • Obrázek uživatele Inka
    Inka (anonym)

    Já shrabuji až na konci zimy ,přes zimu je to ochrana hmyzu a pod a zelené hnojeníj

    Lis 30, 2019

Přidat komentář

Reklama

Reklama